Jste nejspíš jedním z nejmladších politiků v České republice. Je tomu tak?
Je to možné a určitě stoprocentně na pozici krajské samosprávy.
Váš strýc Jaromír Talíř je lidovec a bývalý ministr kultury. Když se sejdete, nejsou ta vaše rodinná setkání trošku jako politická schůze?
Je to občas tak. V Zubčicích máme místní lidoveckou organizaci, kde nás je osm, z toho sedm má příjmení Talíř a poslední je bratranec. Snažíme se to změnit, a právě proto zveme další, například místostarostku a naše okolní starosty, aby se taky přidali. Tak snad se to podaří. S Jaromírem se potkáváme naštěstí politicky i nepoliticky a myslím, že to dokážeme docela dobře oddělovat.
Část svých studií jste stážoval v Itálii. Co vám tyto stáže daly k tomu náměstkování?
Byl jsem tam dohromady na třech takových pobytech. Každý z nich mě nějak ovlivnil. Každý z nich mi v něčem pomohl i v rámci politiky. Po maturitě jsem byl v Toskánsku v takové mezinárodní komunitě. Politicky ještě silnější pro mě byly ty druhé dva pobyty. První z nich byl studijní Erasmus ve Viterbu v oblasti Lazio, kde jsem studoval politické vědy a učili mě tam lidé z praxe. Třeba ti, kteří spolupracovali x let s Berlusconim a věděli o marketingu velmi mnoho, byť se Berlusconim třeba později rozešli. Poslední byla pracovní stáž v Rocca di Papa nedaleko Říma, kde jsem měl možnost pracovat pro církev, respektive hnutí Focolare.
Setkal jste se i s papežem, jak dlouho jste s ním byl?
To byla krátká chvíle, respektive celý ten večer trval dvě hodiny. Naše přímá interakce byla pouze otázka a odpověď. To byly tak dvě minuty. Potom ještě osobní pozdravení, ale v záplavě dalších. Stihl jsem ho poprosit, ať se za mě modlí a on řekl že bude. Tak doufám, teda nepochybuji o tom, že to naplňuje.
Pokud se nemýlím, byl jste nějakou dobu v klášteře. Proč?
Hledání klidu. Bylo to několik týdnů. Měl jsem to štěstí, že jsem prováděl
ve Vyšším Brodě v cisterciáckém klášteře v jižních Čechách. Prováděl jsem vždycky v létě a zároveň jsem měl možnost s těmi bratry žít a chodit na modlitby. To mě nějak přivedlo k tomu, že je mi blízká i jejich poměrně praktická spiritualita podle řehole svatého Benedikta. Ještě před covidem jsem pak navštívil jednoho svého kamaráda, který je trapistou v Jižním Walesu. Když mám čas, rád tam vyrazím, protože vím, že tam najdu určitý klid. Je to možnost srovnat si nejenom myšlenky, ale i hodnoty. A třeba zjistit, jestli ten poměrně turbulentní politický život jde správným směrem.
A proč zrovna KDU-ČSL?
Pár let jsem to zvažoval, to přiznávám. V rodině všichni v osmnácti vstupovali do strany. Přemýšlel jsem, zda je právě KDU-ČSL mně nejbližší. Zvažoval jsem v té době třeba Topku, která byla velmi populární. Už tehdy jsem věděl, že ne všechno v KDU-ČSL je ideální. Ale řekl jsem si, do KDU-ČSL musím vstoupit právě proto, abych se snažil jít tou lepší cestou. Pro mě je to jednoznačně otázka hodnot, které mi jsou nejbližší právě v KDU-ČSL.
V kolika jste vstoupil do KDU-ČSL?
Vstoupil jsem ve dvaadvaceti, jestli se nepletu, radši se pak podívám ještě na průkazku
Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast v našem pořadu Lidovci On Air. A to například přes aplikaci Spotify, Apple podcasts nebo Google podcasts.