Na plakátech a internetu voličům sdělujete, že jste „jinej“. Tak v čem?
Zjistil jsem, že lidé automaticky spojují politiku se špínou. Obzvlášť v Brně poté, co vyplavala ven korupční kauza Stoka (ovlivňování veřejných zakázek na Brně-střed bývalým místostarostou za ANO Jiřím Švachulou – pozn. red.). My na vesnici ale fungujeme jinak a na politikaření si nehrajeme. Kdybych to zkusil, brzy bych dostarostoval.
Na druhou stranu právě lidovci jsou po minulých komunálkách v Brně spojení s tím, že spolu s dalšími stranami vyšachovali vítězné ANO. Nechystáte něco podobného i na kraji?
Chystáme se volby vyhrát, a jestli nás pak někdo vyšachuje, to už je na těch ostatních. A to platí obecně pro jakéhokoli vítěze. Rozhodně to nechápu jako podraz.
V minulých krajských volbách jste se umístili druzí za ANO, ale pak si lídr lidovců Roman Celý řekl o hejtmanské křeslo s tím, že je ANO nezkušené. Nakonec lidovci skončili v opozici. Nebyla to chyba? Řeknete si o hejtmanské křeslo, i když nezvítězíte?
Myslím, že v Jihomoravském kraji je jasné, že buď bude mít hejtmana ANO, nebo lidovci. A záleží na tom, jakou sílu dostanou ty jednotlivé strany, které k nim mají blíž.
Vy si docela věříte.
Říkám, že pokud mají středopravé strany v příštím roce v parlamentních volbách ukázat svoje síly a to, že jim jde o společnou věc, musí se to projektovat v koaliční spolupráci teď na krajích. To bude velká zkouška a my na jižní Moravě jsme na to připravení.
Tak s kým ano a s kým ne?
Ano se subjekty od středu doprava. Ne s SPD a komunisty.
V jednom rozhovoru jste ale řekl, že kdyby na celostátní úrovni šli lidovci do koalice s Andrejem Babišem, zvážil byste, zda vůbec zůstat lidovcem. Jak je to na kraji?
Je to mnohem víc o lidech. Řekl bych, že lidé z ANO, kteří jsou tady na kraji po těch všech čistkách, jsou bezproblémoví, ale pořád jsou v barvě ANO. Je to těžké. Nevím, co je to vlastně za stranu, kauzy nejsou dořešené a nikdo neví, kam budou ještě sahat, takže bych byl ostražitý.
Od počátku krajů jste byli buď v čele, nebo alespoň ve vládě. Jaké byly poslední čtyři roky v opozici?
Je otázka, jestli být ve vládě za každou cenu, a pak jsme ukázali, že jsme konstruktivní opozice. Byla řada kauz, kde jsme si mohli přihřát svoji polívčičku, ale nedělali jsme to.
Můžete být konkrétnější?
Tak třeba ze zurek (ZUR – Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje – pozn. red.) jsme mohli udělat obrovskou kauzu, ale táhli jsme s vedením za jeden provaz. Kdybychom vzali všechny materiály různých sdružení, která je napadají a kritizují, a prezentovali je jako svoje, tak zurky neprojdou. Věci jsme netahali na zastupitelstvo a snažili jsme se spory řešit na klubech nebo v komisích. Jediná velká hádka na zastupitelstvu byla mezi koaličními partnery ANO a ČSSD kvůli nákupu vlaků.
Co ještě jste podpořili?
Navýšil se program rozvoje venkova o nějakých osm nebo deset milionů, změnil se systém nákupu energií, na kterém se šetří ročně desítky milionů korun, a vlaky už jsem zmínil. A podpořili jsme i to, aby kraj nekupoval Technologický park, a díky tomu teď v době koronaviru nemáme za krkem půlmiliardovou investici.
A co brněnské letiště? Za Juránka kraj podepsal nájemní smlouvu na 60 let, ze které nic nemá. Po svém nástupu ANO chtělo smlouvu zpochybnit. Nakonec k tomu nedošlo. Budete s tím něco dělat?
ANO ví, proč s tím nic neudělalo. Ono to totiž nejde udělat líp. My z toho sice v uvozovkách nic nemáme, ale ostatní – Ostrava nebo jižní Čechy – na letiště krutě doplácejí. Nula je pro nás krásný výsledek.
Jste starostou jedné obce se 760 obyvateli, ale kraj má 672 obcí a1,19 milionu obyvatel. To je rozdíl. Máte představu v čem?
Jsem předsedou místní skupiny Slavkovské bojiště pět let a pod námi je 50 obcí, takže mám zkušenost s řízením většího celku. Fakt je, že kraj má na starosti mnohem víc věcí. Beru to jako určitý postup o level výš a myslím si, že starosta zkomunální úrovně má ideální zkušenost. Kdyby za mnou nebylo 10 let zkušenosti s řízením obce, nikdy bych do toho nešel.
Tak v čem je to podle vás jiné?
Na obci musí starosta dělat úplně všechno. Na kraji to končí ve chvíli rozhodnutí – já, rada, zastupitelstvo. Pak už na to budu mít erudované lidi. Na druhou stranu mi právě práce v terénu bude chybět. Na kraji je to víc od stolu. Hejtman je o tom, že dává kraji směr a tvář, něco, co si bere za své. A věří tomu, že je schopný to i prosadit.
Vy jste si vzal za své boj proti suchu. Máte nějakou tu svou věc, kterou chcete a můžete prosadit?
Určitě překopat dotační titul na zadržování vody v krajině a výrazně ho navýšit na desítky milionů. Ne současných šest milionů na realizaci a dva miliony na dokumentaci.
A co MotoGP? Letos na ni město Brno a kraj daly po 30 milionech. Do budoucna ale bude potřebovat další desítky milionů korun na zalistovací poplatek a případně na opravu motodromu. To bude nejspíš na novém vedení kraje.
Říkám, že 35 milionů je strop. Navíc nemáme pořádnou ekonomickou studii, kolik to vlastně kraji přinese na daních. Chtěli jsme ji, ale naposledy byla udělaná v roce 2014. Takže nás ještě to rozhodnutí, jak dál, čeká. Na internetu se na pár dní objevila studie, že kraj má z akce 30 milionů, Brno, které dává stejné peníze, má ale na daních víc. A stát, který vydělává nejvíc, dává stejně nebo jen o málo víc. A to není možné. Takže pokud si to stát nevezme za své, MotoGP v Brně končí.
Takže budete hrobníkem Velké ceny?
Nebudu. Pohřbí ji stát.
Celý rozhovor naleznete v úterním vydání (8.9. 2020) MF Dnes - Brno a Jižní Morava.