Kvůli dopadům covidových restrikcí se téma péče o duševní zdraví dostává v tuzemsku stále více do popředí, a to jak na osobní úrovni, tak i v rovině státních institucí. Psychické problémy, které se nepodaří včas diagnostikovat a řešit, totiž negativně dopadají na pacienta, ale také na zdravotní a sociální systém, zaměstnavatele, společnost a celou ekonomiku.

Častějšího výskytu duševních chorob si všímají také lidovci, kteří se rozhodli pacientům i doktorům v těžké situaci co nejvíce pomoci. Konkrétně podporují například centra duševního zdraví, která zájemcům poskytují zdravotní i sociální služby. Pracuje v nich tým složený ze zdravotních sester, sociálních pracovníků, psychiatra a psychologa. Součástí týmu je také peer konzultant – člověk s osobní zkušeností s překonáváním nemoci.

Lidovečtí poslanci podporují péči o duševní zdraví u nás i v Bruselu
Poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL) se tématu věnuje dlouhodobě. Již zkraje tohoto roku představil iniciativu s cílem vytvořit v jeho domovském Moravskoslezském kraji tým, s nímž bude spolupracovat na zlepšení úrovně psychiatrické péče.

„Velmi kvituji, že se vláda začátkem května rozhodla vyčlenit pro centra duševního zdraví 211 milionů korun, z čehož 20 milionů putovalo právě do Moravskoslezského kraje. Tyto peníze umožní, aby centra fungovala jako pomocná ruka, díky níž si mnoho nemocných zachová běžný, plnohodnotný život,“ vysvětluje Navrátil.

Z poslaneckých lavic se tématu věnuje také Romana Bělohlávková (KDU-ČSL). Ta začátkem října v Poslanecké sněmovně zorganizovala kulatý stůl na téma duševního zdraví dětí a mladé generace. Konkrétně se debatovalo o poruchách příjmu potravy. Akce se zúčastnili zástupci nevládních organizací, státních institucí, nemocnic i Ministerstva zdravotnictví.

Na evropské půdě se duševním zdravím zabývá europoslanec a lidovec Tomáš Zdechovský. „S duševním onemocněním se podle odhadů potýká více než jedna ze šesti osob. V Evropské unii celkové zdravotní a socioekonomické náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard EUR ročně, což je více než 4 % HDP. Pokud se tím nebudeme zabývat, zaděláme si na nepěkný problém do budoucna,“ zdůrazňuje.

Centra duševního zdraví přežila díky pozměňovacímu návrhu lidoveckých senátorek
Téma rezonuje i mezi lidoveckými senátory. Když loni v dubnu bývalá vláda Andreje Babiše přilepila k zákonu o veřejném pojištění opatření, které by de facto znemožnilo rozvoj center duševního zdraví a přesunulo péči o duševně nemocné zpět do velkých zdravotnických zařízení, předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková a její kolegyně Miluše Horská (za KDU-ČSL) připravily pozměňovací návrh, který by situaci napravil. Jejich snaha skončila o dva měsíce později úspěchem.

Horská také letos v dubnu zorganizovala konferenci zaměřenou na probíhající reformu péče o duševní zdraví za účasti zástupců všech sfér odborné veřejnosti. Akce upozornila především na výrazný nedostatek dětských psychiatrů, což je obzvláště velký problém v současné pocovidové době častých psychických problémů dětí a dospívajících.

Do řešení problematiky se zapojila také stranická mládežnická organizace Mladí lidovci, pro něž se stala nosným tématem v loňských volbách do Poslanecké sněmovny. Konkrétně tehdy o tématu často mluvil například Jiří Baňka, který byl vůbec nejmladším ze všech kandidátů KDU-ČSL. Psychické problémy se totiž bohužel mohou týkat každého, nehledě na věk, pohlaví či majetkové poměry. Proto má cenu o nich mluvit a bojovat za zlepšení péče o všechny duševně nemocné.