Co vám přijde jako první na mysl, když se řekne Velikonoce?
Velikonoce se mi nejvíce spojují s časem, který člověk může strávit v kostele. Měl jsem to tak už od dětství, protože jsem vyrůstal v křesťanské rodině. Dnes je vnímám také jako prostor k zastavení a přemýšlení. Během vánočních svátků nemám tolik času, ale o Velikonocích je to lepší.

Jaký je tedy rozdíl ve vašem pohledu na tyto svátky z dětství a v dospělosti?
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle pro mě znamenaly spíše povinnosti. Celá naše rodina chodila do kostela a já jsem musel ministrovat. Pak přišlo pro kluky velké zadostiučinění v podobě Velikonočního pondělí, které už s křesťanskými svátky nemá moc společného. Jako dospělý a jako rodič se teď nejvíc těším na Bílou sobotu, tedy na vigilii slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Je to čirá radost a uvědomění si toho, proč tady jsme, díky komu tady jsme a že máme naději na život věčný. A jelikož jsem hudebně založený člověk, užívám si i Zelený čtvrtek a Velký pátek, kdy se v mé obci už asi 25 let dodržuje tradice zpívaných pašijí, které mají specifické kouzlo. Pašije zpívámod svých dvanácti let.

Jaké velikonoční tradice doma dodržujete?
Jelikož máme samé syny, tak chodíme na šmigrust, tedy koledovat, jak se říká jinde. Máme specifickou koledu ke šmigrustování, která má podtext křesťanského příběhu a zatím jsem ji nikde jinde neslyšel. Na jedličku na Květnou neděli – což je u nás obchůzka děvčat s ozdobeným stromkem provázená obřadními písněmi, říkadly a popěvky – k nám chodí neteře. Tato tradice se dodržuje dlouho a zachovala se i za komunismu. Kromě toho je u nás vždycky sváteční nedělní oběd včetně manželčina mazance.

Velikonoce většina rodin tráví společně. Mnoho ukrajinských rodin je ale nyní kvůli válce rozdělených a bojí se o životy svých nejbližších.

Rád bych jim řekl, že Velikonoce jsou symbolem naděje. Nadějí z hlediska naší celoživotní pouti k věčnosti. Ale také při těchto extrémně těžkých chvílích, které nyní zažívají například obyvatelé Mariupolu. Lidé tam žijí v děsivých podmínkách, které si ani neumíme představit.

S ukrajinským velvyslancem jsem probíral, co všechno jsme již udělali a jak ještě můžeme pomoci. Řekl jsem mu, že na ně myslíme a modlíme se za ně. Chtěl bych také poděkovat Čechům za obrovskou solidaritu. Je to podobné jako po tornádu na Moravě, akorát tady je to opravdu masivní. Na politické úrovni děláme vše pro to, aby byl na Ukrajině co nejdříve mír.

Jak mohou Češi Ukrajincům pomoci?
Každý může pomoci podle svých možností a schopností. Někdo může pomoct materiálně nebo finančně, jiní mohou poskytnut přístřeší. Milosrdenství k bližnímu svému je jeden z největších projevů lásky. Vždy jsme o tom četli v Podobenství o milosrdném Samaritánovi a nyní ho můžeme všichni převést do praxe: můžeme pomáhat.

U Čechů se ale objevují také obavy spojené s migrační vlnou. Jak to těmto lidem vysvětlujete?
Člověk, který přichází z Ukrajiny, má jazykovou bariéru a daleko těžší podmínky pro vstup na pracovní trh, i když jsme mu ho zpřístupnili. Čeští občané se nemusí bát o svou práci. Samozřejmě jsou tu momenty, ze kterých máme všichni obavy – vývoj cen energií či dopady inflace. Stát bude dělat vše pro to, aby tyto dopady zmírňoval. Nezapomínejme ale na to, že kousek od nás je válka, která má dopady na společnost, ekonomiku a hospodářství. My máme výhodu v tom, že jsme jako členský stát NATO a EU v bezpečí. Budeme tak schopni období konfliktu překonat daleko lépe než třeba naši předkové.

Jaké kroky pomoci Ukrajincům podnikl váš resort – Ministerstvo práce a sociálních věcí?
Máme desítky lidí ubytovaných v našich kapacitách, které budeme rozšiřovat. Na celostátní úrovni jsme podnikli kroky, abychom lidem přicházejícím z Ukrajiny mohli vyplatit humanitární dávku 5 000 Kč na osobu na měsíc, a také podporu pro Čechy, kteří ubytovávají Ukrajince v rámci solidárního příspěvku 3 000 Kč na osobu v domácnosti, v maximální výši 12 tisíc korun. Připravujeme celou řadu dalších forem pomoci, například navýšení kapacit v dětských skupinách nebo možnost využívání podpůrných služeb, které poskytují charity. Je toho hodně, ale ještě více je toho před námi, a nebudeme při tom zapomínat ani na naše lidi.

Celou přílohu si můžete přečíst zde.
Dočtete se o tom, jak tráví Velikonoce se svými dětmi předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný nebo také, že Aktivní zálohy jsou součástí profesionální armády.