Znojemský region má prvního ministra v porevoluční historii. Je jím Zdeněk Nekula, absolvent provozně ekonomické fakulty někdejší brněnské Vysoké školy zemědělské, donedávna starosta Těšetic. Má bohaté funkcionářské zkušenosti a v nové vládě Petra Fialy řídí rezort zemědělství. Zpráva o jmenování jedenapadesátiletého politika za KDU-ČSL přišla pro mnohé tak trochu zčistajasna a obec Těšetice rázem skloňovala všechna celostátní média. Poté na sebe upozornil, když bylo jeho uvedení do funkce odloženo až na leden kvůli pozitivnímu testu na covid, nemohl ho tudíž ve svém skleněném teráriu přijmout prezident republiky, jenž byl také pozitivní. Zdeňku Nekulovi jsem v době jeho karantény zavolala a on slíbil rozhovor. Slovo dodržel, což by vlastně mělo patřit k dobrým vlastnostem každého politika. Sešli jsme se na nově vybudovaném úřadě v Těšeticích. Působí jako vzdělaný člověk, jednající s rozmyslem, neukvapeně a s přirozenou autoritou. Prozradil mi také, že prezidentovi přivezl med a ve Vídni působil jako místostarosta jeho příbuzný.
Pane ministře, děkuji, že jste si udělal pro rozhovor čas. Ještě před rokem, kdyby vás někdo takto oslovil, považoval byste ho za blázna? Nebo už o tom probíhala zákulisní jednání? Jak se to tak vůbec přihodí, že se ze starosty obce stane ministr?
Určitě rok zpátky jsem o této možnosti nevěděl. Návrh, abych se stal ministrem zemědělství, přišel až po volbách. Roli hrálo více faktorů. V roce 2014 až 2017, v době, kdy byl minstrem můj stranický kolega Marian Jurečka, jsem byl předsedou představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Je to poměrně důležitá instituce, která poskytuje dotace hlavně malým a středním zemědělcům. Také jsem ministerstvo zemědělství několik let zastupoval v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti podporující český vývoz. Díky svému patnáctiletému působení v Erste Leasing, kde jsem ve znojemské centrále působil v pozicích od vedoucího marketingu až po risk management, jsem získal podrobný přehled o financování našich zemědělců od nejmenších až po ty největší. K zahození nejsou ani moje zkušenosti z komunální a krajské politiky. Když se tak tyto moje zkušenosti poskládají, všechno dává najednou smysl. Moje jméno není mezi zemědělci úplně neznámé.
Jaké vlastnosti by měl mít dobrý ministr zemědělství?
Umět komunikovat, naslouchat, vnímat víceoborově, každé ministerstvo je přece součástí vlády, tedy jednoho funkčního celku. Ministr by měl také mít zkušenosti s řízením lidí, široký rozhled a myslet hodně dopředu, v širokém horizontu. Je to jak při hospodaření s půdou. Zemědělec na podzim zaseje obilí, sklízí druhý rok v létě. Když chce založit ovocný sad, trvá to několik let, než začne sklízet ovoce. A když se připravuje na to, že vypěstuje kvalitní les, musí počítat s dobou několika generací, výsledky rozhodnutí a práce využijí až vnuci.
Více zde.