KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Nový hlas Obzory NH: Obzory: Alexandra Alvarová: Manipulace na vlně našich emocí
Zpět

NH: Obzory: Alexandra Alvarová: Manipulace na vlně našich emocí

Přidáno 29. 3. 2021
Pravda, lež a mezi nimi pochybnosti. Racionalita versus „zkušenosti“ a zkratkovitost... Emoce odsouvající naši svobodnou vůli mimo rámec kritického myšlení. Alexandra Alvarová pro Nový HLAS o podobách současné propagandy krátce po útoku na americký Parlament.
Když v 90. letech vytáhl stanfordský historik Robert Neel Proctor (* 1954) zaprášenou studii o první píár kampani tabákového průmyslu, netušil, že jde o časovanou bombu. Proctor, který svědčil proti tabákovému průmyslu, přesně pojmenoval nebezpečí strategie „řízeného zvětrávání faktů“. O co šlo? Tabákový průmysl stál v roce 1953 před krachem. Vědecké studie nade vši pochybnost prokázaly, že kouření způsobuje rakovinu plic. Zástupci tabákových koncernů si proto na poslední pokus najali mladého neortodoxního píáristu – jistého Hilla – a ten vymyslel plán. Vytvoříme tolik verzí pravd o kouření, až nikdo nepozná, která je která a co je vlastně pravda. Když se na téma „kouření zabíjí“ debatuje několikátý rok, je to stejně všem jedno. „Zabíjí? No a co? Co tam máte dál?“ Pochybovat je lidské. Hill spustil kampaň, kde populární osobnosti „pochybovaly“ o vědeckých závěrech. Nikdo neříkal, že je to lež. Už pochybnost totiž stačí, aby lidé „netrvali na vědě“. Výsledek? Tabákový průmysl nezanikl – a přežil úspěšně další půlstoletí jako finanční gigant.
 
 
Když jde marketing pod kůži
 
Metody public relations a marketingu se neustále zdokonalovaly, až narazily na tzv. behaviorální vědy zkoumající, jaké podněty mají vliv na lidské chování a rozhodování. Behaviorální vědy se staly miláčkem všech marketérů: poskytovaly vhled do podivných zákoutí lidského mozku a duše, kde se odehrává všechno možné, kromě kritického myšlení. Tato věda nás učí, že v drtivé většině případů nemáme čas ani chuť procházet celým racionálním procesem potěžkávání argumentů (jak to žádá kritické myšlení), ale spoléháme na „zkušenost“ a „zkratku“. Marketéři a propagandisté to dobře vědí a využívají to.
 
 
Sociální sítě útočí na naše slabá místa
 
Pak do světa internetu vpadly sociální sítě a umožnily zkoumat lidskou duši z nasbíraných dat. Pionýrem těchto výzkumů, které nikdy neměly překročit svět byznysu, se stala firma Cambridge Analytica. Firma, která byla kdysi britským vojenským subdodavatelem, dokázala využít znalosti analýzy obrovského množství našich psychologických dat a modelovat podle našich slabostí a vnitřních „démonů“ komunikaci s jednotlivými skupinami tak, aby nás zranila na citlivém místě a spustila žádoucí volební jednání. Svou práci v letech 2013–2016 testovala po celém světě, mj. v ČR a ve východní Evropě, následně ji uplatnila v referendu o Brexitu a amerických volbách 2016. Investoval do ní počítačový expert a jeden z největších sponzorů Donalda Trumpa Robert Leroy Mercer (*1946), který chtěl více vlivu pro své názory a pro spojence, které předtím republikáni ignorovali. Coby náplň použila Cambridge Analytica ideologii populismu, kterou vymyslel Stephen Bannon a která postupně nahradila klasickou konzervativní rétoriku tradičních středových republikánů.
 
 
Bleskové šíření dnešní propagandy
 
Společnosti Facebook, Twitter, Google a další jsou největším a dominantním světovým distributorem informací, a tak se změnil i zásah novodobé propagandy. Dezinformační a manipulativní obsahy, které dříve na změnu našeho chování potřebovaly léta, se dnes šíří v řádech hodin a účinkují v řádu dnů. Navíc existují tzv. algoritmy, tedy matematické modely distribuce informací na on-line platformách. Programátoři je uzpůsobili tak, aby se přednostně šířily informace, které vyvolávají nějaké emoce – pobouření, hněv, nenávist, ale i radost, dojetí nebo smích. Tento „zkrat“ je hlavním zdrojem výdělku sociálních sítí. Díky naší ochotě nechat se zatáhnout do emocionálních her je dnes společnost Facebook jednou z nejmocnějších firem světa a rozhoduje o tom, čí informace uvidíme a čí naopak ne.
 
 
Aby technologie nezničily naši demokracii
 
A co my? Kde zůstaly hodnoty, skrze které jsme poznávali svět? Hodnoty, které si každá společnost vetkne do Ústavy a nepsaných etických zákonů? Je vůbec možné, abychom jako lidstvo přežili jen na základě informací, které se nám LÍBÍ – aniž by nám někdo ukázal informace, které POTŘEBUJEME k přežití? Technologie nás zaskočily. Je na čase začít se starat o to, aby technologie nezničily naše demokratické uspořádání, kulturu a tradiční hodnoty, jako je pravda, respekt k bližnímu a vzájemná pomoc.
 
Autorka je publicistka a bývalá mluvčí KDU-ČSL. Napsala brilantní knížku o propagandě, konspiraci a dezinformační válce „Průmysl lži“ (2017) a thriller o hybridních válkách, moci oligarchů a nadnárodních internetových společností „Krmit démony“ (2020).
 
 
kategorie Nový hlas