KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Nový hlas Obzory NH: Obzory: Jitka Seitlová - Pracujme na klimatických závazcích
Zpět

NH: Obzory: Jitka Seitlová - Pracujme na klimatických závazcích

Přidáno 10. 6. 2022

Bolestné události posledních měsíců – válka na Ukrajině, zdražování energií a potravin – upozadily debatu o opatřeních proti klimatickým změnám. Ty ale dále pokračují. Přitom právě důsledky klimatických změn mohou nepříznivou situaci ještě víc umocnit.

Vědecké poznatky expertů z více než 160 zemí světa prokazují další navyšování skleníkových plynů v atmosféře. Pařížská dohoda z roku 2015, do níž všichni vkládali naděje, se naplňuje pomalu a výše přijatých závazků navíc nebude stačit k dosažení limitu zvýšení teploty o 1,5 C.

V Česku se teplota během průmyslového období zvýšila v průměru o 1,2 stupně Celsia. Vzestupný trend je trvalý. Prudký nárůst probíhá posledních 10 let. Statisticky stále častěji se vyskytují extrémní klimatické jevy: přívalové srážky, bouře a období sucha. Celkový úhrn srážek sice neklesá, při krátkém intenzivním dešti ale místo potřebného vsakování voda rychle odtéká. Vyšší teploty znamenají i vyšší výpar. Nedostatek vláhy v půdě, tzv. zemědělské sucho, provází některé oblasti i letošní jaro; nejhorší byla léta 2015 a 2018. Splachy přívalových dešťů a silná větrná eroze za sucha urychlují degradaci naší půdy, která je často nevhodně obdělávaná. Druhotně se zvyšují rizika požárů. Ve světě jsou důsledky změn ještě vážnější. Projevují se sníženou zemědělskou produkcí, nedostatkem pitné vody i hrozbou hromadné migrace z míst, kde se kvůli extrémnímu suchu a teplotám nebo kvůli zvýšené hladině moře nebude dát vůbec žít.

Státy světa se musí umět domluvit, jak tyto nepříznivé a závažné změny zastavit. Jde to velmi pomalu. Hospodářská, sociální a politická situace zemí je velmi rozdílná. Opakovaně se proto konají celosvětová jednání (COP, „konference smluvních stran“, summit o změně klimatu), to poslední v Glasgow v listopadu 2021. K jejím výsledkům a dalším výzvám jsem v dubnu v Senátu uspořádala mezinárodní konferenci. Přestože

výsledky COP26 nejsou dostatečné, pokročilo se s ukončením odlesňování (na což přistoupilo 130 států), se snížením emisí metanu (90 států), s používáním dostupných čistých technologií (42 států) a s dohodami o zrychlení přechodu na nízkoemisní energetiku.

Česká republika za vlády pana Babiše se bohužel neměla čím chlubit. Podle Glasgowské konference jsme 3. nejhorší v řešení klimatické krize. Produkujeme více skleníkových plynů na hlavu než Čína. Další COP27 se koná v listopadu v Egyptě, v době, kdy budeme předsednickou zemí EU. V složité době po covidu a během brutální války Ruska proti Ukrajině čeká naši vládu těžký úkol. Na striktnější vymahatelnosti klimatických závazků, dohodách o finančním krytí a posílení adaptačních opatření v rámci COP27 závisí bezpečnost a geopolitická stabilita nejen v Evropě.

Autorka je místopředsedkyní Senátu PČR.

kategorie Nový hlas