KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Nový hlas Obzory NH: Obzory: Prázdné kostely a modlitebny. Jak dlouho?
Zpět

NH: Obzory: Prázdné kostely a modlitebny. Jak dlouho?

Přidáno 30. 4. 2020
O ústavním právu na bohoslužby v době COVID-19

Jedním z palčivých problémů doby koronavirové se stalo výrazně omezené právo veřejně projevovat svoji víru a náboženství. Toto právo se zejména s právem na shromažďování dostalo se zavedením nouzového stavu „do autu“.

Úkolem politické strany není suplovat práci představitelů církví a náboženských společností. Je ale naší povinností rozumně a prakticky spoluhájit náboženská práva našich občanů. Právo na bohoslužbu není něco míň než právo na podnikání. Pro mnohé je to i něco víc. Něco zcela zásadního. V době Velikonoc byly známy dva kvalitní písemné podněty v této věci. Dopis advokáta Jakuba Kříže premiéru Babišovi a náměstku Prymulovi a soukromý dopis manželů z Prahy představitelům pražské arcidiecéze. Shrňme si argumenty, které v nich padly.
 

Tři požadavky advokáta

Jakub Kříž se na premiéra a náměstka ministra zdravotnictví obrátil 5. dubna s třemi požadavky. 1) Žádal, aby se lidé směli pohybovat v bohoslužebných prostorách za účelem přijetí individuální duchovní péče a služby. 2) Stát by měl umožnit shromažďování určitého minimálního počtu lidí (např. 15 nebo 30) pro účely bohoslužby. A 3) pacienti v ohrožení života mají právo na návštěvu duchovního ve zdravotnickém zařízení. Ani jedna z tří navržených úprav by neměla snížit standard ochrany proti šíření koronaviru. Jejich přijetím by se odstranily nelogické rozpory v uplatňování opatření. Zatímco platí tvrdý zákaz bohoslužeb, užívání veřejné dopravy, návštěva mnoha typů obchodů nebo styk s druhými na pracovišti nejsou omezeny... Podle článku 16 Listiny základních práv a svobod má „každý člověk právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu“. Tato svoboda může být omezena opatřeními nezbytnými „pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“ (čl. 16 odst. 4 Listiny). Omezení by ale měla být pro případy splňující stanovené podmínky stejná.
 

V kostelích hygienicky

Autoři dopisu představitelům pražské arcidiecéze nejsou právníci. Ona je učitelka, on vedoucí oddělení BOZP a krizového řízení v jedné pražské nemocnici. Argumentují aplikací hygienických pravidel na průběh bohoslužby. Realisticky poznamenávají, že s pandemiemi různého druhu bude třeba v budoucnu žít „a naše životy a fungování jim přizpůsobit. Stejně jako každý den fungují obchody, zahradnictví, firmy a instituce, které našly cestu i v rámci nouzového stavu, aby nedošlo k jejich trvalému bankrotu, společnost mohla nadále fungovat a současně se minimalizovalo riziko šíření nákazy, jsme přesvědčeni, že na tuto výzvu je nutno najít odpověď i podobu veřejných bohoslužeb a života církevního společenství“. Zejména na sociálních sítích je některými koronavirová epidemie podceňována. Autoři dopisu však dodržování přísných hygienických pravidel považují za naplňování pátého přikázání, zejména ve vztahu k nejohroženějším skupinám.
Sumář 7 pravidel, které poskytli pražské arcidiecézi, vychází z karanténních opatření a je uzpůsoben liturgii. Dovolíme si zde stručnou parafrázi: 1) V bohoslužebných prostorách je nutno dodržovat minimální rozestupy 2 metry mezi rodinami a vzájemně nepropojenými jednotlivci. Od toho se odvíjí nejvyšší možný počet účastníků mše svaté a zasedací pořádek. Při katolické mši se vynechává podání ruky při přání pokoje. 2) Platí povinnost dezinfekce rukou a nošení čistých roušek a respirátoru (bez výdechového ventilu) během celé liturgie (vyjma přijímání). Přísná hygiena platí zejména pro osoby u oltáře. 3) Podávání eucharistie probíhá v ideálním případě bezkontaktně. Hostie jsou během celé bohoslužby zakryté. Těm, kdo si jdou pouze pro požehnání (jindy křížek na čelo), se žehná zásadně bezkontaktně. 4) Bohoslužba by neměla přesáhnout 30 minut. Vynechá se zpěv a hudební doprovod, zestruční se kázání. Kostely, kde v jeden den proběhne více bohoslužeb, jsou řádně větrány. Dodržují se časové rozestupy. Kontaktní plochy (lavice, kliky od dveří aj.) se pravidelně čistí dezinfekcí. 6) V kostele i na faře je omezen pohyb věřících. Údržbě a čistotě kostela je věnována mimořádná, každodenní péče. 7) Veškerý další nebohoslužebný program je až do odvolání zrušen. Duchovní péče probíhá individuálně.
 

Co a jak dál

Co dodat? Z praktického hlediska bude menší obtíž s obnovou bohoslužeb tam, kde na ni chodí desítky, nikoli stovky lidí. U větších farních obcí ve velkých městech se na základě analogie s nakupováním v době mezi 8. a 10. hod. nejspíš zváží zvláštní bohoslužby pro seniory. V křesťanských obcích a společenstvích se nejspíš bude více plánovat. Uvědomíme se lépe, že bohoslužba není samozřejmostí. S čím nelze poměrně dlouhou dobu realisticky počítat (podle vyjádření ministra zdravotnictví), je konání velkých akcí pod širým nebem. Ohroženy jsou velké bohoslužby v červenci na Velehradě i v září ve Staré Boleslavi. Již zrušena byla Charismatická konference v Brně a podobný scénář asi čeká letní akce protestantských církví. S čím je třeba vůči státu argumentovat, je skutečnost, že věřící jsou velmi slušní a velmi ukáznění lidé. Masové akce by například mohly probíhat na místech, kde se zajistí rozestupy a bezpečný odjezd poutníků. Budou-li církve a náboženské společnosti podmínky státu schopny garantovat, je třeba, aby křesťanští demokraté apelovali na co nejširší obnovu bohoslužeb.


Pavel Mareš
šéfredaktor Nového HLASu

kategorie Nový hlas