KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Lidovecká média Podcasty Ladislav a Jakub Denkovi: Naše rodinná firma Váhala vyrábí potraviny již 90 let
Zpět

Ladislav a Jakub Denkovi: Naše rodinná firma Váhala vyrábí potraviny již 90 let

Přidáno 1. 12. 2023
Hostem jubilejního 10. dílu našeho lidoveckého podcastu Hovory z Charitasu byl  Ladislav Denk, potravinář, spolumajitel producenta masných a lahůdkářských výrobků firmy Váhala a také lidovec.
Povídali jsme si o tom, kdo může za současné prudké zdražování cen potravin, o širokém sortimentu jeho rodinné potravinářské firmy, o tom, jaké výrobky má nejraději, i   potřebě předvídatelnosti legislativy v Česku. Nevynechali jsme ani otázku, jak se žije na Valašsku. A protože Ladislav Denk je už téměř 30 let členem KDU-ČSL, bavili jsme se také o politice, o práci zastupitele ve Valašském Meziříčí, jeho angažmá ve valašskomeziříčské farnosti, včetně vybudování nové školy, na kterou výrazně pomohl shromáždit nezbytné peníze.
K rozhovoru se v polovině připojil i syn Ladislava Denka, Jakub, který se začíná pomalu zapojovat do dění ve firmě Váhala. Jak a proč ve firmě začínal, jaké jsou jeho plány do budoucna nebo o tom, jaké to je předávat žezlo nové generaci. A jak vidí třeba oblast rodiny zástupce mladší generace?  
 
A jaký je ten příběh firmy Váhala? Je bohatý a započal před skoro 100 lety, kdy Robert Váhala, děda manželky pana Denka paní Barbory, jako tovaryš v Novém Jičíně poprvé přičichl k řeznickému řemeslu a postupně vybudoval renomovanou konzervárnu. Po znárodnění výrobny komunisty a pronásledování během jejich diktatury se mu povedlo firmu opět obnovit po roce 1989 a dále rozvíjet v Hustopečích nad Bečvou. A firma se dále rozvijí. Z 22 zaměstnanců je tak nyní vice než 200, daří se dále rozšiřovat výrobu a sortiment, denně dokáží vyrobit 50 tun výrobků a z malého rodinného výrobce se stala větším středoevropským producentem. Vyváží do Německa, Rakouska, Itálie, Slovensko, Maďarsko. Stále ji však vlastní a řídí rodiny potomků Roberta Váhaly, kteří se k jeho dědictví hrdě hlásí.
--------------------------------------------------------------------
Podcast Hovory z Charitasu moderuje Petr Kopáček. Všechny díly podcastu Hovory z Charitasu najdete na www.kdu.cz/podcasty, Spotify a dalších podcastových platformách.
-------------------------------------------------------------------
Ladislav Denk:
Jsme rodinná firma, dnes a denně jsme přítomni při výrobě a hlídáme si suroviny, které do fabriky vstupují a hlavně jaké výrobky z našeho závodu odchází, takže je to osobní přístup. A hodně dbáme na kvalitu, aby byly zákazníci trvale spokojeni, aby to nebylo jen jednou, aby to nebylo nahodile.“   

Jestli něco chci, třeba po svých podřízených, nebo jestli chci být třeba v politice, tak přísnost začíná u mě a musím být přísný na sebe.”

Dnes můžeme vidět ve společnosti jeden jev, tedy udělat věci v rámci volebního období, neztratit preference a držet se své židle. Tím pádem z politiky často vymizely důležité věci, které by se měly řešit, ale z toho důvodu, aby si ten člověk nebo ta strana neublížila, tak neřeší to, co by ta společnost potřebovala. Měli bychom být vděční vedení KDU-ČSL, že otevřelo třaskavá témata, které nás budou bolet a mohou nás stát desetiny procent ve volbách. Je důležité pro společnost tyto kroky udělat. Mám na mysli například úsporu peněz.“

„Na prvním místě je rodinná politika, děti. Pokud nebudeme mít děti, nebudeme mít budoucnost. Dále digitalizace a moderní rozvoj. Zaspali jsme v rozvoji dopravní sítě. Musíme mít na paměti také životní prostředí. Když mluvíme o mladých lidech, musíme také ruku v ruce s tím zabezpečovat bydlení.“

„Důležité je, abychom se nebáli toho, co nás čeká, měli v sobě optimismus a dokázali krok po kroku jít dále. Určitě potíže budou, ale když s pokorou, s čistou hlavou půjdeme dopředu tak, abychom byli čitelní a předvídatelní, tak se nemusíme bát ani volebních preferencí.“

A syn Jakub Denk pak všem Čechům vzkazuje: „Snažit se hledět do budoucna s naději a pokud možno s optimismem. A aby lidé nepropadali populismu, aby neslyšeli na laciné slib. Chápu, že když je člověk v nouzi, o to větší sklon má propadat jednoduchým a krátkodobým slibům a řešením. Ale aby se nad tím třeba trochu zamysleli, zkoušeli přemýšlet dále, hledali kritiku a snažili se informace sem tam ověřit.“