Nálepky jsou důležité. Západní svět až příliš dlouho raději ignoroval ruské zločiny doma i v zahraničí a raději se díval jinam. To už ale neplatí. Když Evropský parlament označil Ruskou federaci za stát, který používá teroristické prostředky, a vyzval celý svět, aby toto označení uznal, bylo Rusko konečně pojmenováno podle toho, čím se stalo.
Toto jednoznačné pojmenování ze strany evropských zákonodárců, které podpořila drtivá většina poslanců (494 jich hlasovalo pro, 58 proti a 44 se zdrželo hlasování), prokazuje vůli vyvodit vůči režimu v Kremlu závažné právní důsledky a posiluje mezinárodní izolaci Ruska, včetně jeho možného vyloučení z Rady bezpečnosti OSN. Je to rovněž výzva k tomu, aby byli vedoucí představitelé Kremlu, včetně Vladimira Putina a jeho zmocněnců, postaveni před mezinárodní tribunál a donuceni převzít plnou odpovědnost za své činy. S Alexandrem Lukašenkem by mělo být v této agresivní válce proti Ukrajině zacházeno jako se spoluviníkem, a to za jeho roli při umožnění útoků z území Běloruska a za otevřenou podporu ruských agresorů.
Označení Ruska za stát, který podporuje terorismus, je často doprovázeno statistikami: ukrajinská generální prokuratura nedávno potvrdila, že v důsledku války zemřelo více než 8 300 civilistů, mezi nimi 440 dětí. Nikdo neví, kolik jich ještě nebylo identifikováno v oblastech pod ruskou okupací. Přibližně 1,6 milionu Ukrajinců, včetně více než 12 300 dětí, bylo jen podle doložených údajů násilně deportováno do odlehlých částí Ruska nebo do Běloruska. K tomu se přidávají desítky tisíc zdokumentovaných případů cíleného zabíjení, únosů, mučení, znásilňování a sexuálního násilí – ukrajinské orgány činné v trestním řízení zahájily vyšetřování více než 49 tisíc případů válečných zločinů. Za těmito čísly se skrývají reální lidé. Ukrajinská matka právě pohřbila své dvouleté dítě, které zemřelo během ruského ostřelování porodnice. Co jí máme říct?
Více zde.