Na noc z 23. na 24. února zřejmě nikdy nezapomenu. Sledování jak zpráv v médiích, tak informací pro vládu, budík před pátou ráno a zjištění, že černý scénář se naplnil. Putin rozpoutal válku. Stále jsme doufali, že ten den nikdy nenastane, ale byl tu a Evropa se v tu chvíli už navždy změnila. Nejtemnější úvahy ale postupně vystřídala naděje. Ukrajinci se nevzdali, začali s hrdinnou obranou. Příběhy jako odmítnutí kapitulace ze strany obránců Hadího ostrova navzdory drtivé přesile nebo lékaře, který neopustil nemocnici ani během ruského útoku a se zbraní v ruce hlídal svého malého pacienta na přístrojích, obletěly svět.
To byl obrovský impulz nejen pro nás. Jako země se zkušeností s ruskou okupací jsme ihned začali komunikovat s našimi partnery v zahraničí, zejména v EU. Okamžitě jsem oslovil předsedu Evropské lidové strany a její představitele. Díky společnému úsilí se povedlo, co Putin nečekal: zavést nejtvrdší sankce, které kdy Rusko zažilo, a nastartovat podporu Ukrajiny včetně dodávek zbraní. Něco, co by dříve od spojené Evropynikdo nečekal.
Více zde.