KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského - Příchod věrozvěstů, kteří stáli u slovanské vzdělanosti, se 5. července slaví teprve od roku 1863, kdy uplynulo tisíc let od jejich příchodu na Velkou Moravu. Právě tento den stanovil papež Pius IX. na žádost tehdejšího olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Užíval se nejdříve v Čechách, na Moravě, v Chorvatsku a také na Slovensku. Později byl svátek rozšířený na celou římskokatolickou církev. Do té doby se od časů Karla IV. příchod svatého Cyrila a Metoděje připomínal 9. března. Jistý je jen rok 863, kdy oba sourozence poslal císař Michael III. působit na Moravu. Jejich příchod je v kalendáři zapsán jako státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Pro oslavy se ale březnová doba příliš nehodila, protože datum připadalo na postní období. Mezi důvody pro přesun byl kromě nevhodné roční i liturgické doby dřívějšího data i v Česku rostoucí význam svátku Jana Husa, který připadá na 6. července. Přesné datum příchodu slovanských věrozvěstů ovšem neznáme. Datum 5. července totiž nemá žádnou přímou souvislost s životem Cyrila a Metoděje a slovanské pravoslavné církve mají den svatých Cyrila a Metoděje 11. května dle pravoslavného kalendáře (24. květen dle gregoriánského kalendáře), kdy měli podle tradice Cyril a Metoděj přijít na Velkou Moravu. Jak už připomínal historik Jaroslav Šebek, nikdy se nepodařilo zjistit, kdy vlastně velkomoravský kníže Rastislav povolal oba bratry z Byzantské říše k sobě na Velkou Moravu. Někteří tvrdí, že se tak mělo stát na jaře, jiní se zase podle jeho slov přiklánějí k přechodu léta a podzimu.
Více zde.