Jak se jako lékař díváte na téměř úplné rozvolnění opatření kvůli pandemii koronaviru? Nemělo se to dít postupně?
To je nyní velmi diskutovaná otázka… Osobně jsem toho názoru, že samotné rozvolnění preventivních opatření špatným krokem nebylo – z mnoha důvodů není možné udržet dlouhodobě tak přísná opatření, která panovala v době nouzového stavu. A rozvolnění nebylo skokové, dělo se v několika etapách. Co mi vadilo, byla nelogičnost některých kroků, které pak u lidí vyvolávaly zmatky a pochybnosti o jejich účelnosti. Mám na mysli třeba rychlé a téměř neomezené otevření hobbymarketů oproti jiným sektorům, které byly dlouho striktně omezeny, jako třeba menší venkovní kulturní či sportovní akce nebo účast na bohoslužbách. To řada lidí oprávněně kritizovala.
Přesto mi přijde, že to jde ode zdi ke zdi. Napřed úplné zastavení ekonomiky, nyní během několika málo dní je zase povoleno téměř vše...
Jak už jsem zmínil, uvolňování se dělo v několika etapách, trvalo více než měsíc, v té rychlosti uvolnění problém nevidím – koneckonců podobně postupovaly i v okolní státy. Jen si myslím, že vláda podcenila fakt, že v ČR proběhla první vlna nákazy COVID 19 mírně a v důsledku toho lidé velmi rychle zapomněli na opatrnost a důsledné dodržování hygienických opatření. Tady bylo a stále je na místě, aby Ministerstvo zdravotnictví více apelovalo na veřejnost, a hlavně musí být vyjádření směrem k lidem bez rozporů, kterých jsme často svědky. Zvláště nešťastná byla opakovaně protichůdná vyjádření pana ministra Vojtěcha, jindy slovní přestřelky pánů Maďara a Prymuly.
Jaký problém je podle vás nejzásadnější dnes?
Nefungující chytrá karanténa, kterou vláda zaštítila svůj postup uvolnění ochranných opatření. Stále také zoufale chybí plán testování potenciálně nakažených včetně sítě odběrových center a laboratoří. Jakmile se někde objeví větší ložisko nákazy, tak vázne dohledání kontaktů i rychlost testování. To se nám může při eventuálním zhoršení epidemiologické situace hodně vymstít. Opakovaně jsem na to apeloval v rámci svého působení v Ústředním krizovém štábu i na jednání Sněmovny. Zatím se ale situace bohužel moc nezlepšila.
Jsou podle vás kroky vlády k oživení ekonomiky a záchraně živnostníků dostatečné?
Je spravedlivé přiznat, že takto komplikovanou ekonomickou situaci jsme v novodobé historii ČR nezažili, takže ani řešení není jednoduché, přesto jsem přesvědčen, že vláda měla firmám i OSVČ pomoci více. Například širším prominutím některých daňových povinností či plateb sociálního pojištění, a to i na delší časové období. To by zvláště malým firmám pomohlo nejvíce a může zachránit mnohé z nich před ukončením činnosti. Řada firem také potřebuje záruky na úvěry atd.
Vy jste velkým kritikem systému nákupu ochranných pomůcek. Co konkrétně bylo špatně a jak se to mělo dělat lépe?
Těch problémů v nákupech i distribuci ochranných pomůcek bylo více. Za prvé je stát začal nakupovat přes mnohé výzvy pozdě. Pana ministra jsem na to veřejně upozorňoval už koncem února a v prvých březnových dnech a nebyl jsem sám. Když už konečně vláda začala pomůcky nakupovat, tak už jich v celé Evropě byl nedostatek, a tak se vláda vrhla na nákupy v Číně, které včetně komplikované dopravy stály obrovské finanční částky. A za druhé fakt, že nákupy i distribuce probíhaly prostřednictvím dvou ministerstev, se ukázal jako problematický jak z hlediska nákupních cen, tak zejména v chaosu při distribuci směrem k nemocnicím, sociálním službám, ambulantním lékařům a dalším složkám. Navíc dohady o cenách, zda jedno či druhé ministerstvo nakupovalo za správné ceny…
...a lidé si zatím šili roušky sami.
Je to tak. Personál nemocnic či domovů důchodců byl zatím dlouho odkázán na roušky, které si lidé šili svépomocí, o respirátorech si mohli všichni vesměs nechat jen zdát. A to nemluvím o ignoraci českých firem, které nabízely pomoc v podobě alespoň určité kapacity výroby ochranných pomůcek, ale stát je nevyužil. Takže jednoznačně preferuji nákupy prostřednictvím jednoho ministerstva se Správou státních hmotných rezerv, nikoliv dvěma ministerstvy – další chaos si nemůžeme dovolit!
Je v pořádku obří schodek státního rozpočtu a plány vlády, jak s penězi naložit?
Ekonomické a sociální dopady pandemie COVID 19 jsou natolik hluboké, že rozumné navýšení schodku státního rozpočtu má své opodstatnění, proto jsme jako KDU-ČSL prvá dvě navýšení schodku státního rozpočtu podpořili - tedy celkově na 300 miliard korun. Věřili jsme, že vláda s nimi naloží ve prospěch všech občanů. Bohužel se ukázalo, že vláda nedokáže podrobně zdůvodnit, jak tyto peníze využije a kromě potřebných kroků je bohužel používá i na naprosto neodůvodnitelné výdaje. Například oddlužení fakultních nemocnic ve výši 7 miliard je v současné situaci neodůvodnitelné, protože příčiny tohoto stavu jsou dlouhodobé a rozhodně je nelze svést na koronavirovou krizi, podobně je tomu s některými evidentními předvolebními dárečky, které vláda rozdává, místo jasné podpory zaměstnanosti a investic, které budeme opravdu moc potřebovat.
Mluví se o druhé vlně COVID-19, která s největší pravděpodobností přijde. Jsme připraveni, máme jako země plán, jak budeme postupovat?
Bohužel jsem přesvědčen, že zatím dostatečně připraveni nejsme. Navzdory opakovaným žádostem nejen ze strany KDU-ČSL o aktualizaci pandemického plánu ČR, vytvoření plánu testování na COVID - 19 a zajištění dostatečné kapacity odběrových míst i laboratoří, zatím vláda ani jeden z těchto kroků fakticky nenaplnila. Pokud se tak nestane v nejbližších týdnech, pak se obávám, že v případě druhé vlny COVID - 19 budeme opět improvizovat, což považuji vůči českým občanům za nezodpovědné.
Může se znovu stát, že bude celá země paralyzována? To už by zřejmě byla ekonomická sebevražda...
Navzdory obavám o funkčnost tzv. chytré karantény pořád věřím, že Ministerstvo zdravotnictví i celá vláda v tomto směru učiní co nejdříve potřebné kroky, propojí se i s dalšími resorty- například s resortem obrany, aby systém testování, vyhledání a otestování potenciálních nakažených nakonec fungoval. Je to naprosto zásadní úkol, aby nemusela být opět aktivována celoplošná omezující opatření, která by drtila českou ekonomiku a vrhla by nás do ještě větších ekonomických problémů.
Vy jste v politice od roku 1998, kdy jste byl v Třešti zvolen zastupitelem, máte mnoho zkušeností s komunální i celostátní politikou. A také můžete srovnávat. Jak se tedy mění česká politika?
Nerad to říkám, ale nevidím v české společnosti zlepšení politické kultury, naopak - politika zhrubla a také v ní čím dál více chybí dlouhodobější vize. Většina současných politických subjektů i politiků samotných jde cestou krátkodobých cílů a mnohdy i populistických rozhodnutí s cílem získat přízeň voliče teď hned, stůj co stůj. To není z pohledu budoucnosti naší země příjemné zjištění a hlavně je to pro další osud ČR velmi rizikové.
Co říkáte na rozhodnutí pana Kalouska nekandidovat v příštích parlamentních volbách? Jak vůbec vnímáte jeho roli v české politice?
Uznávám politický rozhled, zkušenosti a znalosti Miroslava Kalouska, rozhodně patří mezi nejvýraznější osobnosti české politické scény po roce 1989. Jeho styl politiky mi osobně neimponuje, jeho osobnost a jeho zkušenosti však respektuji. A určitě bude Sněmovna bez jeho břitkých projevů nudnější…
Celý rozhovor zde.