V Praze, dne 19. května 2026: Velmi dynamický vývoj na trhu práce stále více ukazuje, jak důležité je systémově ukotvit celoživotní vzdělávání. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu, který v úterý 19. května uspořádal v Poslanecké sněmovně místopředseda Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Marek Výborný ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Řada profesí dnes rychle mění svůj charakter, některé postupně zanikají a zároveň vznikají profese nové. Dobře fungující systém celoživotního učení proto bude jedním z klíčových nástrojů, který lidem pomůže uplatnit se na proměnlivém a často nejistém pracovním trhu. Aby takový systém fungoval, musí navazovat už na počáteční vzdělávání a dále u dospělých rozvíjet přirozený návyk učit se po celý život.
„Cílem musí být i osobní a osobnostní rozvoj a získávání kompetencí v oblastech občanských kompetencí či kritického myšlení. K tomu je potřeba aktivní spolupráce a zapojení zaměstnavatelů, škol i institucí neziskového sektoru. Jedině vzájemnou spoluprací a komunikací budeme schopni zvrátit aktuální nepříznivá data, podle nichž se do celoživotního učení zapojuje jen asi 5 procent dospělých, což je výrazně méně než průměr zemí OECD,“ připomněl poslanec Marek Výborný.
O kulatý stůl byl velký zájem. Zúčastnili se ho viceprezidenti Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a Bohdan Wojnar i prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí představili aktuální debatu o celoživotním učení v rámci tripartity. Zásadní datový vhled do adaptability lidí a vývoje českého trhu práce přinesl hlavní analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. Předseda Rady Národního akreditačního úřadu Jaroslav Miller pak zmínil konkrétní připravované nástroje, například mikrocertifikáty nebo programy krátkého cyklu na vyšších odborných školách.
V diskusi se účastníci věnovali také roli umělé inteligence, klesající schopnosti společnosti učit se, individuálním vzdělávacím účtům i nutnosti lépe propojovat potřeby zaměstnavatelů s nabídkou vzdělávání. Právě spolupráce státu, firem, škol a neziskového sektoru se ukazuje jako podmínka toho, aby celoživotní vzdělávání nebylo pouze formálním pojmem, ale skutečným nástrojem pro zvýšení odolnosti lidí i konkurenceschopnosti ekonomiky.
„Investice do celoživotního vzdělávání se musí stát strategickou prioritou pro udržení konkurenceschopnosti firem i celé země. Máme k tomu nástroje, jako je aktivní politika zaměstnanosti. Ty musíme využívat a firmy se rády také aktivně i finančně do celého procesu zapojí,“ připomněla manažerka pro trh práce a vzdělávání Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Skalková.
Podobně jako se v minulém volebním období podařilo legislativně ukotvit principy duálního vzdělávání, je podle účastníků potřeba postupovat systematicky také u celoživotního vzdělávání. „Z bohaté diskuse i zaznívajících legislativních podnětů je patrné, že významu celoživotního učení si jsou klíčové instituce vědomy. Rád toto téma budu i nadále v Poslanecké sněmovně otevírat. Nevidíme se naposledy,“ uzavřel Marek Výborný.