Co aktuálně řešíš? Předpokládám, že hlavně kampaň, když jsi lídr uskupení Lidovci a Starostové a pereš se o post primátora města Brno.
To víš že neřeším jen kampaň, pořád se naplno věnuji i správě města Brna, řeším jeho problémy a běžnou agendu. Teď jsou to hodně energie, ale připravujeme i rozpočet na další období.  
 
Když jsme i té kampaně, na čem jste s týmem postavili komunikaci s voliči? Lidi říkají, že pomalu vyskakuješ za každým rohem, jsi opravdu vidět.
Naše kampaň jede naplno. Informační centrum jsme umístili přímo na náměstí Svobody, střídáme se tam s kandidáty a je to otevřené pro všechny. Lidé chodí a ptají se, nejvíce na ty energie, ale i na zeleň, adaptaci na klimatickou změnu nebo na cyklodopravu. Budování cyklostezek je v Brně velké téma. Přibývá lidí, kteří chtějí jezdit do práce na kole. V kampaní se nám také osvědčila sousedská setkání, která děláme pravidelně. Nabízíme tam občerstvení a lehátka, lidé mají možnost si v klidu, příjemně a bez bariér popovídat s našimi kandidáty, máme tam také zábavu pro děti. Spustili jsme i kampaň od dveří ke dveřím, ptáme se lidí, co by v Brně chtěli zlepšit, rozdáváme letáčky a naplno jedeme online komunikaci.
 
Jako náměstek máš na starosti zdravotnictví, školství, sport, územní plánování a životní prostředí. Jaké klíčové úspěchy z uplynulého období v Brně bys zmínil?
Největší krok udělalo město v oblasti životního prostředí a energetiky. Troufnu si říct, že v tomto jsme vzorem pro další obce v Česku. Zmíním klíčové věci jen velmi stručně, jinak bychom tady byli do zítřka :-) Hned po volbách v roce 2019 jsme jako první v republice spustili dotace na tvorbu zelených střech. Spustili jsme projekt systematického osazování městských budov fotovoltaickými panely, nyní máme v provozu už stovky panelů.  Vybudovali jsme několik nových parků a revitalizujeme ty starší, tyto zelené plíce naší metropole jsou klíčové nejen pro čistější ovzduší, ale i odpočinek obyvatel. Ještě zmíním revitalizace vnitrobloků, které proměňujeme z nevzhledných prostor na zelená místa odpočinku.  Do konce roku také uvedeme do provozu nejmodernější linku na třídění odpadu v republice. Je plně automatizovaná a dokáže vytřídit dle různých druhů materiálů mnohem větší procento odpadů a obalů, které mohou být díky tomu zpětně recyklovány. Omezujeme tak plýtvání. A ještě k odpadům – zatímco před 4 lety nebyly v Brně žádné hnědé popelnice na bio odpad, dnes je to už standard.
 
Zachytil jsem politický spor o územní plán, který vám tak trochu narušil i vztahy v brněnské koalici. Proč je ten plán tak důležitý?
Náš současný plán je starý skoro 30 let, je z roku 1994 a připravoval se ještě v 80. letech. Je tak zřejmé, že je již zoufale neaktuální, zcela nefunkční a brání rozvoji města. Jsou tam pro zajímavost takové věci, jako že D2 má projít skrze celé město, obchvaty už vůbec neodpovídají současné mapě zástavby kolem Brna. Jsou tam ještě vyznačeny oblasti výroby, která již dávno nefunguje a my chceme tyto brownfieldy proměnit na život pro lidi. Musíme si uvědomit, že Brno je půlmilionová metropole, denně k nám totiž za prací či do škol dojíždí hodně přes 100 000 lidí.
 
Ještě jedna politická diskuse v Brně probíhá, a to je otázka památkově chráněných zón.  
V Brně máme jen městskou památkovou rezervaci, ta ale leží v samotném jádru města, širší okruh nemáme. Naše město totiž o širší památkovou ochranu kdysi kvůli administrativní chybě přišlo, a to způsobuje problémy. Přicházíme o mnoho architektonicky cenných budov, které jsou bourány a ustupují moderní zástavbě, což je velká škoda. My jako lidovci chceme památkově chránit vnější pláště budov, zachovat historické uliční fronty.
 
Tvým velkým tématem je komunitní energetika, kterou propaguješ již několik let. Teď v době energetické krize se ukazuje, jak by se to hodilo. Už vidíme světlo na konci tunelu?
Je určitě dobře, že politická a odborná diskuse o komunitní energetice akcelerovala. Jen je škoda, že až nyní, mohli jsme být na současnou krizi mnohem lépe připraveni. Osobně bych zvolil trochu jiné řešení, než plánuje ministr Síkela. Ten hovoří o novelizaci energetického zákona. Jsem přesvědčen, že potřebujeme samostatný zákon o komunitní energetice, mohli bychom tím i implementovat směrnici EU do naší legislativy. To již mimochodem máme mít 2 roky a zatím jsme tento domácí úkol nesplnili.
 
Jak plánuješ změnit Brno, když uspěješ ve volbách?
Už dlouho před volbami jsme se intenzivně ptali lidí, co jim v Brně vadí a co jim chybí. Na základě tisícovek podnětů jsme vytvořili deset hlavních výzev pro moderní Brno. Celý plán můžete najít zde:  https://tadyhladik.cz/hlas-pro-moderni-brno/ Všechny body jsou důležité, ale já se teď tady soustředím jen pár z nich. Máme konkrétní plán, jak směřovat k energeticky soběstačnému a nezávislému Brnu. Do roku 2026 chceme osadit 500 střech městských budov fotovoltaickými panely.  Plánujeme postavit kotel na dřevní štěpku vyráběnou z odpadního dřeva Lesů města Brna. Štěpka bude dopravována do areálu brněnských tepláren po železnici. Počítáme i s vybudováním metropolitní bioplynové stanice a chceme zřídit také energetickou poradenskou kancelář pro obyvatele. www.tadybrno.cz/program/energetika/
V tomto volebním období jsme začali výstavbu městské solární elektrárny a sběr bioodpadu, ze kterého chceme vyrábět bioplyn a pohánět jim autobusy hromadné dopravy nebo svozová auta. Kromě bioplynu a solární energie je důležité energetické využívání odpadu a vodíkové technologie.
 
Problém v celé zemi je stále dražší bydlení. Jak toto chcete v Brně řešit?
Chceme dostat mnohem více do hry cenově dostupné nájemní bydlení a rozvíjet družstevní formy, a to i díky spolupráci se soukromými investory. Moderní město by mělo dokázat zajistit dostupné bydlení pro všechny skupiny obyvatel. Městský bytový fond musí sloužit především seniorům, handicapovaným, mladým rodičům nebo samoživitelům a samoživitelkám. Více zde: www.tadybrno.cz/program/bydleni/ Klademe důraz i na družstevní bydlení. Slibujeme, že deset procent z vybraného nájemného půjde na novou výstavbu bytů. Tímto způsobem postavíme 200 nových bytů ročně. A při ulici Jihlavská chceme vytvořit městskou bytovou čtvrť.
 
Slyšel jsem, že chcete zavést rodičovské vouchery. O co jde?
Plánujeme, že z vyšších daňových příjmů obyvatelům poskytneme 6 000 Kč na dítě, a to elektronickou formou, jako podporu pro dětské aktivity, kroužky, sport. Protože jak přestanou sportovat nebo se všestranně rozvíjet, je to cesta k mnohem hlubším problémům zdravotním i sociálním. Bereme to i jako podporu sociálně slabších rodin, které si to nemohly dosud dovolit.
 
Co ještě trápí lidi v Brně?
Je to určitě obava o budoucnost a ceny energií. V Brně máme celkem velký problém i s bezpečností na ulicích, z pohledu chodců i cyklistů. Každý třetí den v Brně srazí auto chodce či cyklistu, máme tak hodně úrazů i smrtelných zranění. Navrhujeme a prosazujeme rozdělení ulic na průjezdné a rezidentní a v rezidentních všude zřídit zóny na 30 km/h. A zadruhé chceme rekonstruovat ulice tak, aby měl každý účastník provozu svůj prostor a byli odděleni pěší, cyklisté i auta, a to i za cenu zřízení jednosměrek.
 
Co to jsou pro tebe lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli držet?  
Jsme strana občanská. Strana, která je založená na podpoře občansky aktivních lidí a spolků.  Pomáháme slabším, naše politika je zodpovědná a myslí na budoucnost.  Jsme správci země, nejsme jejími vlastníky. Země nám byla svěřena do péče, abychom ji předali v pořádku budoucím generacím. Chráníme životní prostředí a jsme na straně rodičů. Děláme politiku proto, abychom chránili demokracii a lidskou důstojnost.
 
Proč ty konkrétně jsi lidovcem? Jak jsi se dostal k lidové straně?
Do KDU-ČSL jsem vstoupil poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny. Nechtěl jsem, aby v Česku chyběla křesťanská demokracie, proto jsem vstoupil ještě s několika přáteli z brněnského Vysokoškolského katolického hnutí a začali jsme pracovat na tom, aby se KDU-ČSL vrátila do Poslanecké sněmovny. Strana se v tu chvíli otevřela mladým lidem, dostali jsme šanci ukázat, co umíme. Jsem rád, že se to podařilo.
 
Před 10 lety jsi založil Mladé lidovce. Vidíš mezi nimi již třeba budoucí předsedy či předsedkyně KDU-ČSL?
Určitě, mezi více než 400 mladými lidovci je mnoho šikovných lidí, dva z nich jsou dokonce již poslanci. Takže o budoucnost strach nemám, jsou dost asertivní, což je správné.  

Jak vlastně v Brně komunikuješ s občany? Osvědčilo se ti něco?   
Zakládám si na otevřenosti. Mám například veřejné mobilní telefonní číslo, občané se na mě mohou kdykoliv obrátit přímo. Do budoucna chceme v jednotlivých městských částech zavést pravidelná setkání vedení města s občany.
 
Vedeš i odbornou komisi KDU-ČSL pro životní prostředí? Co aktuálně nejvíce řešíte?
Je to zcela jistě komunitní energetika, což je náš lidovecký koncept, který dlouhodobě tlačíme. Dále velmi intenzivně diskutujeme o zálohování, a také provázanosti ochrany přírody se zemědělstvím a nové zemědělské politice.
 
Co je podle tebe pro úspěšného komunálního politika nejdůležitější?
Určitě otevřenost, komunikace, schopnost hledat a najít konkrétní řešení pro svou obec. Odborníci ti mohou poradit, můžeš se inspirovat jinde, ale tvá situace v dané obci je stejně vždy unikátní a nelze vše jen slepě kopírovat.
 
Co ti dodává sílu nebo motivaci?
Jsou to určitě lidé kolem mě, rodina a blízcí. Dopředu mě také tlačí můj úžasný tým, ale i zpětná vazba od lidí a pochvala.
 
Děkuji za rozhovor Petr Kopáček



Profil Petra Hladíka:
Petr Hladík (1984) je český politik, manažer a informatik, od března 2019 místopředseda KDU-ČSL, od roku 2014 zastupitel a od roku 2016 pak první náměstek primátora města Brna, od roku 2010 zastupitel městské části Brno-sever (v letech 2015 až 2016 též místostarosta MČ), v letech 2012 až 2015 předseda Mladých lidovců.
Petr Hladík žije v Brně, konkrétně v Soběšicích. Je ženatý, s manželkou Zuzanou má pět dětí. Mezi jeho koníčky patří fotbal, práce na zahradě, péče o les, rád také peče sladké. Připravuje též sportovní akce v rámci organizace Orel.