Vláda chce přepsat své programové prohlášení kvůli dopadům války na Ukrajině a energetické krizi. Ačkoli válka v loňském roce vyvolala rekordní celosvětovou potřebu spalovat uhlí, kabinet dál počítá s tím, že se od tohoto fosilního paliva Česko odkloní už v roce 2033. V rozhovoru to uvádí náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který by se již brzy měl stát ministrem.
Stihne se vyřešit odklon od uhlí navzdory energetické krizi?
Ano, stihne. Nejvíce uhlí v Česku spotřebovávají uhelné elektrárny. Drtivou většinu z nich vlastní ČEZ, který nepředpokládá, že by je provozoval po roce 2033, vzhledem k tomu, jak zastaralé jsou to technologie a jak obrovské prostředky by musel investovat, aby uhelné elektrárny mohly nadále fungovat. Za druhé, máme obrovské dotační tituly, jako například skvělý projekt Nová zelená úsporám. Na jaře spustíme další vlnu kotlíkových dotací. Nikdo po roce 2033 nebude zakazovat spalování uhlí, ale pro lidi to bude ekonomicky nevýhodné. Je tu dnes velká příležitost pro ty, kteří mají ještě uhelný kotel, aby si zateplili dům a pořídili tepelné čerpadlo.
A nebude Česku chybět výkon v elektroenergetice? Uhelnou elektrárnu lze relativně rychle zapnout, když mi nesvítí slunce a nefouká vítr.
To tak úplně není. Uhelná elektrárna není špičkový zdroj, který by byl provozován pouze v době nejvyšší poptávky po elektřině. To jsou dnes plynové nebo přečerpávací elektrárny. Ministerstvo životního prostředí je připraveno z Modernizačního fondu investičně podpořit vznik další přečerpávací elektrárny. Ale nebude to tak, že bychom zase, jako v případě elektrárny Dlouhé stráně, uřízli kopec a vydlabali ho. Máme zpracované analýzy stávajících vodních zdrojů a přehrad, na kterých může vyrůst přečerpávací elektrárna. Vidíme v tom velký potenciál.
Více zde.