Několik posledních let je na shromážděních, jako je to dnešní, skloňován Brexit jako výzva pro Evropskou unii. Skutečně takovou výzvou je. Jenom v oblasti bezpečnostně-vojenské ubyde odchodem Británie Unii 25 procent veškerých vojenských kapacit a až 40 procent výdajů věnovaných na vývoj bezpečnostních a obranných technologií. Nicméně stejně jako další tzv.„nové a naléhavé výzvy“ - jsou jimi kromě potřeby podpory inovací především různé fenomény bezpečnostního charakteru, včetně migrace - jmenované v návrhu nového víceletého finančního rámce, představuje Brexit zároveň po Uniii příležitost. Obojí se stalo výrazným impulzem pro modernizaci EU, která má být nastavením nového víceletého finančního rámce (VFR) jednoznačně výrazně podpořena. Modernizace v tomto případě není samoúčelná. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé položky VFR, je evidentní, že prostředky věnované na zvládání „nových a naléhavých výzev“ posílí potenciál Evropské Unie stát se globálním hráčem.
 
Modernizační podoba návrhu sedmiletého rozpočtového rámce se konkrétně odráží v plánovaném devítinásobném zvýšení prostředků na digitalizaci sítí, dvojnásobném navýšení prostředků na stipendijní programy pro mládež, trojnásobném nárůstu financí na ochranu vnějších hranic a azylovou a migrační politiku. Dále nový rozpočtový rámec počítá s padesátiprocentním navýšením prostředků na vědu, výzkum a inovace a čtyřicetiprocentním navýšením financí na obranu a bezpečnost.  Bezpečnost a inovace jsou tedy jednoznačně v popředí.
 
Zvláště významné je to pro ČR, a to možná ještě více než pro jiné země tzv. skupiny přátel koheze. Česko patřilo v meziválečném období mezi deset průmyslově nejrozvinutějších zemí světa. Dodnes jsme zemí s výrazně průmyslovou strukturou ekonomiky. Právě proto dnes stojíme na křižovatce. Musíme se rozhodnout, jestli chceme pokračovat v dobré československé tradici a být zemí plnou inovací a startupů. Zemí, která dokáže čerpat z inovativně nastavených částí příští unijní finanční perspektivy. Musíme zajistit opravdu velkorysé financování vědy a výzkumu z národního rozpočtu tak, aby byly naše technologické firmy schopny se ucházet o peníze z evropského rozpočtu. Německá CDU při nedávných koaličních jednáních navrhovala věnovat celých 3,5% (!) HDP SRN do vědy a výzkumu právě i z tohoto důvodu.
 
Nechci svým vystoupením říct, že bychom měli opustit tradiční politiky, jako je kohezní a společná zemědělská politika. Ostatně, kdo něco ví o založení Evropské unie, je mu jasné, že tyto politiky neměly jen ekonomický, ale také politicko-hodnotový význam. Proto si myslím, že je správný postoj chorvatského předsednictví, které ve svém programu argumentuje ve prospěch rovnováhy mezi pokračováním tradičních politik, zakotvených v evropských smlouvách, a úsilím věnovaným na zvládání nových a naléhavých výzev.
 
Bezpečnost a ekonomická prosperita jdou ruku v ruce. Evropská unie je pro nás garancí stability, ale nejenom to, je i jistým bezpečnostním rámcem. Pokud jde o kolektivní obranu, musí to být nadále NATO, kdo je jejím primárním garantem. EU ale může s NATO postupovat komplementárně, a to především při zvládaní krizí a zajišťování stability ve svém okolí. Tedy v oblasti, kterou nazýváme krizovým managementem.
 
Evropská unie má nyní v činnosti deset civilních (tedy převážně policejních) a šest vojenských misí EU. Slouží v nich 2 000 civilistů a 3 300 vojáků rozmístěných v Evropě, na BlízkémVýchodě a v Africe. Mnohdy je to právě EU, koho OSN nebo místní vlády pověří řešením krize. Celkově však mají členské státy EU ve zbrani 1,5 miliónů osob a souhrnná výše ročních výdajů na obranu dosahuje hodnoty 200 miliard euro. Evropa tedy není žádný papírový tygr.
 
Čísla však nekorespondují s dosaženými výsledky, a to pokud jde o akceschopnost unijních struktur plánování a řízení misí CSDP, tak i o roli, kterou v oblasti bezpečnosti sehrává EU na globální scéně. Aby byla Evropská unie skutečně silným globálním hráčem, předpokládá to efektivní vynakládání zdrojů, komplementaritu s dalšími globálními poskytovateli bezpečnosti, další rozvoj vojenských schopností, ale i revizi některých mechanismů krizového řízení. To vše stojí peníze.
 
Zmínil jsem potřebu komplementarity s dalšími globálními poskytovateli, jakými jsou OSN, USA či NATO. Jednoznačně vítáme položku příštího víceletého rozpočtu zaměřenou na vojenskou mobilitu. Ta je klíčová pro odstrašovací schopnost Severoatlantické aliance, a to zejména na jejím východním křídle, kam patříme i my. To, že EU hodlá dát na tuto oblast věnovat 6,5 mld Euro, je za poslední roky jednoznačně nejvýznamnějším počinem vzájemné spolupráce EU a NATO.
 
Důraz na inovace se prolíná i „zelenou“ kapitolou programu nové předsedkyně Evropské komise. V pasáži deklarující cíl, aby se Evropa stala klimaticky neutrálním kontinentem. V zájmu tohoto cíle bude investováno do inovací a výzkumu a bude podporována adaptace ekonomiky a průmyslové politiky. To musí být absolutní priorita. Pro Českou republiku, jakožto průmyslově vyspělou zemi, je nanejvýš důležité, aby byly ekologické cíle propojeny s cíli inovativními a také, aby Evropa o plnění těchto cílů usilovala v globálním kontextu. Jinými slovy, aby neztrácela konkurenceschopnost. A aby dovozem zboží z Číny, kde jsou o hodně nižší standardy, nepodporovala jakýsi environmetání dumping.