Moje politika se neodehrává ve velkých sálech, ale mezi lidmi. Třeba u prostoru pod poštou v městské části Brno-Kohoutovice, kde dnes vzniká nové hřiště a zároveň místo pro setkávání - prostor inspirovaný vídeňskými klimaparky. Pro někoho je to „jen“ investice. Pro mě je to odpověď na to, jak má vypadat místo, kde spolu lidé tráví čas. Podobně je to se Senior taxi, které je určeno pro osoby od 70 let s trvalým pobytem v Kohoutovicích a také pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P. Když jsme ho zaváděli, nebylo to o číslech, ale o konkrétních příbězích. Například o tom, aby se lidé dostali k lékaři nebo na úřad, i když už nemůžou sami řídit. A když dnes vidím, kolik jízd služba má, vím, že to dává smysl. Někdy ale politika znamená i vysvětlovat věci, které nejsou na první pohled vidět. Třeba proč není možné vysadit strom úplně všude, nebo proč některé zásahy ve veřejném prostoru trvají déle, než bychom chtěli. I to je součást práce – být otevřený a říkat věci na rovinu. Křesťanskou demokracii vnímám právě v těchto každodenních situacích. V hledání rovnováhy mezi přáním a realitou, mezi tím, co je správné a co je možné. V odpovědnosti za místo, kde žijeme. Nejsou to velká gesta. Jsou to konkrétní kroky, které dohromady tvoří místo, kde se lidem dobře žije.