Podle vašeho okolí jste zapálený učitel. Je něco, co spojuje školní lavice a Poslaneckou sněmovnu?
Povolání učitele už nevykonávám, momentálně se na plný úvazek věnuji sněmovní práci, ale je pravda, že mě učitelství vždy velice naplňovalo. Ale máte pravdu, že mezi Poslaneckou sněmovnou a školou určitě jsou společné znaky. Politik by měl umět jasně a slušně komunikovat s okolím. Také by měl být schopný předat svým voličům informace tak, aby je pochopili a mohli se podle nich dobře rozhodnout. I dál se ale cítím být učitelem. Tohle povolání člověk nikdy neopustí. Za katedrou mi bylo nejlépe. Když jsem se na posledních pět let stal ředitelem gymnázia, tak jsem se vždycky těšil na těch několik málo hodin za katedrou.
Ve Sněmovně jste člen ústavně-právního výboru a zabýváte se problematikou exekucí. Podílel jste se také na exekuční novele, čeho se konkrétně týká?
Největší problém s exekucemi v České republice byly exekuce dětí. V tomto ohledu jsme ještě nedávno byli daleko za okolními zeměmi. Dejme si jako příklad malé dítě, za které rodiče nezaplatí při narození poplatek v porodnici. Jen co v osmnácti letech vkročí do dospělosti, dostane od exekutora výzvu k zaplacení tohoto poplatku, je ale mnohonásobně zvýšený o penále a úroky. Naštěstí se nám tento nesmysl podařilo zrušit. Odteď jsou za všechny dluhy dítěte do 13 let odpovědní rodiče nebo zákonní zástupci. A případné dluhy udělané od 13 let výše musí mladý dospělý splácet jen do výše svého majetku. Pro tuto změnu hlasovali všichni poslanci, a to se stává opravdu jen málokdy.
Velkou novelu exekučního řádu se podařilo po více než dvou letech dovést do finále na začátku července. Co dalšího se mění?
Poslanecká sněmovna schválila znění upravené Senátem a tím potvrdila největší změny v exekucích u nás za posledních dvacet let. Velkým přínosem do budoucnosti bude otočení postupu při splácení dluhu. Zároveň jsme exekutory vyzvali, aby citlivě řešili dlužníky, které na jižní Moravě zasáhlo tornádo. Už dnes zákon umožňuje třeba přerušení exekučního řízení. Zásadní úpravou je prosazení „lidoveckého léta“, které je nabídkou řešení všem, kteří jsou dnes v exekuci s dluhem vůči státu či státním organizacím.
Pojďme se ještě podívat na jinou část politiky. Máme teď čtrnáct volebních okrsků, bylo by podle vás lepší mít jen jeden?
Vím, že například strana ANO chtěla spojit všechny kraje ve volbách dohromady a mít jen jeden volební okrsek. Teoreticky by to byl nejvíc spravedlivý systém ze všech, ale prakticky je to nefunkční koncept. Každý kraj má jiné potřeby. Požadavky občanů hlavního města Prahy jsou jiné než občanů například Karlovarska či Vysočiny. Kromě toho by pak voliči museli hledat svého favorita v seznamu třeba 200 lidí, a podobný počet kandidátů má každá strana. Podle mého názoru to není proveditelné a jsem rád za volební systém, který teď u nás máme.
Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast v našem pořadu Lidovci On Air. A to například přes aplikaci Spotify, Apple podcasts nebo Google podcasts.