„Při snaze o vybalancování důchodového systému je vždy třeba uvažovat o dalších dopadech jednotlivých opatření. Větší snížení nově přiznávaných důchodů a další omezení valorizace vyplácených důchodů by vedlo k rychlému poklesu výše těchto důchodů. To by znamenalo propad velké části populace důchodců do rizika ohrožení chudobou. Současně by došlo ke zvýšení tlaku na výdaje jiných sociálních a zdravotních systémů, takže výdaje by se přesunuly do jiných složek státního rozpočtu. Rozumím tomu, že zvýšení důchodového věku přináší určité riziko, kdy někteří starší občané nebudou ze zdravotních důvodů schopni vykonávat svou stávající profesi. Zvýšení věku však přinese i pozitivní efekty v podobě vyšší zaměstnanosti a také vyšších důchodů z titulu delší doby pojištění,“ odpovídal ministr na dotaz ohledně zvýšení důchodového věku. 
 
Otázky padaly i na téma finanční zásluhovosti a solidarity. „Udržování proporce finanční zásluhovosti a solidarity je jedním z hlavních kritérií při formulaci návrhu na změny důchodového systému. Nesmíme rovněž zapomínat na zásluhy v podobě výchovy dětí a zajištění dalších generací plátců pojistného, kteří budou důchodový systém udržovat v chodu v následujících desetiletích.  Změny, které jsou nyní navrženy, nemají dle mého názoru, ani dle analýz ministerstva, na poměr finanční zásluhovosti a solidarity významný vliv. Jediné opatření, které v této oblasti výrazněji působí, je zvýšení minimální procentní výměry. To se ovšem dotkne jen velmi malého počtu lidí, takže celkový efekt bude spíše mírnější.  Navržená reforma se tedy finanční zásluhovosti a solidarity v zásadě nedotýká, pouze klade důraz na zásluhovost generační,“ odpověděl na jeden z těchto dotazů Marian Jurečka.
 
Více zde.