Jaký dopad má odmítnutí nového územního plánu na bydlení, jehož nedostupnost lidé řeší?
Odmítnutím územního plánu Brno muselo odložit výstavbu dvou tisíc nových bytů, které mohlo začít stavět. Dalších možná až 20 tisíc nových bytů nepůjde postavit na současných brownfieldech, rovněž kvůli neschválení územního plánu. Kromě tohoto může za nedostatek bydlení v Brně ještě nevybudovaný protipovodňový systém. Množství pozemků, na kterých by se mohlo stavět, stojí v záplavovém území a nemůžeme tam nic postavit. A třetím faktorem jsou nesmírně zdlouhavé administrativní procesy v povolování staveb.

Kdo by měl v Brně stavět – developeři, nebo město?
Obě strany. Ale město nemá sílu, aby bylo hlavním stavitelem. Měli bychom se soustředit hlavně na bydlení pro lidi v nouzi – seniory, nízkopříjmové skupiny, případně startovací byty pro mladé rodiny. Pak máme ještě rozběhnutý projekt družstevních bytů, které budou sloužit hlavně pro lidi, kteří sice mají na splátky, ale v současné ekonomické situaci nemohou dosáhnout na vlastní bydlení. Další část, co může město dělat, je motivovat developery, aby dělali dostupné nájemné bydlení. To je hlavně ve formě příspěvku na související infrastrukturu, tedy školy, školky, hřiště a tak dále. 

Město má ještě kompletně ve vlastnictví dvě lokality, kde v blízké budoucnosti vyrostou dvě úplně nové čtvrti, kde budou nájemní byty pro lidi, kteří nedosáhnou na vlastní bydlení – typicky jde o policisty, hasiče či třeba zdravotní sestry. Ale jako první musíme dobudovat protipovodňovou ochranu. V současnosti finišujeme první tři kilometry a potřebujeme ještě postavit další dvě etapy, které jsou ale navázané na nový územní plán. Je to sice extrémně drahá stavba, ale bez toho se nikam neposuneme.

Více zde.