Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.
Milada Horáková se narodila před 120 lety, a to 25. prosince v roce 1901 na tehdy ještě Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále, obchodního zástupce českobudějovického výrobce tužek, a Anny, rozené Velíškové. Ještě jako dítě zažila ve svém životě první velkou tragédii. V červenci 1914, když jí bylo necelých 13 let, zemřeli jí během pár hodin dva sourozenci, a to starší sestra Marta a mladší bratr Jiří. Příčinou jejich smrti byla septická spála, na kterou se tehdy běžně umíralo. Navíc komplikovaná zánětem mozkových blan. O rok později se jejím rodičům narodila ještě sestra Věra. Tragédie ztráty dvou sourozenců prožitá na prahu dospívání Miladu nepochybně výrazně ovlivnila v jejím dalším životě.
Za účast na demonstraci byla vyloučena z gymnázia
Nejspíše právě zmíněná bolestná zkušenost během dospívání ji měla přivést k poznání, že člověk nesmí jen nečinně přihlížet k utrpení druhých a že vždy musí podat pomocnou ruku. Milada Horáková byla člověkem s obrovským smyslem pro spravedlnost a celý život zůstala věrná své hluboké křesťanské víře. Pomáhala chudým, usilovala o to, aby ženy nežily ve stínu mužů a prosazovala zákony pro zlepšení jejich postavení. Rozhodně ale nepředstavovala feministku, jak by se v dnešní době mohlo zdát.
Více zde.