Milostivé léto je obrovskou šancí pro řadu lidí v dluhových pastech. Ti, kteří spadli do exekucí kvůli dluhům u státních institucí, mají jedinečnou šanci se z nich vymanit, a to od 28. října 2021 do 28. ledna 2022. Když se jim to podaří, můžou zase začít normální život.

Situace je vážná. Na konci listopadu, kdy posíláme Nový HLAS do tiskárny, po celém Česku rapidně stoupají počty nemocných s COVID-19. Přibývají pacienti na JIPkách. 5. vlna COVIDu. Babišova vláda nekonala a nechala i po volbách věcem volný průběh. Jako by platilo „čím hůř, tím líp“. Koalice SPOLU proto se svými vládními partnery vydali stanovisko, které se k problému pandemie staví poctivě, otevřeně a systémově.
S covidem budeme žít i nadále, bude se ve vlnách vracet, bude mít na náš život větší vliv, než se čekalo. Musíme se proto 1. naučit žít s COVIDem, 2. být odpovědní a dodržovat základní hygienická pravidla, 3. mít na paměti, že svoboda neznamená sobectví, ale křehký dar pro nás i pro druhé. Přehledný dokument má dlouhodobou platnost.
Pavel Mareš

Prioritou KDU-ČSL je dostupné bydlení. Program koalice SPOLU jasně říká, co je třeba udělat pro obce, co pro jednotlivce a co pro investory, aby se zlepšila situace na trhu. Stát musí pomoci k bydlení hlavně mladým rodičům, seniorům a handicapovaným. Důležité je i sociální bydlení. SPOLU podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru na zvýšení dostupnosti všech typů bydlení (vlastnické, nájemní, družstevní).
 

Ohrožují nás změny klimatu, a tím i častější vedra, povodně, požáry, sucha... Je s tím třeba něco udělat. Co, kdy a jak, o tom se píše v tzv. Zelené dohodě pro Evropu. KDU-ČSL chápe Green Deal hlavně jako příležitost. Chceme být aktivní při vyjednávání a rozhodně nenecháme lidi při přechodu k udržitelnosti zchudnout.
Mnozí se chybně soustředí jen na emise. Zelená dohoda má však 4 pilíře:  (1) Investice do výzkumu a inovací. (2) Ochrana přírodního bohatství. (3) Modernizace ekonomiky. (4) Snižování emisí. Podobně ucelený pohled na ochranu planety má i papež František v textu Laudato si.

Poslední dobou se věnuje zasloužená pozornost domácímu násilí na ženách. Obětmi násilí jsou ale často i senioři, muži a hlavně děti. O násilí na dětech v rodinách se veřejnost dozvídá většinou jen v souvislosti s případy brutálně utýraných a usmrcených dětí.
V Česku probíhá přes 10 let transformace péče o ohrožené děti. Cílem je deinstitucionalizace systému. Jenže děti nestrádají jen v ústavní péči, ale i v rodinách. S rostoucím tlakem na deinstitucionalizaci a důrazem na práva biologické rodiny dítěte dochází k nárůstu týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Počet zachycených případů v ČR se od r. 2009 zdvojnásobil. Před 12 lety šlo o 4447 případů, v současnosti jde skoro o 10 000 případů ročně.

KDU-ČSL je proti rušení dětských skupin

Dětské skupiny jsou od roku 2014 fungující součástí služeb pro pracující rodiče s malými dětmi. Pomáhají rodičům slaďovat pracovní a rodinný život, vyhovují potřebám rodičů i dětí, jsou alternativou k přeplněným školkám. Nejsou potřeba jen ve velkých městech, ale i na malých obcích, kde někdy není možné zřídit mateřskou školu. Jejich další existence je ale v důsledku návrhu ministryně Maláčové ohrožena. Proto Šárka Jelínková, předsedkyně senátorského klubu, a poslankyně Pavla Golasowská uspořádaly webinář „Soumrak nad dětskými skupinami – jesle versus dětské skupiny“. Jaké bude další působení dětských skupin a mikrojeslí? Pomůže legislativa dalšímu chodu dětských skupin? Dáváme slovo Pavle Golasowské a Jaromíře Vítkové.