Proč je potřeba zákon zabývající se neoprávněnou činností pro cizí moc?
„Bezpečnostní komunita volala po podobné úpravě zákona již dlouhou dobu. Zákon představuje nástroj zvyšující bezpečnost české země, zároveň je reakcí na to, že nás Rusko zařadilo na seznam nepřátelských zemí. Rusko je agresivní země, která napadla Ukrajinu, zároveň činí mnoho nepřátelských aktivit na území Evropské unie. Ruské aktivity se dotýkají i České republiky, například teroristický útok při výbuchu ve Vrběticích. Cílem zákonu je tedy předcházet těmto situacím,“ řekl Jan Bartošek.

Nemůže být zákon zneužit? Jak rozlišit co je činnost pro cizí moc a co není?
„Existuje jasná definice činnosti pro cizí mocnost. Je to v případě, kdy člověk, který danou aktivitu činí, si je vědom, že koná ve prospěch cizí moci. Tedy pokud se někdo svobodně rozhodne, že bude pro cizí moc pracovat a předávat jí informace, lze to považovat za neoprávněnou činnost pro cizí moc. Jsem přesvědčen, že zákon nemůže být zneužit,“ vysvětlil poslanec Bartošek.

Hosté debatovali také o vzniku návratového centra pro uprchlíky. Chceme, aby se Ukrajinci navraceli? „Rusko útočí na Ukrajinu, její obyvatelstvo je nadále v ohrožení. Trumpův slib o ukončení války se ukázal jako nesmysl, konec války ani nemáme na dohled. Ukrajinci si v Česku již zapustili kořeny, našli si partnery, chodí do práce a posílají děti do školy. Z ekonomického pohledu si je třeba říct, že Ukrajinci představují obrovský benefit, který je vyšší než to, jak jsme jim pomohli my. Jejich příspěvek do státního rozpočtu tvoří velikou složkou, avšak chceme je ujistit, že až skončí válka, je zde možnost návratu,“ vysvětlil Bartošek.

Je v Evropě bezpečno?
„Česká republika zůstává jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Z pohledu mezinárodního kontextu se ale situace zhoršuje, jedním z prvním milníku byl rok 2014, kdy Rusko anexovalo Krym a vypukla válka. Následně dochází také k radikalizaci společnosti, druhá vlna radikalizace přichází s útokem Hamásu na Izrael v roce 2023. Negativní roli sehrává také online prostředí, ve kterém dochází k radikalizaci lidí. Některé případy mohou být spojeny s ideologií, například Islámský stát verboval své bojovníky na internetu. Řada lidí se ale radikalizuje sama, příkladem jsou osamělí střelci nebo tzv. incelové. To jsou lidé, kteří sami nedobrovolně drží celibát a jsou naštvaní na okolní svět, neboť se cítí odmítáni ženami,“ vysvětlil.

„V posledních letech jsme mohli být svědky enormního vzestupu antisemitismu, řada útoků v západní Evropě je cílena proti Židům nebo židovským objektům. Evropa musí zpřísnit návratovou politiku a také hlídání vnější hranice Evropské unie,“ dodal poslanec Bartošek.

Zabývají se politici problematikou dezinformací, umělé inteligence a hybridními hrozbami?
„V oblasti dezinformací mi připadá, že došlo k devalvaci slova dezinformace. Dezinformace je systematické působení různých lží a polopravd s cílem oslabit demokratické instituce a zřízení v dané zemi. Rusko se dlouhodobě snaží přes sociální sítě zničit soudržnost Evropské unie. Ruským cíle je šířit ve společnosti nenávist a polarizovat společnost. Bezpečnost není samozřejmost, je proto na místě poděkovat ať už policii ČR nebo tajným službám, které se starají o naši bezpečnost,“ konstatoval poslanec Jan Bartošek.

Více zde.