KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Jan Bartošek (KDU-ČSL): Ukrajinský národ čelí reálné hrozbě genocidy, ignorování agresivního chování
Zpět

Jan Bartošek (KDU-ČSL): Ukrajinský národ čelí reálné hrozbě genocidy, ignorování agresivního chování může mít katastrofální následky

Přidáno 2. 10. 2023
Ilustrační foto
Security magazín

SM pořídil rozhovor s místopředsedou PSP ČR a poslancem Janem Bartoškem (KDU-ČSL). Předmětem našeho povídání byl stále probíhající válečný konflikt na Ukrajině, dotkli jsme se také s tím souvisejících dezinformací ve veřejném prostoru, a v neposlední řadě jsme se přesunuli i na horkou slovenskou půdu. Našeho východního souseda totiž už v sobotu čekají předčasné parlamentní volby.




Pane poslanče, válka na Ukrajině trvá již přes rok a půl. Odpůrci vojenské pomoci tvrdí, že dodáváním zbraní se jen eskaluje konflikt, a že je třeba konečně hovořit o míru. Máte pochopení pro tyto názory s ohledem na naši ryze negativní historickou zkušenost ze září roku 1938?
Rozumím všem obavám ohledně eskalace konfliktu. Mírové řešení je samozřejmě vždy optimální, ale v tomto případě je třeba vzít v úvahu, že ukrajinský národ čelí reálné hrozbě genocidy a potřebuje podporu. A právě naše historické zkušenosti nám ukazují, že nelze zavírat oči před násilím a okupací cizího území. Představte si, že by se váš soused rozhodl, že si na vašem pozemku postaví další dům, pokácí strom, sklidí úrodu a ještě zbije vaši ženu... Bránili byste mu v tom jen slovy? Asi těžko. Tam, kde selhala všechna diplomatická řešení, nebo je už bohužel ani nelze předpokládat, je nutné napadenému pomoci i podporou v dodávce zbraní na obranu země. Naše zažitá minulost nám jasně ukazuje, že ignorování agresivního chování může mít katastrofální následky. Je však důležité, aby naše pomoc byla směřována k ochraně lidských práv a napomohla mírovému řešení konfliktu.
 
Jaké jsou z vašeho pohledu skutečné důvody ruské invaze na Ukrajinu z února 2022? Kreml je mezitím několikrát podle potřeby obměňoval – nejdříve se mělo jednat o demilitarizaci a denacifikaci, potom o zabránění vstupu Ukrajiny do NATO, a konečně mělo Rusko vést „svatou válku“ proti Západu.
Všechny tyto důvody jsou jen zástupné výmluvy. Ve skutečnosti sledujeme další pokračování ruských imperiálních ambicí. Ruská politická scéna, ale i tamní většinová společnost, stále vnímá velkou část Evropy jako svou sféru vlivu. Je to nejen Ukrajina, Pobaltí, Bělorusko či Moldavsko, ale také Česká republika. Většinu z těchto států se Rusko napadnout bojí, protože jsou v NATO. Bělorusko ruskou kolonií již de facto je, zbývá tedy Ukrajina. Jedním z rozdílů mezi námi a Ruskem je pak ten, že my nevěříme na právo silnějšího, ale na mezinárodní řád a spojenectví v Severoatlantické alianci. Proto nesmíme dovolit, aby Ukrajina padla. Nesmíme dovolit, aby barbarské siláctví vyhrálo nad mezinárodním právem a řádem, který uznáváme a dodržujeme.

Více zde.

kategorie Z médií