Jste velmi zkušená starostka. Když se ohlédnete zpět, co se vám podařilo?

Vybudovali jsme třeba kanalizaci, i díky spolupráci s Vodohospodářským sdružením obcí západních Čech, což je velký krok.  Opravili jsme hřbitov, vybudovali dětská a multifunkční hřiště a zrekonstruovali obecní knihovnu.
 

Když jsem vaši obec navštívil, všiml jsem si telefonní budky na návsi, kde se daly půjčit knihy. Jak tato knihobudka vznikla?

Budku jsme odkoupili od 02, když rušila budky. Vybavili jsme ji policemi. Lidé si tam chodí půjčovat knihy, i cyklisté, když jedou kolem, nebo cestující z autobus. A zase tam nepotřebné knihy vrací zpět. Místní se naučili tam i nosit knihy, které vyřazují z domu. Celkem se to zaběhlo.

 
Co aktuálně řešíte?

Chceme přestavět bývalou budovu školky na celkem 6 bytů, jinak přirozeně průběžně opravujeme komunikace.
 

Vaše počtem obyvatel nevelká, ale rozlohou velká obec Otročín leží v srdci někdejších Sudet. Propisuje se ta historie dodnes na kondici vaší oblasti?

Naše území je poznamenáno odsunem dodneška. Je tady hodně prázdných domů, ty sice někdo vlastní, ale nejsou obývané. Noví lidé, kteří sem přišli, tak neměli k naší oblasti vztah. Dodneška se potýkáme s odlivem mladých lidí, kteří odcházejí do měst, na Plzeňsko, do Prahy. Od nás je bohužel všude daleko. Výhoda zase je, že u nás není moc provoz a je tu klid. To zase láká mladé lidi, kteří od nás pracují třeba na dálku. Počet obyvatel se nám tak už několik let daří udržovat na zhruba stejné úrovni.
 

Když jsme si spolu telefonovali tak spojení nebylo ideální. Je to shoda okolností, nebo se s tímto potýkáte?

Bohužel s mobilním signálem i internetovým připojením máme problémy.  Snažíme se s tím něco dělat, jednáme s krajem, s Cetinem, ale zatím k posunu nedošlo.  

Jak to máte u vás s pracovními příležitostmi?

Jsme převážně zemědělskou oblastí, největším místním zaměstnavatelem je Farma Otročín, ale většina místních za prací dojíždí mimo obec a několik jedinců jezdí až do Německa.
 

Jak je na tom Otročín se službami a spolkovým životem?

Nemáme školu ani školku, u nás funguje pošta Partner i obchod, máme místní cukrářskou výrobnu a prodejnu. V obecní budově sídlí dole hostinec a prostory v patře slouží jako zázemí pro spolky. Jinak naše obec vlastní 200 hektarů lesa, naštěstí nebyl postižen kůrovcem. Od příštího roku se na něm chystáme začít hospodařit sami, věříme, že oproti pronájmu na tomto vyděláme pro Otročín více. A spolkový život? To je pro obec naší velikosti s necelými 500 obyvateli naprosto zásadní, snažíme se ho všemožně podporovat. Zatím u nás funguje 5 spolků - hasiči, sportovci, svaz žen, rybáři a trubačské trio.

Na co byste pozvala hosty do Otročína?

Na našem území vyvěrá několik minerálních pramenů. Například Horní Otročínský pramen se nachází kousek od silnice směrem na Teplou, nabízí železitou minerálku. Většina našeho území leží v chráněné oblasti CHKO Slavkovský les s krásnými hlubokými lesy.
 

Ještě bychom mohli probrat stát. Čím by stát mohl pomoci?  Co třeba nápad na slučování obcí?

Není to dobrá cesta, protože jak se obce nuceně sloučí, tak většinu vše spapá centrum a zapomíná se na okrajové části. Ale doporučuji snížit byrokracii.  Pořád něco vyplňujeme, pořád se mění zákony. Je toho hodně, člověk se v tom ztrácí, když na obci jsem sama a paní účetní, která ještě musí zvládat matriku, úředničinu, ověřování atd.

 
Co to jsou pro vás lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli držet?

Ochrana rodiny, na rodiny se zapomíná. A pak příroda, ochrana životního prostředí, ale ne dogmatická, nýbrž chytrá, rozumná, se selským rozumem. Například konec uhlí  – my nejsme plynofikovaní a elektřinou naše staré kamenné domy nevytopíme.
 

Co je podle vás pro úspěšného starostu nejdůležitější?

Nejdůležitější je mít rád lidi a být laskavý a milosrdný.  

Co vám dodává sílu?  

Spolupracovníci a cíl, abychom tu měli lepší místo k žití.
 
Profil starostky Otročína Marie Šaškové:
Starostkou obce Otročín je od roku 2006. Ráda se věnuje pěší turistice a četbě historických románů. Má 3 dospělé syny a 1 manžela.
 
Děkuji za rozhovor

Petr Kopáček