V posledních dvou sčítáních lidu se k dané národnosti musí hlásit vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí. Musejí také souhlasně požádat oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář musí ovládat jazyk dané národnostní menšiny. Protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.
 
Vím, že tato možnost již existovala, nicméně pak byla zrušena metodickým pokynem. Neexistovala totiž opora v legislativě a matrikáři neměli jistotu, že za oddávání v jiném jazyce nebudou sankcionováni. Od praxe se tedy upustilo. Poté, co jsem byla požádána zástupci polské menšiny v našem těšínském regionu, zda by byla možnost tuto praxi vrátit, byl vypracován pozměňovací návrh k zákonu o matrikách a vláda pak zapracovala tento návrh do samotného znění zákona.
 
Legislativní procesy trvají vždy dlouho, a to často právě u návrhů, jako je tento, které bývají považovány za okrajové. O to více mě těší, že se věc podařila a že celý svatební obřad či obřad registrovaného páru může proběhnout v našem regionálním případě v jazyce polské menšiny a že si snoubenci kromě celého obřadu ve svém jazyce mohou navzájem říct ekvivalent slova ANO.