KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Nový hlas Obzory NH: Obzory: Sedm aspektů českého předsednictví
Zpět

NH: Obzory: Sedm aspektů českého předsednictví

Přidáno 29. 4. 2022
Českou republiku čeká v 2. pololetí roku 2022 velký úkol: předsednictví v Radě EU. Co tento úkol obnáší? Co nepodcenit a na co si dát pozor? Přinášíme pohled jednoho z nejvýše postavených Čechů v Evropské komisi a zároveň lidovce.
Kolem pravidelného, náročného a také prestižního předsedání Unii panuje řada mýtů, očekávání a neporozumění. Proto několik objasňujících slov.
 
1) Rok pro Evropu, rok pro Česko
Není přehnané říci, že členové české vlády budou 9–10 měsíců roku 2022 trávit více času v Bruselu než v Praze. To bude mít jistě vliv na domácí politiku.
 
2) Obsahová náplň
Předsednictví není tím, čím se zdá být. Předsednická role v Evropské radě je od roku 2009 obsazena stálým předsedou. Premiér tak zazáří hlavně při konání neformální Evropské rady v Praze na podzim. Jeho hlavní odpovědnost, kterou sdílí s ministrem pro evropské záležitosti, spočívá v zajištění důstojného a profesionálního předsednictví.
 
3) Role ministrů
Ministři, včetně tří ministrů KDU-ČSL, budou předsedat zasedáním „ministerské“ Rady EU, řídit je a udržovat v běhu v návaznosti na související předsednictví (před námi je předsednickou zemí Francie, po nás Švédsko; program tohoto tria je už dávno rámcově dohodnut). Jejich role je klíčová ve finální fázi vyjednávání o nové legislativě. Tato úloha není triviální. Účast ministra (místo profesionálních diplomatů) může být rozhodujícím momentem někdy desítky hodin trvajících vyjednávání. Právě ministři pak sjednaný kompromis „prodávají“ ostatním vládám. Ten, kdo předsedá radě ministrů, musí být na prvním místě nestranný hlavní vyjednavač, musí umět řídit schůze a plně ovládat projednávanou agendu, jež je ze 4/5 zcela známa už nyní.
 
4) Kdo je dále u stolu?
Na technické a diplomatické úrovni jsou naši lidé již plně zapojení. Máme ovšem velmi nízký počet těchto odborníků, a to následkem ignorantského přístupu Babišovy vlády k přípravě předsednictví. Na druhé straně stolu budou europoslanci, kteří se svým tématům věnují důkladně někdy i několik desetiletí. V zádech mají institucionální paměť Evropského parlamentu a v jednáních jsou často velmi zběhlí. Na straně předsednického státu je pak vlastní aparát a početně omezený sekretariát Rady. Komise hájí svůj původní návrh či jeho smysl, převážně v expertní a právnické poloze.
 
5) Role a přínos státní služby
Klíčovou roli pro předsednictví hrají zmínění státní zaměstnanci, „státní služebníci“. Ti nejlepší se na to připravují řadu let, ti méně viditelní 2 až 3 roky a řada čerstvě vyslaných či pověřených od loňského léta. Právě tito lidé budou na technických jednáních a přípravách předsedat, usměrňovat a vyjednávat ostatních šestadvacet států. Dlouhodobá výchova a výcvik státních úředníků, vytváření jejich kontaktních a záchranných sítí v komplexním a mnohojazyčném světě „Bruselu“ je jedním z největších přínosů předsednictví. Je to jednou za 13 let se opakující maturita nebo státní zkouška státní správy. Kdo si touto zkouškou projde, je připraven pro další dekády práce v domácí správě (v řadě témat úzce propojené s tou evropskou). Je to přínos nejen pro ně samé, pro rozvoj jejich kompetencí, ale hlavně pro Česko a jeho občany. Připomeňme si smutnou skutečnost, že v roce 2009 Česko tuto šanci neproměnilo – a velké množství odborníků během chaosu „nepolitické“ vlády státní službu nedobrovolně opustilo.
 
6) Národní a strategické zájmy
Kam se ztratila naše národní témata či strategické zájmy? Z jednoho pohledu nikam – nemáme je definovaná. Z podstaty věci jsou zájmem členů EU co nejlepší společná rozhodnutí pro blaho a bezpečnost všech občanů. Z  praktického pohledu – chce-li nějaký stát během předsednictví prosazovat strategická témata, musí na tom spolupracovat politici a odborný aparát vytrvale alespoň 4 až 5 let předem. Právě tolik času trvá představit strategie tak, aby se dostaly do povědomí států, aby se staly součástí politických rozhovorů a následně závěrů jednání Evropské rady i pracovního plánu Evropské komise… Na změnu v myšlení či pohybu půlmiliardové Evropské unie opravdu nestačí přednést brilantní projev nebo se občas pozdravit s důležitými evropskými hráči. Poměrně malý prostor zbývá možná při organizaci plánu jednání, kde můžeme stavět na přední místa pro nás zásadní body (např. kyberbezpečnost) a naopak odsouvat nepříjemná témata na později.
 
7) Přínosy předsednictví
Co nám tedy může předsednictví přinést? Stanovení našich cílů, zájmů a toho, jakou EU vlastně chceme. Dále vysokou odbornost klíčových osob a zvýšenou citlivost na signály a názory z různých částí EU. S tím je spojena i naše schopnost improvizovat v krizi. Doufejme, že předsednictví vrátí Česku v Evropě notně oprýskanou prestiž, povede k vyššímu zájmu našich médií a naší veřejnosti o EU, o její práci a smysl, a k otupení zdejší mimořádné skepse k evropským záležitostem. Může k tomu přispět i několik neformálních jednání v Praze, na Moravě a v dalších výkladních skříních republiky.
Tohle všechno jsou strategické cíle vhodné i pro KDU-ČSL, zakotvenou v Evropské lidové straně.
Eduard Hulicius

Autor je členem pražské KDU-ČSL, od roku 2014 pracuje v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové.

Procvičte si europojmy!
 
Evropská rada – vrcholná instituce EU. Jejími členy jsou předsedové vlád či hlavy států členských zemí EU. Zasedání se navíc účastní předseda Evropské komise. Evropská rada dává Unii podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. V minulosti přijala rozhodnutí o euru či rozšíření EU. Nemá legislativní funkci. Předsedá jí Belgičan Charles Michel.

Rada (EU) – vrcholný kolektivní orgán EU, reprezentující zájmy členských států. Jeho hlavní úlohou je přijímání legislativy spolu s Evropským parlamentem jako reprezentantem občanů Unie. Členské státy jsou zastoupeny vždy jedním ministrem, jenž je zplnomocněn zavazovat svou vládu a do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Rozhoduje se – je-li to třeba – váženým hlasováním, podle velikosti a počtu států.

Eurogroup – grémium ministrů financí eurozóny, politicky kontrolující měnu euro a další aspekty evropské měnové unie. Předsedá mu irský ministr financí Paschal Donohoe.

Výbor stálých zástupců (franc. zkr. Coreper) – klíčová součást Rady, složená z velvyslanců členských států při EU. Zajišťuje kontinuální fungování Rady a přípravu pro jednání jejích vrcholných představitelů. Schází se víckrát týdně: „Coreper II“ pro velká témata, „Coreper I“ pro konkrétní politiky (zemědělská, vnitřní trh, průmyslová aj.). Předsedá mu vždy velvyslanec předsedající země.

Trialog – neformální vyjednávací schůze nad nově přijímanou legislativou, kde se za zavřenými dveřmi upravují pozice Rady a Evropského parlamentu, aby se našla shoda mezi 2. a 3. čtením. Jednotlivá jednání trvají i desítky hodin.

 
kategorie Nový hlas