Nedávno jsme měli možnost seznámit se s výzvou pro mír, která se jmenuje „Mír a spravedlnost“. Jde v tomto případě spíše o extrémismus, naivitu nebo zde čelíme nějakému hybridnímu působení, které má kořeny v Ruské federaci?
Dnes jsem si zrovna pročítal jejich body. Nevím, jestli je to kombinace naivity, absolutního neporozumění situaci a vůbec zahraniční politice, když jeden z bodů je přestat dodávat zbraně Ukrajině, aby zavládlo příměří. Zajímalo by mě, jak by si provedení tohoto bodu do důsledku představovali. Znamená to snad, že by se Ukrajina měla přestat bránit a Rusko by ji dále dobývalo a až by ji dobylo, tak by zavládl ten mír, to mi nedává žádnou logiku a myslím, že to ani nestojí za řeč. Každý chce mír samozřejmě, nedovedu si představit, že je ve sněmovně někdo, kdo by mír nechtěl, ale tento mír nemůže být obdobou mnichovské zrady, kterou jsme sami zažili na našem národu, mír, kdy jeden stát bude připraven o své pohraničí nebo část území. To je jednostranný mír, kde je jeden vítěz a jeden poražený. Významní státníci a diplomaté se snaží, aby se k míru dospělo, tento návrh je ale doopravdy mimo realitu.

Jak hodnotíte uplynulý rok z pozice člena výboru pro obranu z hlediska budování vlastní obrany České republiky?
Myslím, že zde vznikl takový větší drive, který pomáhá, aby procesy akvizic probíhaly svižněji. Nákup BVP tanků, jde celkem rychlým krokem, když situaci porovnám s mnoha předešlými lety příprav, kdy výsledkem nebylo vlastně nic. Momentálně se jedná také o stíhacích letounech, takže bych řekl, že zde existuje velká vůle procesy urychlovat, a to jak ze strany opozice, tak ze strany koalice. Myslím, že Ministerstvo obrany i paní ministryně, odvádějí dobrou práci.

Více zde.