„Sestavit expertní panely k tomuto složitému tématu nebylo vůbec jednoduché. Proto velice děkuji všem řečníkům za profesionalitu, odvahu a toleranci k jiným názorům. Hledání hranice mezi svobodou projevu a vyznání na jedné straně a bezpečným prostředím s respektem ke svobodné vůli druhých na straně druhé je nesmírně důležitý a je nikdy nekončící proces. Naším úkolem je ochránit tento stát, aby mohl fungovat a byl svobodný i bezpečný,“ říká Jan Bartošek, poslanec KDU-ČSL a garant konference.
„Radikalizace je proces, který předchází násilí. Základem radikalizace je manipulace, hra na emoce, se strachem, s předsudky, s konspiračními teoriemi. Pro společnost je důležité soustředit se na prevenci. Je důležité vnímat, že se něco děje, a komunikovat o tom. V rámci náboženství se nejčastěji mluví o radikálním islámu, ale může to být v podstatě jakékoli náboženské uskupení,“ doplňuje Barbora Vegrichtová, expertka na radikalizaci a zakladatelka Akademie odolné a bezpečné společnosti.
„V posledních letech došlo k překopání informačního prostoru, který je řízen algoritmy. Lidé na sítích tráví stále více času. Tyto platformy se nám snaží dát takové informace, které přilákají naši pozornost, přičemž nezacházejí s pravdivostí, nebo lživostí obsahu, ale s emocemi. V důsledku nás třídí do sociálních skupin a bublin, ve kterých pak snadněji dochází k radikalizaci. Toho zneužívají sekty, jako je například AllatRa, k šíření svých fantastických konspirací, ale také k brutální dehonestaci svých názorových oponentů,“ vysvětluje Josef Holý, odborník na algoritmy sociálních sítí, podcast Kanárci v síti.
„Právo na spiritualitu je pro člověka zásadní. Ale není to jen o svobodě vyznání. Každá svoboda potřebuje pravidla. Pokud vás někdo očerňuje, útočí na emoce a jeho vzkaz následně amplifikují algoritmy sociálních sítí, nemáte šanci se z toho jako oběť vyvléknout. To pak není svoboda slova, to je zastrašování. Funguje to na základních emocích, jako je strach či znechucení, a proti takové manipulaci není nikdo z nás resilientní,“ říká Eva Klusová, politoložka z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
„Organizace AllatRa se dostala do pozornosti ukrajinských bezpečnostních služeb jako někdo, kdo chce změnit ukrajinskou společnost ve společnost s proruskými názory zaměřenými proti státu. AllatRa mluví o jednotě slovanských národů, což odmítáme. Po začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 někteří členové glorifikovali raketové útoky na civilní oblasti a pomáhali je koordinovat, za což čelí hrozbě vězení. Někteří byli odsouzeni, další odešli ze země. Na Ukrajině dbáme na uchování svobody slova a vyznání, ale proruská hnutí u nás nemají místo,“ upozorňují zástupci Služby bezpečnosti Ukrajiny, ukrajinské kontrarozvědky.
„Rusko s námi neválčí jen fyzicky, ale i na úrovni narativů v rámci hybridní války, a to i skrze náboženská uskupení. Příkladem je teorie o dávné říši Tartárii, která tvrdí, že Rusko je strážcem poznání před temným Západem. Podobně učí i sekta AllatRa, podle níž jsou Rusové potomky hodných mimozemšťanů a Američané či Židé potomky zlých hmyzích ras. Jde o namodro nabarvený rasismus a antisemitismus. V Česku se šíří také Ynglismus a separatistická hnutí zvaná dieržavy, která mají vlastní parlamenty, doklady a od začátku války na Ukrajině jejich stoupenci narostli na nízké desetitisíce,“ uvádí Jakub Jahl, religionista a youtuber.
„Strávila jsem v hnutí AllatRa deset let jako koordinátorka a hlavní český hlas audionahrávek. Později jsem zjistila, že do učení byly vloženy problematické věci jako: panslavismus, antisemitismus a adorování Putina. Společenství potlačovalo kritické myšlení. Pochybnosti označovalo jako naše osobní selhání. Při práci na projektech jsme často byli nuceni pracovat v noci, v časové tísni, což vypínalo naše kognitivní funkce a znemožňovalo ověření informací. Zpětně mi došlo, že jsme fungovali jako trollí farma. Nabádali nás k zakládání falešných účtů a dehumanizaci kritiků. Svou zkušenost předávám, abych upozornila na sofistikované manipulační techniky,“ vysvětluje Eva Hronová, ekonomka a bývalá členka sekty AllatRa.
„V České republice máme náboženskou svobodu, pro výkon náboženských úkonů není potřeba žádné razítko. Kontrola státu nad náboženskými organizacemi je omezená. Ministerstvo kultury může zasáhnout jen u registrovaných církví, a to v krajním případě i zrušením registrace. Proti náboženskému společenství, které působí ve formě spolku, může zasáhnout výhradně soud a vůči neformálním skupinám věřících stát nemůže zasahovat vůbec. V Evropě existují i tvrdší přístupy, například zákaz financování náboženského provozu ze zahraničí nebo povinnost hlásit zahraniční dary úřadům,“ doplňuje Petr Šimůnek, vedoucí samostatného oddělení církví a náboženských společností MK ČR.
„Hnutí AllatRa je antisystémové, etnocentrické a se sklony ke konspiracím. Hledáním nepřítele mobilizuje své stoupence. Cílem společnosti by však nemělo být hnutí omezit či rozpustit, to by vedlo jen k další radikalizaci. Mnou doporučovaný postup bych formuloval jako začlenění do standardního náboženského spektra společnosti při stálém monitorování hrozeb a stíhání problematických jednotlivců. Konečným cílem je deradikalizace,“ uzavírá Zdeněk Vojtíšek, religionista z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.