Poslanec za KDU-ČSL, předseda evropského výboru a člen zahraničního výboru PS PČR Ondřej Benešík promluvil o válce na Ukrajině a upozornil na to, jak se podobá ruské agresi vůči Gruzii v roce 2008. V prvních srpnových dnech si připonáme výročí vypuknutí této agrese v Gruzii a je důležité si uvědomit, co se tehdy dělo, jaké to mělo následky a jak to souvisí s dneškem.
„I tehdy šlo Kremlu o to, aby zabránil sousední zemi ve sbližování s NATO a EU. Bylo krátce po summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti, na kterém byla Gruzii a Ukrajině přislíbena perspektiva členství. Gruzínský prezident a vláda také deklarovali ochotu podstoupit cestu náročných reforem v zájmu toho, aby se jednou mohla Gruzie stát asociovanou a posléze i kandidátskou zemí Evropské unie. Jinými slovy, Gruzie měla zaplatit za to samé, za co má podle přání Kremlu platit Ukrajina. Za touhu žít svobodně ve společenství demokratických států," uvedl poslanec Benešík.
Tím ale paralely nekončí. „I tehdy bylo zneužito takzvaných „separatistických regionů“. I tehdy v nich už delší dobu působili ruští agenti a vojenští „poradci“. I tehdy byl ruský útok zahájen pod pláštíkem ochrany zájmů těchto „separatistických regionů. I tehdy se gruzínským pohraničím valila směrem na hlavní město Tbilisi 58. ruská armáda, neváhající cestou bombardovat civilní části měst, například Gori. Je to ta samá 58. ruská armáda, který po 14 letech zcela zničila ukrajinské město Mariupol," doplnil Benešík.
Více zde.