Co je 56 let? V životě lidském, potažmo historii... Co všechno se za tu dobu může udát? Absolutně kdekoli, ve vědě, stejně jako v politice...
Čas je relativní, zdá se to jako věčnost — mladí by možná podotkli cosi o pravěku, šedesátníci a starší o lusknutí prsty... Jen se republika vzpamatovala z druhé světové války, přišel srpen 1968. Ono tedy to vzpamatování se je také relativní, vzhledem ke komunistickému puči a následným 20 letům rudé decimace. Navíc slovní spojení „přišel srpen 1968“ zavání jistým eufemismem… V reálu přišlo něco úplně jiného, či spíš přijelo, a bohužel na hodně dlouho. Takže ano, neválčilo se, v pravém slova smyslu, ale tvrdý boj to byl a obětí také nebylo zrovna málo.
S „bratrskou pomocí“ přispěchala pětice „spřátelených“ armád zemí Varšavské smlouvy, aby zasáhla proti antisocialistickým tendencím šířícím se společností, za které konzervativní část vedení komunistické strany a země označovala liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR (Pražské jaro). Že nešlo o nezištnou pomoc ohroženému státu, ale o prachsprostou invazi na svébytné cizí území, věděli už tehdy přímí účastníci. Českoslovenští občané i nemálo okupujících vojáků... Proč to vše zmiňuji? Protože aktuálně nedaleko od našich hranic řeší jiný stát obdobnou situaci. Děsivé je, že jde o stejného agresora. Nezměnil své myšlení. Nezměnil svou rétoriku. Nezměnil své megalomanské mocenské choutky. Nezměnil své manýry. Nezměnil taktiku a metody.
Více zde.