Ve čtvrtek večer před třemi týdny zpustošilo tornádo několik obcí. Když srovnáte situaci v prvních dnech a nyní, jak ji hodnotíte?
Pozitivně jsem byl překvapen rychlostí, kterou mizely sutiny. Na druhou stranu je smutný pohled na ulice, kde je jen několik domů a ostatní jsou zbořené.

Vy jste byl na místě už hodinu po katastrofě. Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Byl jsem v Moravské Nové Vsi a musím říci, že jsem myslel, že tam budou desítky a stovky obětí.
Byly to chvíle, kdy plačící lidé v šoku nasedali do aut a odjížděli. Bylo to jako ve válce. Druhý den, kdy se rozednělo, to pořád vypadalo strašně. Ale první hodiny mám spjaté se silnými emocemi a hodně to na mě padlo.

V zasažených obcích stále pomáhají desítky a stovky hasičů i vojáků. Jak dlouho budou ještě na místě?
Jejich hlavním úkolem je odstraňovat škody a demolovat poškozené objekty. Ale jak skončí demolice, už tam nebudou moci být déle. Nemohou tam být proto, aby pomáhali stavět domy. Tento zlomový bod, kdy odejdou, bude nepříjemný. Lidé to mohou vnímat tak, že je státní pomoc opouští. Ale oni tam opravdu nemohou zůstat.

Rozhovor vyšel ve čtvrtečním (15.7.) vydání deníku Právo. Více zde.