Starostou jste nově od října. Co se vám zatím nejvíce povedlo?
Je přirozené, že za krátkou dobu nelze rozjet nic nového, nejsem zastáncem revoluce, ale evoluce. To dobré je třeba zachovávat.  Soustředili jsme se na dokončení projektů rozjetých již v minulém období. Zaměřili jsme se ale i na podporu dalšího rozvoje spolkového a kulturního života, který poničila pandemie. Uspořádali jsme výstavu šitbořských řezbářů, velikonoční jarmark s výstavou kraslic a fotek s velikonoční tématikou, nebo jsme obnovili únorový Den vesnické pospolitosti, který každý rok spolupořádá jiný spolek.
 
Vy jste nedávno slavnostně zahájili provoz přístavby základní školy, což byl obří projekt za 100 milionů korun. Proč jste do toho šli?
Projekt začal v roce 2019. Trpěli jsme nedostatkem kapacit naší základní školy pro odbornou výuku, také mateřská škola už byla kapacitně na hraně. Zadali jsme architektonickou studii, v rekordním čase se stihlo zpracování projektové dokumentace a vydání stavebního povolení. Byla to do značné míry zásluha architektky a týmu, který projekt připravoval. Vybudovali jsme 3 odborné učebny, školní klub a 3 nové družiny a 1 třídu mateřské školy.  Učebny jsou vybaveny novou technikou, nyní je budeme vybavovat opravdu super moderním setem technologií: interaktivní tabulí, technikou pro výuku přírodních věd, 3D tiskárnou, 3D skenery, robotickou stavebnicí, bezdrátovými senzory, brýlemi na virtuální realitu atd. Podpořit by nás měla dotace z IROP ve výši 40 milionů Kč.
 
Vy jste takto velký projekt zvládli velmi rychle, od zadání první studie k finálnímu otevření za necelé tři roky, to se v době covidu skoro nechce věřit. Jak se vám to podařilo?
Je vidět, že když se sejde dobrý tým, investor, architekt, stavebník, stavební dozor a stavební úřad, tak to jde hodně rychle i v Česku. Já si cením toho, že jsme se na projektu dokázali jednohlasně shodnout již v předchozím zastupitelstvu, já sám jsem jako zastupitel měl možnost chodit na kontrolní dny už od loňského června, což mi hodně pomohlo hladce navázat na mého předchůdce.
Tady se vlastně zvládla stavba za 93 milionů Kč za 3 roky, a to od zadání studie k finálnímu otevření stavby. Na tomto příkladu je vidět, že problém mnohdy není v legislativě, nebo v systému, ale ve vůli či nevůli.  Covid a následná válka na Ukrajině dělaly problémy, schůzky se musely dělat online, zhotovitel se potýkal s nedostatkem stavebního materiálu, chyběli pracovníci atd. Navzdory všemu jsme ale vše stihli včas, v původním termínu.
 
Když se teď povídáme do budoucnosti, jaké máte priority v dalším období? 
Jako obec jsme dost investovali, je to myslím i dobře. Věřím, že budou naše žádosti o dotace úspěšně vyřízeny, mělo by nám to pak výrazně ulehčit splácení našeho úvěru ve výši 30 milionů korun.
Naší prioritou je nyní řešení energetických úspor v naší obci. Aktuálně plánujeme zadání projektu. Původně jsme chtěli umístit fotovoltaiku jen na naší čističce odpadních vod, ale budeme to nakonec řešit více komplexně, v rámci energetického společenství, s využitím všech vhodných obecních budov, aby to nebylo řešení jen na pár dalších let, ale třeba desítky let dopředu.
Naše obec také vlastní relativně dost pozemků v extravilánu – asi 67 hektarů. Do konce roku 2024 by měly proběhnout komplexní pozemkové úpravy v našem katastru. Následně bychom se chtěli zaměřit na přípravu a realizaci společných zařízení jako jsou nové cesty, aleje, biokoridory, tůně či větrolamy. Máme také vykoupené pozemky pro novou výstavbu, po jejich zasíťování by zde mohlo vzniknout až 64 stavebních parcel.
 
Jak komunikujete s občany?
Povedlo se nám nastartovat komunikaci s občany na sociálních sítích. Více se snažíme informovat na Facebooku, na webovky jsme začali umísťovat fotogalerie z akcí, efekt jsme poznali rychle, protože nám výrazněji vzrostl počet shlédnutí a také počty sdílení příspěvků. Máme i náš informační kanál, který se promítá do místní kabelové televize. Využíváme také mobilní aplikaci V obraze, která slouží k zasílání notifikací do chytrých mobilních telefonů. Do budoucna chceme zpětnou vazbu od občanů ještě více posílit, protože je to pořád do značné míry jednostranná komunikace.
 
Takto to zní skoro jako idyla. Potýkáte se i s nějakými problémy?
To určitě ano. S nárůstem počtu obyvatel a nově připojovaných rodinných domů se blížíme k limitům stávající ČOV a některé úseky kanalizace jsou již na hranici životnosti. V blízké budoucnosti nás tak budou čekat nemalé vyvolané investice právě do kanalizační sítě a čištění odpadních vod. Aktuální téma, které řešíme je poskytování dat do digitálně technické mapy kraje. Ta obsahuje mimo jiné informace o veškeré technické a dopravní infrastruktuře třeba o vodovodech, místních komunikacích, veřejném osvětlení, ale i kabelové televizi atd. Všechny obce mají povinnost tato data poskytnout, termín byl nyní prodloužen do konce června 2024. Stejně jako spousta okolních obcí, ani my nemáme všechna potřebná data, takže je potřebujeme pořídit i pro naše potřeby. Určitě to do budoucna pomůže urychlit stavební řízení, ovšem data se budou muset i pravidelně aktualizovat, tak uvidíme.
 
Jak byste představil vaši obec? Co je pro ni charakteristické?
Jsme vinařská obec na v zemědělské krajině, která těží ze své polohy v zázemí Brna, ale je kolem nás i spousta krásné přírody. Máme skvělé zázemí pro kulturní a společenské akce, vedeme díky našim spolkům opravdu bohatý kulturní život. Z toho, co nás nyní čeká můžu zmínit třeba tradiční stavění máje, nebo vinařskou akci otevřené sklepy. Od konce dubna do července je každý víkend nějaká akce pro veřejnost. Máme tady sirný pramen Štengar, jeden z pramenů s nejkvalitnější sirnou vodou na Moravě, ale lázním v budově Orlovny dlouhodobě chybí provozovatel, jsou tam jen některé služby jako masáže či pedikůra, takže bychom uvítali někoho, kdo by provoz lázní obnovil.
 
Jak jste na tom s občanskou vybaveností?
Myslím, že velmi dobře. Počet lidí nám stabilně roste, mladí tady zůstávají, takže v roce 2017 jsme přesáhli 2000 stálých obyvatel a v letošním roce již 2100 obyvatel.  Máme tady lékárnu, květinářství, 5 obchodů s potravinami, dokonce tři hospody, bankomat a zdravotní středisko. Zde kde ordinuje praktická lékařka pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost a je zde i zubní ordinace. Pošta nám funguje a rušit se naštěstí nebude. Sice jsme okres Břeclav, ale máme velmi dobré napojení na Brno, jsme vlastně součástí brněnské metropolitní oblasti. Máme tady i dost pracovních příležitostí – sídlí u nás velký výrobce plastových oken nebo zemědělské družstvo, které obhospodařuje i okolní obce.
 
Jakou pomoc byste aktuálně uvítali od státu?  
Určitě bychom uvítali, kdyby byla zachována podpora výstavby obnovitelných zdrojů energie, například v podobě jako je nyní program RES+, který je dobře nastavený, nebo dalších programů zaměřených na snižování energetické náročnosti veřejných budov. Rovněž potřebujeme, aby byl dostatek peněz na realizaci opatření navržených v rámci komplexních pozemkových úprav.  
 
Jak vy osobně jste se stal lidovcem?
Nepocházím úplně z lidovecké rodiny, ale k lidovcům jsem inklinoval dlouhodobě. Priority a témata, která lidovci řeší jsou mě blízká a stále byli a jsou vysoko na mé škále volební kalkulačky, tedy vyhovuje mně náš program. Do strany jsem vstupoval před minulými volbami, kdy jsem za KDU-ČSL kandidoval. Přišlo mi to jako přirozený vývoj. U nás v obci má lidovecká organizace dlouhou tradici a myslím, že jsme i celkem aktivní. 
 
Jak ve vaší obci fungují lidovci a jaká by dle vašeho soudu měla být lidovecká politika dlouhodobě?
Musím to zaklepat, máme mnoho mladých členů, hodně z nich se podařilo přitáhnout před minulými volbami v roce 2018, kdy jsme skládali kandidátku. Mně se nejvíce osvědčil osobní kontakt, ukazovat v okolí svými skutky, že nejsme stranou seniorů, ale lidí, kteří chtějí být aktivní a něco pro druhé dělat.
Jinak výhodou nás lidovců je to, že jsme blízko lidem, pracujeme zespodu. A vyhovuje mě i náš důraz na rodinu, obnovitelné zdroje energie, životní prostředí a regionální rozvoj, protože když se rozhlédnu, tak to žádná další strana nemá. Máme unikátní zkušenosti díky tomu, že máme několik set starostek a starostů prakticky ve všech regionech Česka.
 
Co je podle vás pro nového starostu nejdůležitější?
Být aktivní nejen v politice, ale co nejvíce komunikovat i se spolky, pomáhat jim organizovat akce a rozvíjet jejich činnost.  
 
Co vám osobně dodává motivaci?
Když vidím pozitivní ohlasy lidí, když lidé pochválí práci, kterou pro ně dělám.
 


Děkuji za rozhovor
​
Petr Kopáček

Profil starosty Lukáše Fraňka:
Lukáš Franěk (34) se stal starostou Šitbořic na Břeclavsku po volbách v roce 2022. Je vystudovaný geograf, v přechozím zaměstnání se věnoval projektům protipovodňových opatření a oblasti geografických informačních systémů. Je také vášnivým včelařem a vlastní vinohrad, v jeho kraji to ani jinak nejde. Nejvíce volného času se snaží věnovat svým 3 malým dětem.