Co může dát Bučovický starosta Poslanecké sněmovně a celému českému národu? 
Jako starosta se setkávám s mnoha lidmi a snažím jim pomáhat s jejich starostmi. Ale ne všechny starosti našich občanů jdou řešit na komunální úrovni. Jsou to trable s bydlením, může to být problém s exekucemi, může to být problémy s tím, jak se ráno dostat do práce po zatopené silnici nebo vlakem který má zpoždění. A to jsou věci, se kterými nemůžeme pomáhat jen ve městě na komunální úrovni, ale jsou systémové a musíme je řešit v Praze, jinde to asi nepůjde.
 
Když se podíváme na vaši rodinnou historii, nejste jediným politikem že? 
Ano, je to pravda. Moje maminka pochází ze slováckého Vlčnova, který spojený s jízdou králů, což je krásná folklorní slavnost. No a v tom Vlčnově byl starostou maminčin dědeček, tedy můj pradědeček Jan Plesl, který byl po druhé světové válce, konkrétně ve čtyřicátém šestém, zvolen poslancem Národního shromáždění za lidovou stranu. Ovšem po čtyřicáté osmém, když komunisté ovládli republiku a zavedli totalitní zřízení, tak se pradědeček s některými dalšími politiky přesto dál scházel. Byli nicméně odhaleni a pradědeček byl ve čtyřicátých devátém odsouzený na doživotí. V roce 1953 ho utýrali k smrti na Mírově. Já jsem o tomto příběhu samozřejmě věděl už odmala, kdy mi babička vykládala o svém tatínkovi a té hrůze co si tehdy zažili v padesátých letech.
 
Pradědečkův osud vás přesvědčil pro vstup do politiky? 
Ano, byl to silný příběh.
 
Ale šel jste studovat sociologii, což je po světě dost známé tím, že katedry sociologie jsou dost orientovány levicově, až komunisticky. 
To rozhodně, zvlášť na západě. Dneska se říká levicově progresivní.
 
Neměl jste s tím problém za studií? 
Neměl, neměl. Naše katedra byla fantastická a musím říct, že nás v žádném případě nikdo za náš názor nediskriminoval.
 
Takže ještě dnes existují konzervativní sociologové? 
Je jich málo, ale existují.
 
Procestoval jste Blízký východ. Kde všude jste byl? 
Byl jsem jako turista v Iránu s velkou skupinou kamarádů. Snažíme se cestovat do zajímavých zemí, kam ještě necestuje mnoho turistů. Koupili jsme si tehdy v Brně mapu Iránu, vyřídili si vízum a vyrazili do Íránu autobusem. Jeli jsme autobusem do Sofie a potom do Istanbulu a pak do Ankary. Bylo to takové studentské dobrodružství.

Byl jste i jinde? 
S přáteli jsme byli v Turecku a v Sýrii. Před občanskou válkou to byla fantastická země s
fantastickým potenciálem. Viděli jsme nádherné antické památky ze starého Říma, byzantské památky, nádherné moře. Byla tam také zajímavá příroda. Tehdy jsme si říkali, jaký má Sýrie potenciál. Pak ale vypukla občanská válka a ta zemi úplně zničila. Blízký východ má smutný příběh.

Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast v našem pořadu Lidovci On Air. A to například přes aplikaci Spotify, Apple podcasts nebo Google podcasts.