Ty ses nedávno vydal do Německa, kde jsi sbíral inspiraci, jak v tamních obcích řeší zásobování elektřinou, plynem a teplem i s využitím udržitelných zdrojů energie. Co jsi zjistil? 
Akci organizovala Hnutí Duha a měli jsme možnost navštívit řadu obcí v Bavorsku, které se věnují udržitelné energetice. Bylo vidět, že tam jsou daleko dál, než jsme my momentálně v Česku.  Navštívili jsme pět obcí a každá z nich produkuje více energie než spotřebovává, a to v podstatě výhradně z udržitelných zdrojů. Základ je vítr, soláry a biomasa, v jedné obcí měli i vodní elektrárnu.  Dokládá to, že obce mohou být soběstačné a že to také ekonomicky vychází. Řadu věcí dělají až komunitním způsobem, obce a jejich občané jsou spoluvlastníky zdrojů elektřiny.
 
Máš na mysli komunitní energetiku. Jak ta tam funguje?
Komunitní energetika tam funguje tak, že když vyrábíš elektřinu, musíš ji dodávat do sítě, kdežto v Česku je to naopak. Když dnes chceš budovat zdroj elektřiny, například fotovoltaiku, tak jsi nucen elektřinu spotřebovat sám. To není vždy výhodné. Naštěstí se už hýbou ledy i v Česku, protože se již připravuje novela energetického zákona, na kterém se podílí i naše lidová strana. Ten by umožnil například to, abychom v létě energii z našich solárních panelů na střeše školy, která v létě elektřinu nepotřebuje ale panely jedou díky slunci naplno, mohli využít v rámci obce pro jiné obecní budovy a nemuseli posílat do celé sítě.
 
Často se setkávám s výhradou, že třeba větrné elektrárny jsou příliš hlučné. Jak to řeší v Německu?
To je častý stereotyp. Technologie se velmi vyvinula, před 10 lety byly mnohem hlučnější. V Bavorsku jsme pod větrníky přímo stáli a prakticky to nebylo slyšet. Je to podobné, jako když fouká trochu vítr pod stromy. Čím větší elektrárna, tím je méně hlučná, protože rotory se točí pomaleji. Samozřejmě nad mořem se ten zvuk šíří o něco více, ale to není v Česku problém. Žádná z obcí ani neměla problémy s tím, že by rotory zabíjely ptáky, i to se v reálu děje jen výjimečně. Naopak mě překvapila pravidla pro ochranu netopýrů –pokud jsou vhodné podmínky pro let netopýrů, elektrárny se musí po západu a před východem slunce asi na hodinu zastavit, aby lopatky netopýrům neublížily.
 
Pojďme zpátky do Česka. Zkus prosím shrnout, co se vám v Černovicích v posledním období opravdu hodně podařilo. 
Za 45 milionů se nám povedlo opravit náměstí včetně všech sítí, což je projekt, který bude sloužit ještě dalším generacím, a za 60 milionů jsme zvládli opravit Sokolovnu. To jsou věci, které naše město změnily úplně zásadně. Na náměstí jsme vyřešili nehodovou křižovatku, upravili stání pro autobusy. Dřív to byla opravdu divočina, autobusy stály tam, kde se
každý vešel, a zjistit odkud který kam jede byl fakt problém.
Ale jsem pyšný i na adaptační věci, modrozelenou infrastrukturu – pod naším náměstím jsou obří nádrže na dešťovou vodu, kterou zaléváme stromy i záhony. Tyto věci budou do budoucna extrémně důležité.
Skoro jako drobnost v porovnání s těmito stavbami už působí sociální bydlení se 4 byty za 7,5 milionu – ale příští rok chceme stavět bytovku o 15 bytech. Také máme nové auto pro hasiče za cca stejnou sumu a 30 milionů jsme investovali do odborných učeben ve škole. 
Dost jsme změnili naše odpadové hospodářství - našemu dobrovolnému svazku obcí, kde jsem předsedou a do kterého je zapojeno na 117 obcí na Pelhřimovsku, se podařilo vloni rozjet projekt společného svozu odpadu systémem door to door (od dveří ke dveřím).  Je to projekt za 33 milionů, většinu pokryla dotace od Ministerstva životního prostředí. K domům jsme umístili popelnice na tříděný odpad – modré, žluté i hnědé pro bioodpad (dohromady jsme koupili skoro 28 000 popelnic). Lidé jsou tím více motivováni, aby třídili už doma – mají ty nádoby hned u nosu a člověk je tvor líný, takže teď se třídí daleko lépe. Po roce už můžeme říci, že se nám povedlo výrazně snížit objem odpadů, jestliže předtím jsme 80% váhy odpadů skládkovali, teď jsme pod 60%. Zároveň pro komunál už jezdíme jen jednou za 14 dní. Celkově se lépe vyrovnáváme s novou legislativou, která zvyšuje poplatky za ukládání odpadů na skládky. Šetříme tak životní prostředí i finance našich obcí. Součástí projektu je i bezkontaktní evidence nádob a výsypů, GPS navigování popelářských vozů od popelnice k popelnici, a máme také aplikaci pro mobilní telefony, která člověka upozorní, že se zítra v jeho obci sváží například plast.
 
Jak bys představil svou obec? Co je pro ní charakteristické a na co bys třeba pozval lidi z jiných regionů?
Jsme typické vesnické městečko charakteru třeba jižních Čech. Blízko máme Červenou Lhotu, prochází námi zajímavá železniční trať – jedna z mála úzkokolejek v ČR. Právě v naší obci se zrodil fenomén kaváren Budík, to je asi největší lákadlo našeho města – ale už málokdo ví, že právě u nás byl Budík jako první, a také se tu čokoládové pralinky vyrábí. Návštěvníkům můžeme nabídnout pěkně zrekonstruované centrum i hezky připravené okolí města Černovice na vyjížďky na kole, v okolí města mohou návštěvníci využít i síť vyhlídek. Mohu také pozvat lidi na kulturní akce, které probíhají v rekonstruované Sokolovně - divadla, plesy, koncerty. Plán akcí máme v podstatě na celý rok.
 
S jakými problémy největšími se potýká vaše obec?
Chybí nám rozvojové plochy, teď zrovna i pro bydlení, ale to vyřešíme už příští rok, ale dlouhodobě pro průmysl nebo výrobu. Jako teď už všichni se musíme také připravit na změny a hrozby, vyplývající z klimatické změny. Nebo jestli chcete na rozmary počasí. Venkov to vidí, lesy kolem Černovic mizí před očima a na jaře se při setí za traktory práší – to už teď vidí každý, že se něco děje. Proto se teď soustřeďuji na zlepšení zásobování vodou. Jak v obci přestane téci voda, je to opravdu krize. A řešení si musíte připravovat vlastně roky, protože jen vozit vodu cisternami řešení není – to je jen chvilková pomoc. Proto zavádíme digitální vodoměry, které je možné dálkově odečítat, takže máme daleko lepší přehled co se v síti děje a můžeme lépe a včas řešit úniky vody a havárie. Zdroje, které jsme dříve nepoužívali, protože měly třeba vyšší hladinu dusičnanů, tak tyto zdroje dnes čistíme a používáme. Je to lepší, než vrtat nové studny.
 
Máte také problém s nedostatkem míst ve školách a školkách?
Kapacitu máme dostatečnou. Dělali jsme si ale demografický výhled a víme, že během 2 let přestanou stačit kapacity školky, takže již nyní začínáme připravovat rozšíření kapacit. Chtěl bych, abychom nemuseli žádné dítě odmítnout, a to i ty mladší než 3 roky. Když se některá maminka chce vrátit dřív do práce, určitě bychom jí měli s tím pomoci.
 
A co cena nemovitostí a dostupnost bydlení?
Připravujeme další pozemky, 25 parcel pro rodinné domy. Vloni jsem postavili bytovku pro 4 byty režim sociálního bydlení, funguje výborně, další projekt je připraven na 15 bytů. V Česku se toho starostové někdy bojí, ale umožnuje to poskytnout bydlení normálním lidem. V Černovicích máme se sociálním bydlením zkušenosti už asi 25 let – a to zkušenosti dobré, takže v tom budeme pokračovat.
 
Znovu kandiduješ. Pokud opět uspěješ, jaké budou tvé priority do dalšího období?
Priority - řešit vodu a vůbec celou přípravu na klimatickou změnu. Je to běh na dlouhou trať. Parcely a bytovka – to beru jako vlastně samozřejmou věc, že to obec dělat musí. Stejně jako chodníky, fasády, veřejné osvětlení.
Já bych spíše řekl toto jako starosta malého města na venkově bych chtěl ukázat, že i na tady se dá žít velmi kvalitní život a lidé odtud nemusí odcházet do větších měst. Máme lepší životní prostředí, nižší životní náklady, děti se nemusí bát chodit samy do školy, lidé se na ulici zdraví. A když má město vizi a dokáže se rozvíjet promyšleně a kvalitně, můžeme na to místo být pyšní.
 
Jsi lidovec již hezkých pár let. Co to jsou pro tebe  lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli jako KDU-ČSL držet?
Já asi nejsem úplně typický lidovec, jak si ho lidé představují. Jsem věřící, ale nevyhovuje mi chodit do kostela – víru v Boha beru jako svou vnitřní věc. K lidovcům jsem se dal proto, že nejlépe reprezentují hodnoty univerzálně platné pro naši kulturu. Vnímám nás jako stranu, která prosazuje vlastní odpovědnost, ale také solidaritu, je jednoznačně prorodinná, blízká venkovu a přírodě. Ne žádné „všem všechno a zadarmo“, ale ani ne „peníze a zisk jsou až na prvním místě“. A v tomto mne KDU nikdy nezklamala. Konzervatismus, ekologie, rodinná témata, vzdělávání – v tomto máme program prostě nejlepší.
 
Co je podle tebe pro úspěšného starostu nejdůležitější?
Starosta by měl mít vizi a pracovat dlouhodobě. Za 4 roky se toho nedá zrealizovat moc, město musí uvažovat v dekádách až ve staletích. Když třeba sázíš obecní lesy, už je neuvidíš vyrůst. Ale město se jich jednou dočká.
 
Co ti dodává sílu a motivaci?
Já se hrozně rád dívám, jako to dělají jinde lépe. To mě žene dál, abych to mé město odevzdal dalším generacím v co nejlepším stavu. Když vidím, že to jinde jde, musí to jít i u nás. Baví mě pořád vymýšlet něco nového. Ale ty se asi ptáš na to, čím dobíjím baterky. Rád hraju deskové hry, to je moje vášeň. Plavu, jezdím na kole, ale nejsem žádný super sportovec – dělám to pro zábavu, ne pro výkony. Moc rád čtu, amatérsky včelařím, a pořád se snažím v něčem sám sebe zlepšit.
 

Profil Jana Brožka, starosty Černovic:
Mgr. JAN BROŽEK (1980) z Černovic je ženatý a má tři dcery. Vystudoval geografii a geoinformatiku na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, následně regionální geografii na stejné fakultě. Před starostováním pracoval jako živnostník v oboru tvorby webových stránek, internetové reklamy a počítačové grafiky. Už třetí období je starostou města Černovice.  Jeho koníčkem jsou deskové hry, četba, kolo, plavání, lukostřelba.
potěší ho: když je doma rodinná pohoda, která nabíjí při náročné práci, když se podaří dobrá věc
naštve ho: když se řeší hlouposti místo podstatných věcí