„Bezpečnost jsme léta brali jako samozřejmost. K připravenosti se teď musíme vrátit, ale jinak než před rokem 1989. Odolnost se buduje roky v rodinách, školách, tělocvičnách i spolcích. Stát potřebuje fungující instituce, bez připravených lidí a dobrovolníků se ale neobejde. Připravenost přitom neznamená strach, ale odpovědnost za sebe i své blízké,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek.

„Stát nejsou jen úřady, jsme to my všichni. Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje a dodatečné síly můžeme získat vytvářením krizových záloh nebo díky dobrovolníkům. Jejich snaze pomáhat musíme jít naproti a lépe ji koordinovat. Nehledejme dokonalé řešení, ale konečně začněme,“ řekl Václav Pelikán, vedoucí oddělení krizového řízení Policejního prezidia ČR.

„Velké kryty pro všechny lidi v ČR by stály až 5,5 bilionu korun. Proto raději chceme v rámci nového stavebního zákona zodolnit vybraná podlaží budov, kde se lidé rychle a na kratší dobu ukryjí. Hlavně s dětmi i dospělými ale musíme cvičit, jak se v krizi tři dny postarat o sebe i své blízké,“ vysvětlil Daniel Miklós, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

„Nemusíme za každou cenu předpovídat krize, musíme je umět přečkat a ustát. Plán na papíře ještě není odolnost, ta se ukáže až ve chvíli, kdy původní plán přestane fungovat. Připravenost přitom neznamená žít ve strachu, ale nežít v domnění, že se nikdy nic nepokazí,“ zdůraznil Karel Řehka, náčelník Generálního štábu AČR v letech 2022–2026.

„Naše závislost na digitálních technologiích dramaticky vzrostla, a právě tady jsme velmi zranitelní. Nejslabším článkem řetězce bývá uživatel, útoky cílí na naše pudy, jako je strach či touha po penězích. Umělá inteligence navíc útočníkům pomáhá zvyšovat tlak a bez problémů překonat jazykovou bariéru,“ upozornil Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„Stejně silná povodeň nemá pro všechny stejné následky. Mapa hrozeb říká, kde může k události dojít, sociální zranitelnost doplňuje, kdo tam žije a jaké má možnosti situaci zvládnout. Když obojí propojíme, můžeme lépe cílit evakuaci, varování i sociální a zdravotní pomoc,“ uvedl Marek Tomaštík z Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

„Odolnost nevzniká v den, kdy ji potřebujeme. Vzniká dlouhé roky předtím, když dítě překoná první překážku, učí se spolupracovat a postupně přebírá odpovědnost za sebe i za druhé. Začíná v tělocvičně, na hřišti, v komunitě i v rodině a nevybuduje ji žádný jednorázový projekt,“ řekla Kristina Horáková, generální sekretář křesťanské sportovní organizace Orel.

„Odolnost se nejlépe rozvíjí dlouhodobě, v situacích, kdy člověk něco skutečně zvládne společně s druhými. V Sokole proto spojujeme pohyb s týmovou spoluprací, odpovědností a praktickými dovednostmi. Třeba v Zálesáckém závodě zdatnosti si děti i dospělí prověří orientaci v přírodě, první pomoc nebo transport raněného,“ přiblížil Martin Chlumský, starosta České obce sokolské.

„Podle národní zprávy Active Healthy Kids se v doporučené míře hýbe jen 58 procent dětí a dospívajících. Plánem podpory pohybu na roky 2024 až 2028 proto chceme, aby pohyb provázel děti po celý den, od cesty do školy přes tělesnou výchovu až po otevřená hřiště,“ řekl Oldřich Komárek z MŠMT, který má na starosti agendu Mládež v pohybu a ve zdraví a školní sportovní soutěže.

„Odolnost je pevně zakotvena v rámcových vzdělávacích programech. Žáci se učí zvládat zátěž a nevzdávat se při prvním nezdaru. Učí se také, jak se bezpečně chovat při mimořádných událostech, jakou roli má občan při obraně státu a jak odolávat manipulaci. Základy přitom klademe už v mateřských školách,“ uvedl Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT.

„Lidi nerozhýbeme pouze sportem, na sportovní akce chodí jen ti, kdo už sportují. Pohyb proto musí být součástí školy, práce, prevence i léčby. Mnoho dětí má psychické problémy i obezitu a do dospělosti vstupuje s nižší odolností,“ dodala Jana Havrdová z kabinetu ministra pro sport, prevenci a zdraví.