1) Rozhovor děláme pro lidovce, členy KDU-ČSL a naše příznivce. Jak byste se jim ještě o něco více představil? Proč by ve druhém kole měli jít k volbám i ti, kteří v 1. kole volili někoho jiného a volit právě vás?
Tyto volby jsou soubojem dvou světů. V tom našem se cení odvaha, čest, důstojnost a říká se pravda, i když se nehodí. V tom druhém se šíří lži, strach a chaos. Je potřeba jít k volbám a postavit se tomu opačnému světu, ve kterém jde pouze o vlastní prospěch. Určitě se všichni shodneme, že chceme žít v tom lepším světě. V tom bez chaosu a lží. Chceme žít v jedné zemi. V zemi, kde máme řád a důstojnost. Já k ní jako prezident povedu. Na Pražský hrad chci vrátit důstojnost a své zkušenosti ze světové diplomacie a více jak třicetileté služby pro bezpečnost naší země. Se svou ženou Evou žijeme v malé vesnici v Ústeckém kraji, často navštěvujeme naši chaloupku na Náchodsku, projeli jsme celou naši zemi a dobře známe problémy obyčejných lidí. I to je důležitá zkušenost pro budoucího prezidenta.


2) Předmětem kritiky vaší osoby je vaše minulost, že jste byl nejen v KSČ, ale že jste se školil jako vojenský rozvědčík. Vy jste se za tu minulost už nejednou omluvil a za těch 30 let, kdy jste pracoval pro Českou republiku, už je za vámi také kus práce. Jak se ale na tu éru před rokem 1989 díváte zpětně?
V mládí mě jako každého formovala hlavně moje rodina. Oba rodiče byli členy KSČ, táta byl voják z povolání. Od 14 let jsem byl v uniformě a svou budoucnost jsem viděl ve službě v armádě. Mým snem tehdy bylo stát se elitním výsadkářem a rok před revolucí jsem začal studovat i vojenské zpravodajství. Vstup do strany jsem ve svém prostředí vnímal jako normální krok a bohužel jsem neměl dost informací a zkušeností, abych vyhodnotil zločinnost komunistického režimu. Dnes vím, že to byla chyba a mám velký respekt ke všem, kteří ohledně tehdejšího režimu měli nejen jasno, ale měli také odvahu se mu postavit. Sametová revoluce byla tak nejen pro mě druhou šancí. Jsem vděčný, že jsem tuto šanci také dostal a mohl se podílet na budování svobodné, bezpečné a důvěryhodné země, která je součástí demokratického Západu. Posledních třicet let mé služby jasně ukazuje, jaké hodnoty vyznávám.

3) Vy jste byl pokřtěný a sám vzpomínáte, že vás obě věřící babičky pravidelně brávaly do kostela. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Zejména babička z tátovy strany byla silně věřící. Mimořádně hodná žena, která desaterem opravdu žila a učila mě ho znát. I proto dělala dobrovolnou zdravotní sestru. U ní indoktrinace komunismem nikdy nehrozila, protože byla orientovaná humanitárně a nábožensky pod rčením: Miluj bližního svého! a Vždy hájit dobro a vzájemnou lásku lidí, to byla její životní kréda. Tyto principy tak byly od malička pevnou součástí mého hodnotového světa.




4) Co byste na závěr našeho rozhovoru vzkázal našim členům a lidoveckým voličům a příznivcům?
Velmi si vážím jasné podpory, kterou jsem dostal od demokratických kandidátů včetně Pavla Fischera, a také od stran vládní koalice včetně KDU-ČSL. Tyto volby jsou skutečně o střetu dvou odlišných světů. Prosím přijďte volit a dejte hlas světu odvahy, cti a důstojnosti.
 
Děkuji za rozhovor
Petr Kopáček