Ve svém projevu před volbou předsedy KDU-ČSL jste letos v lednu na sjezdu strany uvedl, že klimatická krize je jednou z vašich priorit. Jak se to konkrétně projevilo po vašem nástupu do funkci předsedy strany?
Od začátku roku chystáme sérii legislativních návrhů k otázce řešení změn klimatu, které teď ale přibrzdil koronavirus. Chceme se zaměřit na problematiku odpadů, nastartovat v České republice cirkulární ekonomiku, která odpad považuje za surovinu. Je potřeba klást důraz na předcházení vzniku odpadů, snažíme se podporovat recyklaci a využití druhotných surovin. Konkrétně jsme připravili v tomto duchu devět pozměňujících návrhů k odpadové legislativě, která je zrovna ve výborech.

Do prázdnin chceme předložit návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kde chceme jasně stopnout další zábor kvalitní zemědělské půdy na průmyslové projekty. Potřebujeme zpřísnit podmínky pro hospodaření s půdou a podpořit zemědělce v tom, aby vysazovali na svých pozemcích dřeviny a dělali drobné krajinné úpravy.

Celkově je pro nás téma ekologie důležité a na komunální úrovni ty změny již prakticky realizujeme. Jako příklad můžu uvést Petra Hladíka (náměstek brněnské primátorky), který pracuje třeba na projektech zelených střech.

Letos podle hydrologů zažijeme nejhorší sucho za posledních pět set let, vláda přitom podle kritiků nepostupuje jednotně a podle schválených koncepcí. Jakou cestou se chtějí při řešení sucha dát lidovci?
Už když jsem byl ministr, tak jsem kladl důraz na takzvané pozemkové úpravy. V zásadě se jedná o úpravu pozemku, jež vrátí do přírody krajinné prvky, které pomáhají zvyšovat biodiverzitu a zároveň zadržují vodu v půdě. Remízky, meze, stromořadí, aleje, mokřady, rybníky nebo retenční nádrže. Tohle všechno je potřeba do krajiny vrátit. Musíme na to jednoznačně dát více peněz.

Vláda oprášila plán na výstavbu desítek nových přehrad. Část odborníků ale tento plán kritizuje, že vychází vstříc stavební lobby, ničí přírodní ekosystémy a neřeší příčiny problémů. Pokud dostatečně neprší, tak naopak zadržují vodu, která chybí v krajině. Jaký máte názor na stavbu nových přehrad vy?
Přehrady jsou často vděčné mediální téma, které přebíjí nutnost zavádět pozemkové úpravy, o kterých jsem mluvil. Jsou některé lokality v České republice, kde přehrady budou mít pozitivní význam. Příkladem může být Vltavská kaskáda nebo Želivka, bez kterých bychom měli problém zásobovat Prahu pitnou vodou. Ale přehrady nejsou hlavním řešením, což je třeba připomínat. Nesmí se ta debata smrsknout na to, že budeme stavět přehrady, když potřebujeme zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu.

Vy jste zároveň byl čtyři roky ministrem zemědělství v předchozí vládě, přičemž tento resort je pro řešení sucha klíčový. Nenesete tak za současné sucho spoluvinu, když jste se na přípravě České republiky na suché roky podílel?
Jak už jsem říkal, snažil jsem se posílit realizaci pozemkových úprav, výrazně jsme zvýšili počet katastrů, kde jsme tyhle změny prováděli. Kromě toho jsme upravovali podmínky pro zemědělce, posílili jsme dotace pro ty, kteří pěstují k přírodě citlivé plodiny jako jsou jetel, vojtěška, sója, hrach nebo ovoce a zelenina.

Plodin, které jsou pestřejší, zvyšují potenciál biodiverzity a pomáhají zachytávat vodu. Dále jsme začali dokumentovat všechny závlahové systémy, abychom je mohli případně obnovit.

Měli jsme připravený také projekt meliorizačních soustav, protože problém sucha mimo jiné je ten, že 1,2 milionů hektarů zemědělské půdy máme odvodněných pomocí meliorací. Trubkami z nich odvádíme vodu. Na většině z nich není ta meliorace potřebná, ty půdy nejsou trvale zamokřené.

My bychom je potřebovali sepsat a říct si, které už nepotřebujeme a pak je odstranit nebo je nějakým způsobit řídit či použít k závlaze. Uvedený projekt jsme spolu s týmem Intersucha a Mendelovy univerzity připravili, ale po mém odchodu to zůstalo v šuplíku až dodnes.

Co ještě dělá podle vás současná vláda špatně?
Chybí mi větší rozpočet pro pozemkové úpravy, o kterých jsem mluvil. Za mého působení rozpočet byl mezi jednou a půl až dvěma miliardami korun. Po mém odchodu ale zůstal stejný, v některých letech byl i nižší. Když vidím naléhavost problému sucha, tak by ministerstvo zemědělství mělo alokovat alespoň pět miliard korun a celý proces urychlit.

Podle vědců jednou z příčin sucha je také průmyslové zemědělství, a proto podporují přechod na ekologické farmaření. Jaké kroky byste zavedli v oblasti zemědělství?
Stát by měl pozitivně motivovat zemědělce a nastavit dotační podmínky tak, aby více prohlubovali a podporovali správnou péči o půdu. Na rovinu, pozitivní motivace má nejrychlejší efekty, protože zemědělec nebo vlastník půdy je při dobře nastavených pravidlech schopen své chování rychle měnit. Kromě toho potřebujeme více podpořit i ekologické zemědělství. Krajině i lidem to pak poměrně rychle přinese benefity.

Zároveň ale tady máme Agrofert vlastněný premiérem Babišem, který je založený na průmyslovém zemědělství, produkci chemických přípravků a zabírá velkou část zemědělské půdy v České republice. Jak chcete řešit tento podnik, který snahám o transformaci zemědělství brání?
Vy nemůžete řešit jednoho vlastníka nebo jeden podnikatelský subjekt. Musíme nastavit podmínky pro celou Českou republiku tak, aby se všem vyplatilo hospodařit s péčí řádného hospodáře. Ať už to je Agrofert nebo malý zemědělec. Aby ten vlastník měl zájem na svých pozemcích vysadit dřeviny, rozčlenit zemědělské plochy, snižovat větrnou erozi stavbou stromořadí. Bude-li zemědělec v rámci dotačních podmínek motivován, tak to bude dělat.

Třeba i tím, že v podmínkách zvýhodníme zemědělce podle pestrosti plodin, aby se plošně nepěstovala kukuřice nebo řepka. Ani v rovině právní ale není možné řešit jen jeden podnikatelský subjekt.

Celý rozhovor zde.