Pane ministře, část hlasů komentujících vaše nové působení na ministerstvu práce a sociálních věcí kritizuje vaši zemědělskou specializaci. Myslíte si, že ministerstvo, a tedy i problematiku důchodů, zvládnete?
Rodinná politika a sociální problematika vždy byla a je pro lidovce hlavní prioritou a oblastí, které se musíte věnovat, pokud se chcete vážně ucházet minimálně o post místopředsedy nebo předsedy naší strany. Věřím, že jsme to v minulosti už mnohokrát dokázali a za mě osobně musím říci, že sociální oblast je mi blízká a dlouho se jí věnuji. Svědčí o tom nejen řada legislativních návrhů, které jsem jako poslanec podal, kdy jsem bojoval především za děti a rodiče například v rámci navýšení ošetřovného nebo slev na daních jenom namátkově, ale také práce v sociální komisi Olomouckého kraje i v rámci sociální komise KDU-ČSL.
Stavím se k tomu i velice prakticky. Jednou z prvních věcí, kterou jsem jako ministr zemědělství na ministerstvu zavedl, bylo zřízení firemní školky pro děti zaměstnanců a prosazoval jsem poskytování flexibilních úvazků i práce z domova pro rodiče malých dětí v maximální míře, jak jen to tehdy bylo možné. Vždyť mladé vzdělané maminky byly pro naše ministerstvo obrovským přínosem a úřady státní správy v tomto ohledu jednoznačně musí jít příkladem. Chce to jen lépe promyslet organizaci práce a výhody pro všechny i pro celou společnost jsou jednoznačné.
Už tehdy jsem také z této pozice ve vládě i z pozice místopředsedy naší strany společně s naším tehdejším předsedou Pavlem Bělobrádkem v tehdejší koaliční radě prosadil postupné zvýšení daňových slev na děti a další důležitá opatření z našeho programu v rodinné a sociální oblasti. A můžete mi věřit, že vyjednávání s tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem o těchto věcech byla velmi tvrdá, ale nakonec jsme nalezli společné věcné argumenty a přijatelný kompromis.
Více zde.