Které z těchto východočeských projektů konkrétně považujete za nejvýznamnější? V čem vlastně evropské peníze pomohly veřejným projektům v těchto regionech?
Ve východních Čechách bylo realizováno přes 13 tisíc projektů, takže vybrat jen jeden je nemožné. Nicméně jeden zmínit musím, protože jsem u něho byl od začátku a jsem hrdý na to, že se nám povedl. Je to hradecké centrum pro testování leteckých motorů, což je nejen pro Hradec, ale i pro kraj obrovsky prestižní záležitost. Díky tomu sem jezdí odborníci z celého světa. Nicméně obyčejný člověk třeba v Rokytnici v Orlických horách spíš ocení, že se zde za peníze z EU opravila místní hasičárna, kdy se ze skupinky dobrovolných hasičů stala poloprofesionální jednotka, která jezdí zachraňovat lidi i za polské hranice. A pak jsou pro lidi významné i stovky opravených silnic, mostů nebo dostavěná D11 do Hradce Králové, která byla také zaplacená z evropských peněz.
Dokázaly východočeské kraje příležitosti tohoto historického období, kdy Unie Česku finančně významně pomohla, skutečně náležitě využít?
Z mého pohledu ano. Vždy může být lépe, když ale vidím třeba sportoviště v Jaroměři, Bernarticích, nové vybavení všech nemocnic, opravený Broumovský klášter nebo Kuks, mám prostě radost.
Zvládly východočeské kraje zřídit instituce/agentury, které opravdu kompetentně, spolehlivě a užitečně využívaly evropskou podporu v těchto regionech?
Pardubický kraj stále má svého zástupce v Bruselu, který je obrovsky nápomocný v získávání mj. investičních příležitostí pro místní podnikatele, kteří pak mohou dát práci lidem v regionu. Hradecký kraj bohužel několik let nazpět zastoupení zrušil a v podnikatelské sféře je to znát. Mít zastoupení v Bruselu je vždy obrovská příležitost.
Mohl byste zmínit oblast či konkrétní „evropské“ východočeské projekty, které považujete problematické?
Z nedávné doby známe třeba kauzu Česko-polské akademie celoživotního vzdělávání, kdy se kurzy neuskutečnily, řešil to hradecký soud. Ten řešil i případ ex-manažerů firmy Technistone, kde byla škoda 50 milionů. Pak byly nějaké spíše drobné projekty, kde se prokázalo předražení zakázek např. při nákupu nemocničního vybavení. Obecně lze ale říci, že nějak problematických projektů jsou v ČR jen zhruba 2 %, zbytek jsou smysluplné a potřebné projekty, které slouží lidem tak, jak mají.
Čím to, že viditelné, velké skandály související s čerpáním evropské podpory, které postihly jiné regiony (NUTSII Severozápad, Střední Čechy, střední Morava), se východním Čechám vyhnuly? Byly východočeské regionální agentury šikovnější v zametání stop nebo se podle vás zde skutečně podařilo převádět evropskou regionální podporu skutečně čistě a transparentně?
Spíše ta druhá možnost, lidé i politici tu jsou poctivější, a to se výrazně projevuje na všem. Podání ruky stále platí, a to bez ohledu na to, z jaké strany politik je. A to je důležité. Umět táhnout za jeden provaz.
Celý rozhovor zde.