Jste členem Mladých lidovců?
Už ne, překročil věkovou hranici. V roce 2012 jsem Mladé lidovce zakládal a zároveň se stal i prvním předsedou. Nicméně být Mladým lidovcem je možné mezi 15 a 35 lety, a to já už bohužel nesplňuji.

Jste jednou z hlavních tváří zeleného proudu lidovců. Můžeme říci, že lidovci jsou tak trošku noví Zelení?
Mezi lidovci a Zelenými je velký rozdíl, nicméně politika lidové strany je v dnešní době zaměřena na rodinu a podporu rodičů jako takových a na ochranu životního prostředí. Musím ale vysvětlit, že my k ochraně životního prostředí přistupujeme jinak než většinové levicově zaměření Zelení. Demonstruji to na jednom příkladu. Pro KDU-ČSL je to bytostně křesťansko-demokratickou záležitostí, tahle země nám byla svěřena do dědictví. My ji nevlastníme, ale pouze jako správci ji nějakým způsobem užíváme, tak abychom ji předali dalším generacím, našim dětem a vnukům. Je naší zodpovědností pečovat o zemi dobře, abychom ji předali v dobrém stavu. A my ji chceme užívat, dobře s ní hospodařit, dobře o ni pečovat, abychom ji mohli předat dál. My věříme v to, že máme rozum a technické schopnosti, abychom se o přírodu, krajinu i klima dokázali starat a dokázali ustát dál život na zemi.

Jak těžké je zachovat pro další generace města jako je Brno?
Sleduji jednu důležitou věc, a to je vnímání občanů. Protože ta budoucnost, adaptace měst na změnu klimatu máme na starosti my, lidé, občané a politici. Musíme sídla a města adaptovat na vyšší teploty, na měnící se klima.  My potřebujeme do té změny zapojit business sektor a firmy. Václav Klaus v devadesátých letech výrazným způsobem ovlivnil českou společnost svými bonmoty o tom, že neexistují bílé, nebo šedé peníze; že ruka trhu všechno zařídí; že je potřeba dát všechno volně k dispozici, ať trh si řekne. A to my po těch třiceti letech vidíme, že pravda není, že v jistých segmentech jsou potřeba regulace, že jsou potřeba pravidla, že jsou potřeba hranice, že je potřeba pozitivní motivace, že slova mají váhu a aspekty a že není možné nechat trh jen tak, protože mnohdy ničí a nehledí na dlouhodobost. Vytěžit, co je teď a nezajímá ho, co bude za deset let.

Jaký největší úspěch v zazelenání Brna se vám v poslední době podařil?
My jsme přišli s dotačním titulem na zelené střechy, jsme jediné město, které takto dotuje. Díky tomu jsme už udělali několik hektarů zelených střech na budovách, a to nejenom města, ale také soukromých vlastníků. Také jsme schválili energetickou koncepci a vizi toho, jakým způsobem se má změnit energetika ve městě Brně. My už naštěstí nepoužíváme uhlí, ani pro vytápění domácností, ani pro elektřinu, ale používáme zemní plyn. A my od toho zemního plynu jdeme dál a jdeme na využívání odpadu. Dnes je již třetina tepla do brněnských domácností z odpadu a zhruba za pět let to budou dvě třetiny tepla, které budou z odpadu a biomasy. Brno má tu výhodu, že vlastníme devět a půl tisíce hektarů lesa a my z těchto lesů máme velké množství zbytkové dřevní hmoty – štěpky. A tuhle štěpku jsme si už vyzkoušeli na dvou kotlech na jednom sídlišti, kde to funguje velmi dobře a nyní chceme stavět větší štěpkový zdroj. Za pět let budeme z odpadu a biomasy dodávat teplo dvou třetinám obyvatel a pouze jedna třetina obyvatel bude na zemním plynu. Zároveň máme ambici do roku 2026 instalovat 40 megawatt peaků elektrické energie na střechy městských budov – škol, školek, domovů pro seniory. To znamená zřídit tady virtuální elektrárnu tak, aby se elektřina vyrobená u nás na střechách spotřebovávala přímo v těch zařízeních.

Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast v našem pořadu Lidovci On Air. A to například přes aplikaci Spotify, Apple podcasts nebo Google podcasts.