Jak aktuálně vypadá situace na Jesenicku a Šumpersku?
„Práce dobrovolníků, místní správy a firem je obdivuhodná, za uplynulé dva měsíce je vidět obrovský pokrok. Zásadním úkolem, s příchodem zimy, bylo zajištění tepla do domácností, to se z velké části povedlo. Řada obcí se ale nadále potýká s určitými problémy. Obnova zasažených oblastí bude trvat ještě dlouho. Společně s odborníky z Ministerstva zemědělství ČR jsme provedli analýzu úseků řek. V místech, kde se řeka vylila z koryta, budeme muset učinit jistá opatření, respektive poslechnout přírodu a nechat řeku plynout tam, kam chce. Zároveň při tom ale musíme myslet na protipovodňová opatření, která je nutné vybudovat v aktivní záplavové oblasti. Stát se v těchto místech bude snažit odkoupit pozemky s cílem, aby zde mohla být vybudována protipovodňová opatření a připravit se tak na budoucí povodně,“ odpověděl Petr Hladík.
Co se zatím nestihlo v zasažených oblastech?
„V první fázi přicházely pojišťovny a v další přichází stát, kraje a obce. Důležitou je obnova nejen domovů, ale také zničených podniků a samozřejmě infrastruktury. Na Jesenicku budeme muset některé úseky železnice zcela nově vybudovat. Velká část práce nás tedy ještě čeká,“ konstatoval Hladík.
Jak to vypadá s nádrží Nové Heřminovy?
„Nyní se nacházíme na konci procesu územního řízení, následovat bude vyvlastnění posledních pozemků, poté stavební povolení, realizační dokumentace, soutěž na zhotovitele a samotná stavba. Ministr zemědělství Marek Výborný deklaroval, že nejpozději v roce 2027 by se mohlo začít stavět. Důležité ale je, že díky změně legislativy, by se podobné průtahy již neměly stát,“ řekl ministr Petr Hladík.
Proběhla už analýza míst, kde ochrana před povodněmi nebyla dostatečná?
„Po novém roce budu vládě překládat zhodnocení povodní, na němž spolupracujeme s Českou hydrometeorologickou službou a dalšími institucemi. Zhodnotíme povodně, jejich dopady, co během mimořádné situace zafungovalo a připravíme také novelu, která napomůže předcházet dopadům povodním,“ odpověděl ministr životního prostředí.
Jak by se měla změnit česká krajina?
„Důležité jsou změny ve způsobu obhospodařování, vytvoření více krajinných prvků, jako remízky nebo průlehy, dále méně zhutňovat půdu nebo naopak do půdy více přidávat organickou hmotu. Konkrétní projekty úprav krajiny již existují a pomáhají zvládat enormní deště,“ vysvětlil ministr životního prostředí Hladík.
Jak často nás čekají povodně do budoucna?
„Jistotou je, že povodně a další mimořádné přírodní události budou chodit čím dál častěji. Nemusí se jednat zrovna o povodně rozsáhlého charakteru, ale také o lokální bleskové povodně. Pokud krajina nebude odolná vůči těmto extrémním výkyvům, z malého potoku se může rychle stát velké nebezpečí. Finančních prostředků k předcházení podobných událostí máme dost. Nedávno jsme vypsali 800 milionů Kč na nové krajinné prvky. S panem ministrem Výborným jsme se domluvili na tom, že do společné zemědělské politiky bude zařazena podpora obhospodařování stávajících krajinných prvků. Jedná se o podporu prořezávání a další nutnou úpravu. Navíc jsme se domluvili se správci elektrických sítích na tom, že pod elektrickým vedením a u sloupů mohou být stromy a keře do výšky 3 metrů. Keřové pásmo nebo jiný krajinný prvek by totiž významně přispěl k zadržování vody,“ řekl Petr Hladík.
Jak komunikovat témata ochrany přírody k veřejnosti?
„V Česku se bohužel vžil koncept, že zelená politika je liberální, to ale není pravda. Environmentální přístup je přístup vůči planetě zemi, jejímu klimatu, hospodaření v té krajině a přírodě jako takové. Češi milují krajinu, váží si země, kterou tady máme, a také toho, jak přistupujeme k ochraně přírody. Lidé si uvědomují, jak je důležité přispívat k biodiverzitě,“ vysvětlil ministr.
„Pro lidovce je důležitá hodnota budoucích generací. Naše politika, vycházející z křesťansko-demokratických hodnot, je postavena na tom, že nám země byla svěřena za dědictví. My máme zodpovědnost se o ní starat, pečovat o ni a předat ji dalším generacím. Nejde o rychlý zisk, ale o udržitelnost. Staří sedláci věděli, že co ze země získám, tak opět musím vrátit. Nemůžeme něco dlouhodobě využívat a nazpět nic nevracet, brzy bychom narazili do zdi,“ dodal Hladík.
Proč je zálohování důležité?
„Celkem 900 milionů obalů nám leží v přírodě nebo na skládce. Hodnota obalů je zhruba půl miliardy korun. Přibližně 11-14 tisíc tun hliníku každý rok zůstane v přírodě nebo na skládce, přitom by mohl být dále využit. Považuji za důležité, aby materiály, které lze ještě využít, byly zužitkovány. Pokud se občané obávají zdražování nápojů, tak v zemích, kde zálohování bylo zavedeno, k nárůstu cen nedošlo. Systém je tak nastaven ze zákona. Systém zálohování nebude závislí na nápojích, neboť zálohování samo sebe zafinancuje z hodnoty materiálu,“ odpověděl ministr Petr Hladík.
Co je zájmem Ministerstva životního prostředí ČR?
„Zájmem ministerstva je chránit vodu, půdu, ovzduší a další složky životního prostředí. Například jsme změnili zákon o vodách, ve kterém jsme zpřísnili parametry, nebo jsme zavedli online monitoring pro největší znečišťovatele. Ke změně došlo také v zákonu o zemědělském půdním fondu, neboť nechceme, aby bylo možné budovat například fotovoltaiky nebo skladové haly na nejhodnotnější půdě. Vše děláme s cílem zajištění lepšího života,“ reagoval Petr Hladík.
Více zde.