KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Různé Lidovecké rozhovory - starostka Batelova Lenka Charvátová: Osadní výbory zabrání tomu, aby se místní
Zpět

Lidovecké rozhovory - starostka Batelova Lenka Charvátová: Osadní výbory zabrání tomu, aby se místní části cítily odstrčeny

Přidáno 15. 2. 2023
Ilustrační foto
Lenka Charvátová pochází z lidovecké rodiny. Jako zkušená právnička působící ve veřejné správě tušila, do čeho jako čerstvá starostka městysu Batelov na Jihlavsku jde. Je to zásadová žena a pečlivá komunální politička. Povídání s ní bylo moc příjemné a stejně ji určitě vnímají i místní občané.
 
Co vás motivovalo vlastně se vzdát kariéry právničky, jít do voleb a pak se stát i starostkou?  
Pocházím z lidovecké rodiny. Můj otec byl za lidovce dlouhé roky jako zastupitel, ale už má svůj věk, a tak mě požádal, zda bych se toho nechopila. Před čtyřmi lety jsem kandidovala poprvé, čtyři roky jsem byla zastupitelkou, takže jsem si přičichla ke správě městyse. A letos jsem byla na 2. místě naší kandidátky KDU-ČSL, která jasně vyhrála a získala přes 38 % hlasů. Já jsem získala nejvíce preferenčních hlasů, takže jsme se nakonec domluvili, že na ustavujícím zastupitelstvu mne kolegové z naší kandidátky navrhnou na funkci starostky.
Musím přiznat, že starostování nebyl nikdy můj sen, vlastně jsem na to nikdy ani nepomyslela. Beru to ale jako své poslání, a tak se k tomu snažím také přistupovat. Jsem přesvědčena, že je nutné opustit své pohodlí a snažit se dělat dobré věci nejen pro sebe, ale především pro lidi kolem sebe.
Přemýšlím, kdo vlastně byli moji voliči, protože jsem při studiu a následně pak v práci byla mimo Batelov. Řada lidí mě možná zná i přes moje rodiče, kteří měli na náměstí v Batelově obchod a já jsem od brzkých školních let tady pomáhala. Mnoho spoluobčanů mne zná také z batelovské farnosti, kde jsem kromě dalších aktivit vedla scholu mladých. Teď s odstupem času se dozvídám, že dost lidí mě ještě zná pouze pod rodným příjmením  (smích).  


Starostkou jste zhruba čtyři měsíce. Jaké máte priority?
Začali jsme intenzivně řešit energetickou soběstačnost naší obce zajištěním alternativních zdrojů elektrické energie. Máme rozjeté projekty na umístění fotovoltaik na školu, školku a čističku odpadních odpad, která funguje nepřetržitě. Velmi se zajímáme o komunitní energetiku, tím bychom řešili elektřinu v obecních budovách, tj. zdravotní středisko, domov s pečovatelskou službou, anebo radnici. Ceny energií máme zafixované do konce roku 2023.Image.jpeg Obecní budovy jsou většinou zateplené. Paradoxně v nejhorším stavu je radnice, ale asi to tak má být, že nejdříve řešíme služby pro občany a pak až naši střechu nad hlavou.
Máme také 12 obecních rybníků a nádrží, které kromě rybolovu zajišťují také protipovodňovou roli. Ovšem je tam velký investiční dluh, protože některé jsou v havarijním stavu a potřebujeme je opravit. Chceme pro to využít dotace od ministerstva zemědělství.
Další naší prioritou je škola. Potřebujeme kompletně vyměnit elektřinu, což si vyžádá investici několika desítek milionů korun. Ve školním areálu bychom rádi vybudovali venkovní učebnu, aby mohlo při příznivém počasí probíhat vyučování venku, pro děti by bylo vyučování zajímavější a zábavnější. S tímto nápadem na částečně zastřešený prostor přišly paní učitelky. V odpoledních hodinách pak venkovní učebnu může využívat i družina a školka.
Nesmíme zapomenout ani na naše místní části – Bezděčín, Lovětín, Novou Ves a Rácov. I zde chceme investovat.
 
Četl jsem, že chcete vybudovat i skatepark. Není to zbytečná investice?
Vůbec ne, je to velký trend v mnoha obcích. Nejde jen o prostor pro desky na kolečkách, ale prostor pro mládež. Rozhodně lepší, když se má ve volnu kde bavit, než aby děti vymýšlely lotroviny a budovaly špatné návyky. Na rampě by se tam mohly vyřádit děti na koloběžkách, skateboardech. Podle mě se celkově přístup k mládeži zanedbává a podceňuje. Když se jejich výchova, koníčky a trávení volného času nepodchytí včas, v dospělosti je už nepředěláte. Na skatepark již máme vytipováno několik míst. Samozřejmě to projednáme se zastupiteli, s občany bydlícími v okolí i s mládeží. Na radnici k nám nedávno přišel Žákovský parlament z batelovské základní školy a diskutovali jsme o tom, jaké mají představy. Je dobré, aby se i mládež aktivně zapojila, zatím třeba jen nápady, do dění v obci.
 
Batelov_-_kostel_sv-_Petra_a_Pavla.jpgDíval jsem se na čísla a počet obyvatel ve vašem městysi v posledních letech průběžně roste.
Stěhuje se k nám dost lidí, včetně mladých s dětmi. Jsou tady spokojení, mají vše, co potřebují, dobře se jim tady bydlí a není to daleko do krajského města. Máme lékaře, pediatričku, zubařku i gynekologa. Všichni mají ordinace našem zdravotním středisku, kde jim poskytujeme zvýhodněné podmínky. Součástí zdravotního střediska je i lékárna.
Řešíme nyní stížnosti na veřejnou integrovanou dopravu. Spojení do Jihlavy, kam hodně našich občanů cestuje do práce nebo do školy, je celkem špatné.
Jako obec vlastníme 350 ha lesa. Přestože nás kůrovcová kalamita neminula, daří se nám lesy průběžně obnovovat. Lesy spravuje  naše obecní společnost. Místním umožnujeme za zvýhodněných podmínek samovýrobu dřeva, protože se často lidé vracejí k tuhým palivům.
 
Na co byste pozvala hosty, kteří vaši obec neznají?
Máme zhruba 2400 obyvatel, historie Batelova sahá do 13. století. Nedaleko leží Javořice, nejvyšší hora Vysočiny. Máme krásný kostel, nádherné náměstí, významnou památkou je také židovský hřbitov, kaple sv. Barbory, batelovský zámek. A obklopuje nás i pěkná příroda naší vrchoviny. Koná se u nás poměrně dost akcí. Letošní advent jsme každou neděli uspořádali akci na náměstí, abychom ho oživili – rozsvěcení stromu, Mikulášská jízda, adventní tvoření, koncert místních muzikantů. Máme v širokém okolí největší pouť konanou na svátek svatých Petra a Pavla, tradičně se v Batelově i místních částech konají masopusty. S organizací kulturních i sportovních akci pomáhají nebo sami pořádají dobrovolní hasiči Sokolové, Římskokatolická farnost Batelov i Český svaz žen.  
 
Mimochodem ženy. Co by podle vás pomohlo tomu, aby se ženy třeba více angažovali v obecní politice.Image4.jpeg
Obecně je trendem, že především na menších obcích není zájem o obecní politiku. Není to tedy jen problém žen. Zvykli jsme si, že si můžeme stěžovat na cokoliv, ale když máme sami něco udělat, je to problém. Všichni bychom si měli uvědomit, že každý z nás může ovlivňovat život v obci a záleží jen na nás, jak se nám v našich vesnicích a městech bude žít.
Nemyslím si, že nedostatek žen v komunální politice je způsoben tím, že by je muži politici mezi sebe nepustili. Spíš je těžké skloubit rodinný život a všechny související povinnosti s dalším aktivitami. Je potřeba chuť a odvaha dělat něco pro druhé.
 
Zaznamenal jsem, že jste chtěli zřídit pro vaše místní části osadní výbory. Proč?
Ano, už se to rozběhlo. Jde o to, aby se vesnice, které patří pod náš městys, necítily odstrčené. V minulosti to tak možná bylo, ale my to chceme změnit, chceme, aby se tamní obyvatelé cítili být součástí našeho společenství. Osadní výbory mají fungovat jako určitý prostředník mezi tamními obyvateli a radnicí. Zřídili jsme čtyři tříčlenné osadní výbory. V každé z místních částí máme obecní budovy užívané především jako kulturní zařízení. Tito nově zvolení lidé budou vlastně i správci obecních budov, s tím samozřejmě souvisí i zodpovědnost za toto „správcovství“. Budeme pořádat pravidelná setkání osadních výborů a pravidelně tak s jejich členy komunikovat.
 
Image5-Copy.jpegCo to jsou pro vás lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli držet?
Určitě je to ochrana rodiny v tradičním slova smyslu, ochrana křesťanských hodnot. Pomáhat třeba seniorům, aby staří lidé zbytečně netrávili zbytek života v důchoďácích, když mohou být doma. S tím souvisí podpora ostatních členů rodiny, aby se o staré lidi mohli starat a měli zajištěný příjem a možný návrat do zaměstnání. Je potřeba podporovat mladé rodiny v problematice dostupnosti bydlení, dostupnosti zdravotních služeb, školek a škol. Roky opomíjenou hodnotou je také životní prostředí.
Jinak se obávám, že KDU-ČSL není moc vidět. Chtělo by to větší prezentaci na sociálních sítích, prodávat práci našich představitelů, v centru i v regionech. Mladí lidé mají pocit, že lidovci jsou jen důchodci.
 
Co je podle vás pro úspěšného starostu nejdůležitější?
Všem měřit stejně, všem občanům i subjektům. Nesklopit „ocas“ před velkými a bohatými a nedovolovat si jen na slabší. Je potřeba řešit problémy stejně u starých babiček, jako u protistrany, která se bude bránit. Důležitá je komunikace a naslouchání.
 
Co vám dodává jako starostce sílu?
Velkou oporu mi je manžel a rodina. Mě tato práce zkrátka baví. Je to akční, je to práce s lidmi. Velké poděkování patří panu místostarostovi Janu Pelikánovi. Moc si přeji, aby za 4 roky bylo za naším týmem něco vidět.
 
Profil Lenky Charvátové, starostky Batelova:Image2-(1).jpeg
Je absolventkou Gymnázia Jihlava, v roce 2007 úspěšně ukončila studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V témže roce nastoupila coby právnička odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Krajský úřad Kraje Vysočina, v roce 2009 přešla na nově vzniklý odbor zdravotnictví, jakožto právník pro zdravotnictví. Po rodičovské dovolené pracovala na Ministerstvu zdravotnictví jako krajský koordinátor deinstitucionalizace psychiatrické péče v rámci projektu Reforma psychiatrické péče. Poté se vrátila na odbor zdravotnictví krajského úřadě opět coby právnička. Dva roky současně pracovala pro obecně prospěšnou společnost Tyflocentrum Jihlava v rámci projektu Finanční gramotnost lidí se zrakovým postižením, opět jako právník v projektu. Lenka Charvátová je vdaná a s manželem vychovává čtyři děti.  Mezi její koníčky patří sport a hudba, v současnosti však svůj čas věnuje především obci.
 
Děkuji za rozhovor
 
Petr Kopáček