Z původního záměru uzavřít v následujících jedenácti letech všechny uhelné doly, podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové slevit nelze, protože z globálního hlediska je míra, jakou spalování fosilních paliv zatěžuje planetu, neúnosné. Otázkou ale zůstává, jak ho naplnit. „Stále ještě nemáme úplně jasno, jak využívat plyn, který jsme si vyjednali jako přechodné palivo. Velmi jsme se na to nastavili, měli jsme to odsouhlasené. V zásadě první den roku jsme se dověděli, že jo, že plyn bude přechodným palivem, rozběhly se různé projekty a 24. února, zhruba za pět, šest týdnů se situace změnila a velmi,“ připouští nečekané komplikace.

Řešením by kromě využití obnovitelných zdrojů, které zatím nedokážou být plnohodnotnou náhradou, mohl být zkapalněný zemní plyn, bioplyn nebo vodík a do budoucna rozšíření jádra v podobě modulárních jaderných elektráren. „Musíme jít rapidně do snižování spotřeby energie. Začneme u domácností – každý u sebe. Pak průmysl a je to cestou změny technologií, zateplování, výměny nějakých energetických spotřebičů, v podstatě změnou technologií a výroby, to je jedna část, kterou musíme snížit, a nebudeme energii potřebovat. Druhá část je ji nahradit,“ má jasno Hubáčková, která se osobně věnuje osvětě a vzdělávání v otázkách životního prostředí a chápe nespokojenost mladých lidí s liknavým přístupem k ochraně klimatu. „Část lidí, a možná je to právě zdražením těch energií, byla k tomu donucena, nikoliv tak, že by šli vědomě a cíleně, ale už teď tak uvažují, protože šetří peníze,“ registruje jisté změny spotřebitelského chování.

Více zde