Když se ohlédnete za uplynulým obdobím, co se zejména povedlo?

Snažím se, abychom lidi spojovali, tedy budovali nejen hmotné statky, ale pěstovali i dobré vztahy v obci. A to se u nás, věřím, daří. Snažím se s našimi obyvateli co nejvíce komunikovat. Chodím jednou dvakrát do roka do hospody a vždy tam ukazuji na dataprojektu, co jako obec děláme, co připravujeme i  co se podařilo. Na Facebooku jsem zřídil skupinu pro obyvatele naší obce a to je také velmi dobrý nástroj komunikace.

 
A co jim ukazujete?

Když to spočítám, tak jsme v naší středně velké obci za poslední čtyři roky realizovali rozvojové aktivity za 50 milionů korun, i díky využití dotací, které jsem zčásti administroval já sám, včetně vyúčtování. Zvládli jsme například opravit střechu školy, opravit hřbitov, máme opravenou hasičskou zbrojnici i s novým zásahovým autem a novým vybavením, zbudovali jsme dětské hřiště, nové cyklostezky, zkrášlili jsme prostor před školou. Snažím se totiž dělat věci nejen funkční, ale i pěkné. Nesmím zapomenout na to, že jsme otevřeli komunitní dům pro seniory. To je sice ve vlastnictví římskokatolické farnosti, ale s ní máme velmi dobré vztahy, farnost dofinancovala rozdíl mezi dotací a celkovými náklady a obec rozhodne o nových nájemnících. Jsem rád, že lidé, kteří celý svůj život prožili v Dubicku a ve stáří se již nemohou starat o svůj dům, se nemusí nikam stěhovat. Již dlouho jsme usilovali o opravu našeho potoka, který teče skrze obec, což se nám nyní díky 10 milionům dotací konečně podařilo. Opravili jsme stěny a dno potoka, vč. nové lávky.
 

Jak posilujete dobré vztahy v obci?

Vím, jak nesmírně důležité je toto sdružování lidí, už v 90. letech jsem pomáhal organizovat farní plesy. Zavedli jsme například rozsvěcování vánočního stromu spojený s malým jarmarkem, hodně pracujeme s našimi spolky, organizujeme vánoční trhy. Letos jsme poprvé po 60 letech udělali i masopust. Průvodu  v maskách se účastnilo na 100 lidí. Což je skvělé. Organizujeme společná setkání s důchodci. V červnu jsme také otevírali nově opravené sokolské víceúčelové hřiště, s hřišti na různé sporty. Areál je nedaleko školy, takže slouží i žákům. Kromě Sokola, který má v naší obci přes 300 členů, u nás fungují i další spolky – fotbalisté, hasiči rybáři, zahrádkáři a máme i Orla, kde jsem místostarostou.
 

Jaké jsou vaše priority na další roky?  

Před pár lety jsme změnili systém třídění a svozu odpadu, pomohlo to výrazně zvýšit množství tříděného odpadu a snížit ten komunální. Za rok 2022 máme podíl recyklovatelných složek komunálního odpadu 68, 37 %, směsného komunálního odpadu na osobu a rok bylo 110,3 kg (průměr v celém Olomouckém kraji je 182 kg/obyv./rok), což si myslím, že je dobrý výsledek. Celý systém svozu komunálního odpadu jsme zefektivnili tak, že firma ho realizuje systémem dům od domu. Myslím, že bychom se měli k naší planetě chovat lépe, než nyní. Buďme zodpovědní, a to co můžeme změnit, to změňme. Musíme nějak začít. Naší obci se také povedlo vybudovat 6 stavebních parcel.  Do budoucna zvažujeme vybudování dvou bytových domů, které by sloužili jako startovací byty nejen pro mladé a také mohly naší obci přinést i nějaké další finanční příjmy.
V loňském roce se nám podařilo odbahnit malý rybníček. V současné době řešíme možnost stáhnout do něj dešťové vody z přilehlého bývalého kravína. Naše současné hospodaření s vodou je podle mého nedostatečné a musíme se připravit na klimatické změny.

 
Jak řešíte energetiku?

Určitě nás to enormně zajímá, i když ceny elektřiny klesly. Letos chceme umístit fotovoltaiku na čistírnu odpadních vod. Pokud bude konečně schválen koncept komunitní energetiky, tak bychom mohli využít střech základní školy, případně střechu fotbalových kabin. Nejsem ale zastáncem třeba jednotlivých větrníků v přírodě, ani na to nemáme obecní pozemky.
 

Jak byste představil vaši obec? Co je pro ni charakteristické?

Tak pořádáme hodně zajímavých akcí, jak už jsem zmiňoval. V rámci okolních lesů se můžete v zimě i v létě vydat po velmi pěkných trasách. Můj předchůdce u nás vybudoval Biocentrum Hosena. Je tam velmi příjemné koupání v biotopu, který se sám čistí. Otužilci se tam chodí koupat i v zimě.  
Pochlubit se můžeme i kostelem Povýšení sv. Kříže, najdete tam zvon z 15. století, což je nejstarší zvon široko daleko. Pak u nás máme i kostel Církve československé husitské, který obec opravila a díky dohodě s církví ho využíváme ke koncertům našeho Kruhu přátel hudby nebo i jako smuteční obřadní síň.  
Jinak z historie Dubicka - jsme pyšni i na to, že u nás žil generál Bohumil Boček, který si po válce vzal za manželku občanku Dubicka. V roce 1952 zemřel v komunistickém vězení ve Valdicích. Jeho manželku následně chtěli vystěhovat z obce, ale občané se za ni postavili a nakonec se nemusela vystěhovat. Na jeho náhrobku vždy bylo uvedeno armádní generál Bohumila Boček. V roce 2017 se obec podílela na vydání publikace o Bohumilu Bočkovi. Tato publikace byla požehnána za přítomnosti náčelníka generálního štábu generála Josefa Bečváře a plukovníka Jaroslava Knichala. V následujícím roce jsme pak umístili bustu na domu, kde generál Boček žil.
 

Jak jste na tom s občanskou vybaveností?

Funguje u nás základní škola. Předtím jsme měli problém s obsazeností, ale teď jsme plní, což je do značné míry zásluha schopné ředitelky. Ta udělala náborovou kampaň, organizuje příměstské tábory a další aktivity. Máme i zdravotní středisko s obvodním lékařem, zubním lékařem, rehabilitací. V budově úřadu jsme zprovoznili kadeřnictví, máme program pošta Partner. Co se týká pracovních příležitostí, tak lidé od nás dojíždějí do Mohelnice nebo Zábřehu.
 

Když jsme spolu mluvili, tak jste si stěžoval na špatný mobilní signál, což je věc, která trápí více obcí.

Toto opravdu řešíme. Je paradoxem, že v 21. století když se chcete dovolat, musíte jít před dům. Budeme nyní kontaktovat Český telekomunikační úřad, protože jednání s mobilními operátory dosud nikam nevedla.
 

Když už jsme u toho zlepšování, co by třeba měl zlepšit stát ve vztahu k obcím?

Začnu pozitivně. Musím pochválit program Nová zelená úsporám Light – je velmi příznivý, je skvělé,  že jej lze administrovat pracovníky z Místních akčních skupin. Líbí se mně i program Milostivé léto. Jednoznačně podporuji i prorodinnou politiku státu. Naopak kde vidím jednoznačný prostor ke zlepšení je v byrokracii. Stát na obce háže spoustu úkolů, třeba co se týká pošty. Jen naše obec doplácí měsíčně na program poštu Partner zhruba 12 000 Kč na mzdové prostředky bez provozních nákladů, takže jsme teď úspěšně vyjednali s okolními obcemi, že nám v tom také finančně vypomohou. Také bych byl mnohem razantnější ve snižování deficitu státního rozpočtu, přeci jen už není první rok války. Také mě deprimuje náš přístup k lidem, kteří dělat nechtějí a nebudou. Navrhuji například to, aby byla určena maximální sociální dávka. Dnes někteří dostanou na dávkám tak hodně peněz, že to demoralizuje lidi, kteří třeba pracují za minimální mzdu.  

 
Teď trochu obecněji. Co je pro vás lidovectví a na čem stavět naši politiku v dalších letech?

Myslím, že by to měla být podpora rodin. Co se týká třeba zemědělství, tak podpora malých zemědělců jistě, ale je otázka, zda nahradit ty velké v produkce, jde o to najít zdravou rovnováhu. Abychom dokázali zajistit potraviny pro obyvatele. Byl bych velice rád, aby lidovci byli čitelní a předvídatelní. Myslím si, že zde máme rezervy.
 

Co je podle vás pro úspěšného starostu nejdůležitější?

Mít správný žebříček hodnot. Být schopen odolat tlaku. A všem doporučuji projít si nejdříve soukromým sektorem, je to zkušenost k nezaplacení, tam poznáte, jak tvrdý může být chleba.
 

Co vám dodává novou motivaci?

Je to určitě rodina, např. v otázce odpadů mně namotivovala moje dcera, a pak víra. Snažím se v životě řídit heslem  „Snaž se měnit věci, které můžeš a přijmout věci, které nemůžeš změnit.“ Nechci být ten člověk, který jen v hospodě nadává, že to nestojí za nic, ale nic pro to neudělá.

 
Děkuji za rozhovor

 Petr Kopáček
 

Profil Václava Hampla, starosty obce Dubicko:

Mgr. Václav Hampl (1971) je starostou obce Dubicko na Šumpersku od roku 2014, v zastupitelstvu obce už byl od roku 1998. Vystudoval gymnázium Zábřeh, v roce 1997 ukončil dálkové studium UP Olomouc, Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Pracoval jako referent na Městském úřadu Zábřeh a následně v soukromé výtahářské firmě. Od roku 2010 je členem KDU-ČSL. Je ženatý, má 4 děti. Je aktivní ve farním společenství v aktivitách základní školy i TJ Sokol Dubicko. Spolupodílí se na opravě památek v obci. Zajišťuje chod Komunitního domu pro seniory v Dubicku. Mezi jeho koníčky patří focení a vytváření videí.