Co jste vše změnili po dlouhé vládě bývalého pana starosty?
Lucie: Snažíme se postupovat systematičtěji a věci dopředu o dost více plánovat. Tyto plány chceme diskutovat s veřejností a opozicí. Usilujeme o politiku koncepční, podloženou daty a participaci. To jsou základní věci, které nám v minulosti chyběly.
Pavla: Nově externě spolupracujeme s městskou architektkou a urbanistkou. Jsme totiž jedna z nejvíce se rozvíjejících městských částí. Buduje se u nás nová linka metra a nové tramvajové napojení ze západu. Zatímco nyní máme kolem 10 000 obyvatel, do několika let očekáváme nárůst lidí až o 2/3, což je obrovský růst. Takže už nyní k tomu musíme takto přistupovat a plánovat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Lucie: Ano. Zatímco nyní jsme okrajovou částí hlavního města a máme zatím v podstatě polo-venkovský charakter, předpokládáme, že se charakter naší městské části postupně změní. A my tuto změnu chceme pozitivně usměrňovat, aby se tu našim obyvatelům dobře žilo, abychom si zde uchovali to pěkné a byli novou výstavbou, dopravou a dalšími jevy co nejméně zasaženi.
Pavla: Což je samozřejmě dost náročný úkol. Kromě výše uvedené odbornice, se kterou průběžně konzultujeme projekty územního rozvoje, jsme také posílili komisi územního rozvoje. V současnosti je v ní hned několik architektů a odborníků na dopravu. Skvěle se nám s nimi spolupracuje a každé jednání je vždy velmi inspirativní.
 
Všiml jsem si, že se snažíte hodně aktivně komunikovat i na sociálních sítích a organizujete pravidelná setkání s občany. Jak se to osvědčilo?
Pavla: To je další věc, kterou jsme změnili. Chceme být co nejotevřenější, ale komunikovat hlavně věcnou agendu. Na náš Facebook nám chodí hodně dotazů, na všechny se snažíme odpovídat, i na ty nepříjemné. Každý pátek vždy shrnujeme aktuální dění v proběhlém týdnu, takový výkaz práce voličům.
Lucie: To je hlavně zásluha Pavly, já se s Facebookem trochu neochotně sžívám. Snažíme se hodně i o osobní setkání. Každý měsíc také organizujeme kávu na radnici s občany, kdy může přijít kdokoliv s čímkoliv, bez domluvení si schůzky přímo na radnici a klidně se usadit v mé pracovně. Naše radnice je trochu takový venkovský statek, snažíme se tím i podporovat blízkost k lidem. Komunikujeme s každým, kdo se ozve maily, telefonem. Jednoduše by se to dalo vyjádřit – máte nějaké potíže – napište, přijďte a pojďme to řešit. Stěžováním si na Facebooku se toho mnoho nevyřeší a popravdě tomu chceme osobním kontaktem předcházet.
Pavla: Snažíme se pomáhat lidem i poradenstvím, zprostředkovat jim informace v agendě, kde přímo nemáme působnost. Nabízíme občanům možnost využít zdarma služeb odborníků na energetiku a sociální oblast, kteří přišli k nám na radnici a lidem při setkání pomohou. Třeba program Nová zelená úsporám Light je myslím velmi užitečnou podporou zajištění energetických úspor. A taky spousta lidí byla překvapená, že má nárok na příspěvek na bydlení, což předtím netušili.
 
Čtyři z pěti členů rady vaší městské části jsou ženy. To je celkem výjimečné, skoro by se dalo říci, že Libuši a Písnici vládnou ženy. Jak vám to společně funguje? 
Lucie: Velmi dobře se doplňujeme. A to odborností, zkušenostmi, hlavně si ladíme lidsky. Spočítali jsme, že my ženy v radě máme celkem 11 dětí a dvě vnoučata. To je samozřejmě náročné, zná to každý rodič, který kloubí rodinu a náročnou práci, ale i tady si pomáháme třeba sdíleným vyzvedáváním dětí. Jediný muž v radě k nám skvěle zapadá a doplňuje zejména obrovskou znalost místních poměrů, má smysl pro místní detaily. Jsme sehraný tým, muži i ženy, sama bych do toho nešla. Ne proto, že bych měla strach, ale proto, že společně toho víc zmůžeme. A je krásné pracovat v týmu se stejnou myšlenkou. Komunální politika u takto velké městské části rozhodně není pro jednoho. Pavla Tůmová je zkušenou komunální političkou s přesahem na krajskou a národní úroveň. Eva Radová má vazby zase na jiné spektrum politiků, je to právnička a lidsky si výborně rozumíme, spolupracujeme rovněž řadu let, byla také opoziční zastupitelkou. Nešlo by to ani bez Kateřiny Turnové. Zná místní prostředí a problémy do hloubky několika generací, k tomu je to výborná odbornice na školství, které má v gesci. A velmi nám pomáhají i další zastupitelé z koalice, i lidé mimo zastupitelstvo. Všem patří za jejich nasazení velký dík.
 
Teď pohled vyloženě do budoucnosti. Jaké máte největší priority na následující období?
Lucie: Když to řeknu v kostce, tak jde v zásadě o 5 klíčových věcí. Vybudování nového parku, zklidnění dopravy, zpracování strategického plánu rozvoje, energetické úspory a oživení centra staré Libuše.
Začnu tím oživením. V Libuši, která se táhne podél hlavní silnice, nám nyní citelně chybí prostor pro přirozené shromažďování lidí a služby. Chceme pro to využít dvůr těsně u budovy radnice, kde nyní fungují městské technické služby. Toto místo chceme upravit na příjemné místo pro komunitní akce, se základními službami, kde si lidé budou moci zajít třeba na kafe nebo pro rohlíky. Pomůže to dále zvýšit sounáležitost našich obyvatel s obcí, protože Libuš stále mnozí využívají spíše jako noclehárnu. Chceme, aby naše městská část žila, aby se co nejvíce života odehrávalo o u nás. Plánujeme také zkoncentrovat náš městský úřad ze dvou budov do jedné, protože současný stav není pro běžnou agendu úřadu ani pro občany ideální.
 
Zmínila jste také plán vybudovat ve vaší městské části nový park. Copak není parků a zeleně v Praze dost, zvláště na okraji?
Pavla: Opět to souvisí s budoucností naší městské části. Měli bychom vyvážit ten velký nárůst počtu obyvatel, a proto bychom rádi na pozemcích, které jsou v současnosti zpustlým polem, vybudovali zelenou zónu oddechu. Prostor je rovinatý, jako stvořený pro hřiště, háje se stromy, nebo i pouštění draka. Zapojujeme do toho zatím architekty, chceme zapojit širokou veřejnost. O vybudování parku v Libuši usilujeme už několik let a nyní věřím, že to konečně budeme moci zrealizovat.
 
Mluvila jste i o potřebě strategického plánu. Jak si ho mám představit?
Lucie: Je to celkový výhled obce ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, který je komplexní a obsahuje všechna odvětví i s cíli, jako je doprava, kultura, bydlení nebo životní prostředí, a principy, na kterých by mohla obec stavět. Předchází mu analytická část, která nám poskytne podklad pro rozhodování založené na datech, které je důležitou premisou pro náš přístup. Měl by obsahovat i konkrétní kroky, jak cílů dosáhnout.  Nechceme ale pěkný dokument do šuplíku a na nějakou zasutou stránku na web. Strategický plán chceme naplňovat akčními plány patrně v dvouletých cyklech. Akční plány již budou obsahovat konkrétní projekty ve vazbě na definované cíle. A budeme se samozřejmě dívat zpětně, u takových strategií je nesmírně důležité vyhodnocovat, jak jsou plněné. Počítáme tedy i s evaluací.
Bohužel jsme v bodě nula a stihnout za čtyři roky zpracování strategického plánu, alespoň jeden cyklus akčního plánu a nějakou evaluaci je dost náročné. Navíc i zde počítám se zapojení veřejnosti i opozice, nebude to náš koaliční strategický plán, od toho máme programové prohlášení. Bude to strategický plán naší městské části a všech, kdo budou mít chuť se do toho zapojit.
Tady je šílený deficit stran koncepčního přístupu. V naší obci se dříve nic neplánovalo, nemáme v tomto na co navazovat. Minulé vedení nejdříve získalo peníze a až pak dávalo dohromady projekty. Projekty, které měly vliv na život řady obyvatel, se vymýšlely i během pár dní! Chceme to změnit a už na tom pracujeme. Nyní budeme zadávat strategický plán a hledáme lidi, kteří na tom budou pracovat. Chceme tím otevřít i diskusi o rozvoji obce, jak to lidé vnímají, jak se budou dívat na rozvoj i výstavbu v souvislosti s budováním metra a využít to jako platformu pro diskusi o problémech, které zde máme.
Současně budeme zadávat koncepci zklidnění dopravy, která tu velmi tíží naše obyvatele. Už jsem naznačila, že máme problém s průjezdností aut.  Myslíme si, že kvůli dopravě jsou u nás problémy i s maloobchodem, protože tady nejde ani pořádně zaparkovat, není pro lidi příjemné jít pěšky podél hlavní ulice Libušské, komplikovaná u je u nás i cyklodoprava. Takže se budeme snažit dopravu zklidnit. Je to tedy velmi propojené.
 
A palčivé a velmi aktuální téma energetiky? Už jsme zmínila, že chcete díky externím poradcům pomáhat.
Pavla: Musíme začít od základu, tedy energetickým auditem, který nám odhalí, jaká cesta by byla pro naši obec nejlepší a na co se zaměřit v oblasti úspor i efektivních a udržitelných zdrojů energie a vůbec komunitní energetice. Už jsme podali žádost na Ministerstvo průmyslu a obchodu o podporu na zpracování místní energetické koncepce. Chceme i k tomu přistupovat odpovědně. Nejen u obecních budov. Pomáháme obyvatelům již zmíněným poradenstvím, ve kterém budeme dále pokračovat.
 
Jak byste představila vaši městskou část  - Prahu Libuš?
Lucie: Už jsem to naznačila, jsme takovým venkovem ve městě. Je to místo, kde žijeme. Má to zajímavou historii, kterou chceme vytáhnout víc na světlo, vytvořit třeba maličké místní muzeum nebo síň slávy. Pro ty, co to tu neznají – máme třeba velmi malebné a originální názvy ulic, které např. odkazují na silnou drůbežářskou tradici naší lokality. Například U Pejřárny, U Líhní, Husařská. S historickým odkazem chceme do budoucna i více pracovat. A Písnice, to už je opravdová vesnice v Praze se sympatickými zákoutími.
 
V Libuši se také nachází celostátně známá vietnamská tržnice SAPA. Vidíte ji spíše jako problém nebo příležitost?
Pavla: SAPA je bezpochyby celkem zajímavé místo, se specifickou atmosférou, nabízí asijskou exotiku v českém hlavním městě. Ovšem nezastíráme, že s provozem této obrovské tržnice jsou také spojeny problémy, například velká dopravní zátěž. V našich školách a školkách je také velký podíl dětí s odlišným mateřským jazykem. Integraci podporujeme, ale pokud přesahuje v některých školách podíl dětí, které nemluví dobře česky 30 %, je proces vzdělání velmi náročný. Ale představitelé místní vietnamské komunity jsou vstřícní, jednáme s nimi a jsou ochotni problémy řešit. Do budoucna chceme s touto menšinou ještě více pracovat.
 
Jak jste na tom s rozpočtem, daří se vám ho držet jako vyrovnaný? Všiml jsem si, že jste vyhlašovali participativní rozpočet, jaké projekty lidé vybrali? 
Pavla: Ne, rozpočet není vyrovnaný, je schodkový, tak jak tu bylo vždy zvykem. Rozpočet jsme pro tento rok v podstatě převzali od minulého vedení. Po volbách nebylo nic připraveno, nebylo možné v takto krátkém horizontu udělat nějaké ráznější změny. Ale do budoucna určitě chceme více šetřit na běžném provozu úřadu. A participativní rozpočet je vlastně aktivita, kterou jsme prosadili před pár lety z opozice. Lidé hodně připravují projekty, které nějak obohacují okolí, ve kterém žijí. Týkají se většinou drobných herních prvků na hřiště, výsadba zeleně, v minulosti se pořizoval například pingpongový stůl.
 
Lucie, vy jste studovala a zabývala se teoreticky regionálním rozvojem. Jak se liší praxe od teorie?
Lucie: Mně se mé předchozí zkušenosti v regionálním rozvoji velmi hodí. Pracovala jsem s obcemi různých velikostních úrovní – od malých vesnic po statutární města. Ovšem musím vlastně přiznat, že nyní, když mohu ty věci nejen navrhovat, ale i přímo prosazovat a realizovat, tak cítím vlastně mnohem větší uspokojení ze své práce. A to přesto, že jsem svoji práci neopouštěla úplně nadšeně, protože mě těšila. Negativum zase vidím v tom, jak je v praxi nesmírně obtížné a těžkopádné realizovat pěkné vize, protože procesy jsou nesmírně dlouhé.
 
Pavlo, vy jste parazitoložka, tuto svoji expertízu zde doufám neupotřebíte?
Pavla: Ale to byste se divil (směje se). Například nyní, když dostáváme stížnosti, že lidé neuklízejí po svých pejscích, je to jeden z aspektů, který chceme dostat mezi pejskaře. Pokud neuklízíte po svém psovi, vlastně ohrožujete svoje okolí. Je to ideální prostor pro šíření parazitů jak mezi psy, tak i na člověka. A to nemluvíme o estetice a čistotě samozřejmě.
Co hodně upotřebím ze své práce, je smysl pro detail a dotahování věcí. I schopnost si na výsledek počkat. I pár let. V tom vás věda opravdu vycepuje.
 
Co vám osobně dodává motivaci?
Lucie: Motivuje mě to, že můžeme udělat změnu. Po funkci starostky jsem netoužila, chtěli jsme pozitivně měnit místo, kde bydlíme a z opozice nám nebyla dávána příležitost. Když se po volbách příležitost objevila, považovali jsme za čestné upozadit svoje dosavadní povolání a na té změně zapracovat. 
 
Děkuji za rozhovor

Petr Kopáček


RNDr. Lucie Jungwiertová, PhD. (43): Zastupitelkou městské části Praha-Libuš je již druhé volební období. Evaluátorka, konzultantka a spoluzakladatelka společnosti EDREO s.r.o. (www.edreo.cz). Lucie se dlouhodobě věnuje evaluacím, strategickému řízení v oblasti intervencí ESI fondů EU, regionálního rozvoje, veřejných politik, a to na všech úrovních od lokální, přes regionální, národní až po mezinárodní úroveň. V posledních letech se v evaluacích zaměřuje na rozvojovou spolupráci a inovativní projekty v neziskovém sektoru. Vedla nebo spolupracovala na řadě projektů, také se zahraničními týmy. V letech 2018 a 2019 působila ve správní radě České evaluační společnosti. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, 2 roky studovala i na univerzitě ve Francii. Lucie Jungwiertová s manželem vychovává 3 děti. Má ráda operu a pěkné knížky.

RNDr. Pavla Tůmová, Ph.D. (49): Zastupitelkou MČ Praha-Libuš je třetí období, současně je aktivní v Pražské městské organizaci KDU-ČSL. V minulosti vedla Pražské sdružení žen KDU-ČSL. Je profesí vědecká a akademická pracovnice, působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Její specializací jsou lidští střevní parazité, vede výzkumnou skupinu GiardiaLab. V komunální politice se věnuje tématům životního prostředí, regulaci hazardu a reklamního smogu, sociální problematice. Nyní působí jako neuvolněná místostarostka. Je vdaná a má tři děti. Má ráda klasickou hudbu, příležitostně ráda hraje tenis a golf.