KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Kandidát na hejtmana Jan Grolich exkluzivně pro Brňana
Zpět

Kandidát na hejtmana Jan Grolich exkluzivně pro Brňana

Přidáno 30. 9. 2020
Ilustrační foto
Brnan.cz

Jan Grolich (36), právník, starosta Velatic a předseda Místní akční skupiny Slavkovské bojiště, která má pod sebou skoro 50 obcí, spolky a podnikatele, je lídrem KDU-ČSL v nadcházejících krajských volbách. „Když se bavím s lidmi, tak mi říkají, že vůbec nevědí, co kraj dělá a proč by měli na kraj volit. To musí skončit. Chci, aby lidem kraj k něčemu byl,“ plánuje Grolich.

Proč jste se rozhodl kandidovat na hejtmana Jihomoravského kraje?

Když se bavím s lidmi, tak mi říkají, že vůbec nevědí, co kraj dělá a proč by měli na kraj volit. To musí skončit. Chci, aby lidem kraj k něčemu byl. Aby se začal starat o životní prostředí, pomáhal seniorům, aby mohli zůstat co nejdéle doma a opravoval silnice tak, jak jsou potřeba.

Jak vidíte své šance na zvolení?

Mě nejvíc překvapuje, že mi píšou a volají lidé, že poprvé ve svém životě budou volit lidovce. Říkají, že cítí šanci, že tady můžeme ANO porazit jenom my. Celou dobu do toho jdeme s tím, že chceme vyhrát. Nedávno jedna sázková kancelář snížila náš kurz na vítězství, takže jsme těsně druzí. Věřím, že do voleb to dotáhneme.

V předvolební kampani používáte heslo Grolich je jinej! V čem konkrétně? Jak si toto heslo mají voliči vyložit?

Spousta mladých i starších lidí mi říká, že politika je jen špína, korupce a sliby, a že už si na to vlastně zvykli. Já jsem si nezvykl. Chci to dělat jinak. Tak možná v tomhle jsem jinej. Jsem deset let starosta na malé obci. V té obci celý život žiju já i moje široká rodina. Kdybych se zapletl do nějakého kšeftu na obci nebo na kraji, tak bych nemohl vylézt na ulici. To není anonymní velké město, kde se ten člověk ztratí. Takto já prostě fungovat nemůžu ani nechci.

Pokud budete zvolen hejtmanem, potažmo zastupitelem Jihomoravského kraje, jaké budete mít priority?

Jestli bych si měl vybrat jednu věc, kterou bych chtěl změnit, tak je to příroda. Když je sucho, tak necháváme vodu odtéct do kanálů, a když prší hodně, tak nám nateče do sklepů. Tam, kam jsme chodili na houby, je paseka. Opatření je spousta. Všechno už dávno známe – remízky, meze, mokřady... stačí jen chtít. A také už se nechci dívat na to, že se rodina rozhoduje, jak se postarat o  babičku a nepřijít o  práci.  Senioři, kteří chtějí, mají mít možnost zůstat doma, a ne se stěhovat do domovů, kde nikoho neznají, anebo mít pocit, že jsou na obtíž. To stejné platí pro hendikepované. Rodina, která o tyto lidi pečuje doma, zaslouží metál. Cesta je jediná – podpořit domácí péči a sociální pracovníky. Bude to něco stát, ale tohle udělat musíme.

Jak významné je pro Vás téma boje se suchem? Myslíte si, že byste z pozice hejtmana dokázal více pomoci zemědělcům v našem kraji? Nebo naopak, potřebují vůbec naši zemědělci podporu ze strany hejtmanství?

Boj se suchem pro nás musí být priorita. Kraj by měl být mnohem aktivnější. Teď všechno nechává na obcích, ať se snaží samy. Ale jsou tady projekty, které přesahují jednotlivá města nebo vesnice a tam je to právě úkol pro kraj, aby se zapojil a něco dělal. Kdo jiný by se měl o krajinu starat než kraj? A veškeré dotační tituly a pobídky musí být samozřejmě i pro zemědělce i další majitele půdy. Se suchem nemohou bojovat jen obce.

Jak by se měl kraj podle Vás vypořádat s ekonomickými dopady koronavirové krize, když se krajům obecně zřejmě nebude dostávat peněz na případné investice a vytvoření nových pracovních míst?

Krize bude taková, jakou si ji uděláme. Buď se budeme bát, anebo se konečně pustíme do věcí, které jsou potřeba a měly se udělat už dávno. Měli bychom do obnovy kraje zapojit Jihomoravské inovační centrum, které dává vyrůst novým inovativním firmám, a využít to jako příležitost, jak se posunout o krok napřed. Budeme muset o penězích přemýšlet úplně jinak. Musí se udělat pořádná revize krajského rozpočtu. Některé věci fungují jen ze setrvačnosti.

Měl by Jihomoravský kraj investovat ještě víc peněz do zdravotnictví, tedy zejména do krajských nemocnic a do vzdělávání mladých lékařů, aby je udržel v kraji?

To je velký úkol. Bez pomoci státu to asi úplně nepůjde. Krajské nemocnice by měly začít trochu více spolupracovat. Dneska se stává to, že si nemocnice mezi sebou přetahují dobré doktory a přitom jsou všechny krajské. To systémově není úplně nejlepší. Hlavně je důležité do zdravotnické koncepce zahrnout nemocnice, které spravuje Brno a jiná města, a fakultní nemocnice, které patří pod ministerstvo. Musíme se všichni domluvit, aby se lidé dostali k tomu nejlepšímu doktorovi, ať už bydlí kdekoli.

Dalším důležitým tématem je doprava. Budete usilovat o zvýšení investic do budování nových a rekonstrukcí stávajících krajských komunikací? Měl by se kraj podle Vás ještě víc zasadit o prosazení dostavby D52 od Pohořelic až na hranice s Rakouskem za Mikulovem?

Silnice v našem kraji jsou jedny z nejhorších ze všech. Já bych ale hlavně rád, aby konečně silnice přestaly být lidovecké, socanské, topácké nebo aňácké, ale začaly se opravovat podle toho, jak jsou potřeba. Ten plán mi dneska chybí a mám pocit, že se někdy opravují podle toho, kdo si to se známým dokázal lépe na kraji domluvit. A co se týče dálnice na Vídeň, tak tady se musí probrat hlavně v Praze.

Zmiňovaná výstavba dálnice k hranicím je už letitým politickým evergreenem, budete to Vy, kdo nebude jen slibovat a komunikaci zrealizuje?

Já to nemůžu ani slibovat, protože bych slíbil něco, co mají za úkol dělat v Praze. Musíme na stát tlačit a v tom se všichni shodneme. Strany ve stávajícím vedení kraje ji slibovaly a skutek utek. Kraj to prostě bez státu neposune.

Je pro Vás důležitý další rozvoj sociálních služeb v Jihomoravském kraji, potažmo výstavba dalších nových domovů pro seniory?

Byl bych rád, aby se domovy pro seniory nebraly jako jediné možné řešení. Mrzí mě, že jsme si zvykli na to, že když staří lidé potřebují pomoc, tak je odvezeme někam do domova, kde se o ně postarají. Bavíme se tady o našich babičkách a dědečcích, kteří dlouho pracovali, vychovali děti, mají přátele, sousedy, svoje zájmy a koníčky. Osm z deseti jich chce zůstat doma. My jim musíme být schopní zajistit to, co chtějí. Nesmí se cítit, že na stáří jsou nám na obtíž. Z toho je mi prostě smutno. Pro některé je domov pro seniory fajn. My se ale musíme zaměřit na to, aby senioři měli možnost zůstat doma. Posílení domácí péče nás bude něco stát, ale tohle prostě udělat musíme.

Dokážete voličům přesně říct, co byste z pozice hejtmana okamžitě změnil a naopak, co byste ponechal a považujete to za velké plus?

Ruku na srdce, teď vůbec nikdo neví, co kraj dělá a k čemu vlastně je. Tohle jde změnit hned a nebude to kromě dobré vůle stát skoro nic. Mám pocit, že teď se vedení kraje bojí znát názory obyvatel. Třeba taková drobnost – bývalo dobrým zvykem, že se lidem dával připomínkovat návrh krajského rozpočtu na příští rok. Spustila se anketa, kde lidé mohli hlasovat a krajskému zastupitelstvu to dávalo docela dobrou zpětnou vazbu, jestli náhodou nejsou úplně mimo, nebo co by stálo za to trochu více vysvětlit. Jenže poslední dva roky se to v tichosti zrušilo. A pochválil bych to, že se dotáhl projekt na nákup vlaků. Nové vlaky bychom jinou cestou nedostali a dotaci 5,5 miliardy už asi nikdy nedostaneme.

Jaký je váš postoj k udržení závodů mistrovství světa silničních motocyklů na automotodromu v Brně? Měl by kraj spolu s městem Brnem a státem dál investovat státní, krajské a městské peníze do Grand Prix ČR i v dalších pěti letech?

Příspěvek 35 milionů z krajského rozpočtu je strop. Bohužel zatím nemáme pořádnou ekonomickou studii, kolik to vlastně kraji přinese na daních. Chtěli jsme ji, ale naposledy byla udělaná v roce 2014. Takže nás ještě to rozhodnutí, jak dál, čeká. Podstatné je, aby si důležitost MotoGP uvědomili ve vládě. Kraj víc dávat nemůže. Kdyby bylo MotoGP u Prahy, nic se neřeší a hrnou se tam peníze horem spodem. Takže pokud si to stát nevezme za své, MotoGP v Brně končí.

V čem se jako kandidát na hejtmana cítíte pevný v kramflecích a jaké jsou naopak vaše slabiny? Podpořila Vás v rozhodnutí kandidovat rodina a přátelé?

Dokážu pohnout s věcmi dopředu. Povedlo se nám to na malé dědině ve Velaticích a umím to přenést i dál. Jako slabinu vidím to, že teď řeším všechny projekty do každého detailu sám. Od plánování, řešení peněz až po brodění se v blátě kolem bagru. Toto se budu muset naučit přenést na další lidi. Kandidaturu jsem probíral hlavně doma s manželkou. Bez ní bych do toho nešel.

Se kterými stranami byste šel do koalice? A jsou nějaké strany, se kterými byste naopak nejednal?

Určitě nebudeme jednat s extremisty od SPD až po komunisty. S dalšími jsme připraveni jednat a koalici budeme skládat podle výsledku voleb.

 

O senátorské křeslo se za lidovce v Brně uchází ortoped a specialista na nádorová onemocnění pohybového aparátu Tomáš Tomáš (52), který je od roku 2014 zastupitelem městské části Brno-sever.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?

Do politiky přicházím jako lékař, ortoped, který dvacet sedm let pomáhá lidem, které často trápí problémy spojené se stářím. Připravuji i nové lékaře na jejich povolání. Za tu dobu jsem zjistil, co v našem zdravotnickém, vzdělávacím systému i přístupu k seniorům nefunguje. A mám recept, jak to změnit.

Jak vidíte své šance na zvolení? A pokud neprojdete do 2. kola senátních voleb, kterého ze zbývajících kandidátů podpoříte?

Myslím si, že šance na zvolení určitě jsou. Každopádně pracujeme na tom, aby byly co nejvyšší. Co se týče eventuální podpory v druhém kole, budu vycházet ze svého středopravého zaměření. Takže tímto směrem…

Představte prosím, jaké jsou Vaše volební priority?

Velkým problémem Brna je, že mnoho městských částí nemá vlastního obvodního lékaře, věkový průměr praktiků je více než 60 let a mají zhruba 1 500 pacientů. Proto bych chtěl snížit dojezdovou vzdálenost a dostupnost lékařské péče tím, že budeme podporovat programy pro nové lékaře. Stejný problém máme i u specialistů, kdy lidé na vyšetření čekají obvykle dva až tři měsíce a někdy je to až o život. Není to ale každopádně problém jenom Brna, ale celé republiky. Dále chci bojovat proti ageismu, tedy diskriminaci na základě věku. Mnoho lidí je diskriminováno na trhu práce nebo dokonce i ve zdravotnictví kvůli svému věku, vede to ke ztrátě sebevědomí, psychickým problémům nebo ve zdravotnictví k tomu, že se nemoc nepodchytí v začátcích. To se rozhodně musí změnit, protože na životě každého člověka záleží, bez ohledu na jeho věk. Koronavirová krize zase ukazuje, že musíme změnit i naše školství, více do něj zakomponovat moderní technologie a vést studenty k praxi.

Budete podporovat zvýšení důchodů?

Do budoucna určitě nejsem proti zvyšování důchodů. Za současné krizové situace, kdy se budeme asi nějakým způsobem muset uskromnit všichni, budu považovat za úspěch udržení stávající hladiny, do které samozřejmě počítám každoroční valorizaci.

Dokážete přesně popsat, co byste z pozice senátora okamžitě změnil?

Jak už jsem nastínil, určitě by to byla podpora mladých lékařů a specialistů, aby pro občany byla dostupnější zdravotní péče nebo byli dříve vyšetřeni. Stejně tak bych začal legislativně řešit odstranění diskriminace na základě věku na trhu práce i ve zdravotnictví. A školství bych přizpůsobil dnešní době a zaměřil ho i směrem k praxi.

Budete jako senátor podporovat zvýšení investic do oblasti sociální péče, například výstavby dalších domovů pro seniory?

Sociální služby jsou velmi důležité, zvlášť když naše populace stárne. Určitě důležitou změnou v oblasti sociální péče by mělo být víceleté financování sociálních služeb, protože každý rok jsme svědci nedůstojných scén na půdě Poslanecké sněmovny, kdy chybí finance v sociálních službách, i přesto má vláda problém dát, byť jen další miliardu, na sociální služby. Tyto sociální služby ale často žijí v nejistotě a plánovat dlouhodobě a dlouhodobé investice je pro ně důležité. Výstavba domovů pro seniory je také určitě důležitá, musíme ale posílit i terénní sociální služby, protože mnoho lidí chce dožít svůj život doma, v prostředí, na které jsou zvyklí. To bychom jim měli umožnit.

V čem se jako kandidát na senátora cítíte pevný v kramflecích a co jsou naopak Vaše slabiny?

Senát vnímám jako komoru odborníků a specialistů. Myslím si, že není člověk, a je tomu tak i v politice, který by rozuměl naprosto všemu. Mou předností je proto zdravotnictví, téma stárnutí a vzdělávání.

Pokud se stanete senátorem, budete dál pokračovat ve své profesi ortopeda, nebo ji tzv. pověsíte na hřebík?

Do politiky jdu kvůli lidem. Abych jim pomáhal a snažil se jim zjednodušit život. V Česku jsem ale jeden z mála, kdo se věnuje onko-ortopedii. Pacientům chci tedy nadále pomáhat a řešit jejich problémy i v této oblasti.

Proč a v čem bude Vaše senátorská pozice pro lidi přínosná? A zastával jste už nějakou politickou funkci?

Od roku 2014 jsem zastupitelem městské části Brno-sever. A to je podle mě velmi výhodné, přicházet do Senátu s vědomím a znalostmi toho, co trápí občany. Pak dokážete s nadhledem měnit zákony nebo je připravovat, protože víte, o co lidem jde a jak potřebují pomoc. Věřím, že právě tato zkušenost bude pro občany velmi přínosná. Znají mě a vědí, že se nebojím jít mezi ně a naslouchat jejich názorům a problémům. Poslední přínos bude určitě v mé odbornosti, protože Senát slouží nejen jako pojistka demokracie, ale také v tom, že opravuje zákony. Senát jich za dobu své existence opravil více než 500 a Poslanecká sněmovna jich téměř 300 přijala. Celá současná koronakrize ukazuje, že potřebujeme odborníky, kteří se k problematice zdravotnictví budou vyjadřovat a řešit je. A na tom bych se rád podílel, protože kvalitní zdravotnictví potřebujeme i v dobách, kdy nemocnice, lékaři, sestry a celý zdravotnický personál nebude pod hrozbou koronaviru.

kategorie Z médií