Proč jste nechal o své kandidatuře do čela strany nejprve hlasovat své příznivce na Facebooku?
Lidí na Facebooku se ptám na názor docela často. Chci znát jejich podněty. Bylo to v situaci, kdy jsem byl osobně rozhodnutý. Ale chtěl jsem se ještě zeptat, jak to vidí lidé.
Takže při většině nespokojených byste do toho nešel?
Kdyby tam bylo sedmdesát až osmdesát procent negativních komentářů a hlasování dopadlo v můj neprospěch, rozhodně bych se ještě zamyslel nad tím, proč nemám kandidovat. Lidé se mě většinou ptali, jak to zvládne rodina, doma jsme to ale měli vydiskutované. Nezazněl konkrétní důvod, proč bych neměl kandidovat.
Není to neobjektivní? Na Facebooku přece máte hlavně své příznivce. Těžko jste mohl čekat, že tam většina nebude s vašimi názory souhlasit.
Není. Pokud se politik vnitřně rozhodne, má se voličů, fanoušků nebo veřejnosti ještě zeptat.
Lidé vám v komentářích třeba vyčítali, že by nechtěli předsedu, který se nerozhodne sám za sebe. Kandidát by podle nich měl přijít a říct, že chce být předsedou.
Pokud chce člověk zůstat stát nohama na zemi, má mít určité, byť malé pochybnosti o tom, jestli je jeho rozhodnutí správné. Názory, že lídr má být ten nejsilnější vůdce, který se neptá a rozhoduje podle sebe, nejsou pro demokratickou stranu nejzdravější.
Podle posledních průzkumů agentury STEM se preference lidovců pohybují kolem šesti procent. Vy chcete ve sněmovních volbách získat 580 tisíc hlasů, což odpovídá zhruba jedenácti procentům. Jak toho chcete docílit?
Chtěl bych získat zpátky důvěru, kterou jsme na celostátní úrovni částečně ztratili. Lidé by měli vědět, že naše politika je nejen zájmem o člověka a jeho problémy, ale zohledňujeme i budoucí vývoj. KDU-ČSL by měla výrazně přidat, aby si lidé skutečně řekli: „To jsou lidovci, kteří se za nás bijí!“ Příkladem je aktuální ústavní stížnost ohledně zvýšení rodičovského příspěvku. Vládní koalice hodila přes palubu 70 tisíc rodin.
Dále jsou to důchody. Andrej Babiš nezavírá nůžky, které jsou u důchodců rozevřené. Je tam obrovská množina maminek se dvěma dětmi, které jsou potrestané za to, že vychovávají budoucí plátce. Pak vdovy a vdovci, kteří mají v průměru o 2500 korun nižší důchod.
Jak si to vysvětlujete, že strana nemá důvěru na celorepublikové úrovni?
Především jsme nebyli schopni vystoupit z tradičních oblastí, které jsou s námi spjaty. Veřejnost si nás nejvíce spojuje s rodinnou problematikou a oblastí zemědělského venkova. Jde ale i o daleko palčivější témata, která budeme schopni řešit. To je bydlení, zdravotnictví, nedostupnost lékařů v některých oblastech i kvalita školství.
Celý článek odemykáme zde.