Změny v penzích mají vést ke snižování jejich růstu a prodlužování věku odchodu do důchodu. Operujete tím, že systém, který byl ve dvou letech před covidem ještě v plusu, je už neudržitelný. Není za tím spíše jen snaha vlády přilepšit v příštích letech státnímu rozpočtu na úkor nynějších důchodců i lidí, kteří do penze mají brzy zamířit?
Je potřeba si uvědomit, že všechny důchody, jak současné, tak budoucí, porostou. Už nyní jsou jasně nejvyšší v historii a letos bude průměrný důchod přes 20 000 korun. U současných důchodů platí, že budou plně valorizovány o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. To je hodnota, která tady byla dlouho před rokem 2018 a zabezpečovala důstojné zabezpečení ve stáří. U nově vyměřovaných důchodů dojde k drobnému snížení růstu o zhruba 180 korun ročně. A odhad pro roky 2021 až 2035 je, že důchody vzrostou o dalších deset tisíc korun. To znamená, že i růst nových důchodů bude poměrně slušný.

Hovoříte poměrně přesvědčivě o tom, jaká bude situace v roce 2050 a později, což je ještě dost daleko. Zohledňují ty projekce i pandemii covidu a příliv ukrajinských uprchlíků, s čímž donedávna šlo jen těžko počítat?
Zohledňuje to dopad covidu, ale nikoliv příliv ukrajinských uprchlíků, protože nevíme, kolik z nich tady zůstane a kolik se jich vrátí. Důchodová reforma však bere v potaz tři podstatné věci, kvůli kterým to realizujeme. Za prvé to je delší doba dožití, která se bude prodlužovat. Dále přicházíme na pracovní trh později než generace našich rodičů. Pozdější příchod posouvá například studium vysoké školy. Před třiceti lety zhruba polovina lidí pracovala od dvacátého roku věku a dnes už to není pravda.

Více zde.